Kurt Rosenwinkel – Deep Song

S odstupem času se ukazuje, že „Next Step“ kytaristy Kurta Rosenwinkela , následující po vydání stejnojmenné nahrávky, tedy album Heartcore , byl pouhý úkrok stranou -zaujetí pozice k novému, energickému odrazu. Jeho současné kroky směřují opět k akustickému jazzu, navíc k jazzu s puncem maximální možné originality, jak jsme ostatně u Rosenwinkela zvyklí z dřívějška. Jeho kompoziční invence, společně s nadstandardní muzikantskou úrovní spoluhráčů z aktuální desky Deep Song , zaručují nesčetné posluchačské stimuly po dobu téměř neomezenou.

Zaposlouchejme se třeba hned do úvodních opusů snímku, jsou to bez náznaku nadsázky hity. Brooklyn Sometimes prezentuje nejen nádhernou harmonii, v úvodu s neopakovatelným feelingem, přednesenou a capella pianistou Bradem Mehldauem , ale i chytlavou, a zároveň neskutečně vkusnou melodii. Hned následující, snadno zapamatovatelná The Cross by se dala nazvat písní pro jazzová rádia, a minoritní americké stanice ji také hojně hrají.

Překrásné téma If I Should Lose You v obdobně vyšperkované interpretaci doplňuje (společně s titulní Deep Song ) kolekci vlastních Rosenwinkelových kompozic, v nichž je nesmírně těžké najít jediného favorita.

Kurt Rosenwinkel má nejen cit pro hudební vyjádření a elementární vkus, ale zároveň osobitý melodicko-harmonický koncept, jenž jej řadí na absolutní špici soudobé tvůrčí hudby bez ohledu na žánry. Struktura jeho skladeb je na hony vzdálena někdejším (a dodnes populárním) blowing sessions s notorickým dodržováním formy a tradičním předáváním sólistického žezla. Naopak zařazuje kolektivní improvizaci, komunikaci, komponované předěly a neopakovatelnou atmosféru, ke které svorně přispívají všichni participující hudebníci.

Jak již výše zmíněné songy, tak se i stop timy napěchovaná Synthetics či již dříve natočené Use of Light nebo The Next Step chlubí všemi možnými kvalitami, jež dělají z hudebního tématu skutečnou skladbu. Jejich interpretace za pomoci snové rytmické sekce Ballard (Jackson) – Grenadier – Mehldau pak dává oběma sólistům – Rosenwinkelovi i Redmanovi – křídla k výletu do jiné improvizační dimenze. Je trochu s podivem, že místo dvorního tenorsaxofonisty převzal po Marku Turnerovi Joshua Redman , nicméně Redman opět prokazuje svoji verzatilitu a muzikálnost.

Famózní deska Deep Song je příznačně opět zakončena kusem The Next Step , jejž známe ze staršího stejnojmenného alba v podání Rosenwinkela – pianisty. Tentokrát se role klavíristy ujal ten nejpovolanější, tedy Brad Mehldau. Kurt Rosenwinkel si tak zajistil možnost vystřihnout si nyní sólo kytarové, obdobně invenční a energické. Nezbývá, než se těšit na další tvůrčí posun nebývale disponovaného hudebníka. Otázkou zůstává, zdali nás opět nečeká nějaký mezikrok.

Vydavatel: Verve/Universal Music

EAN: 0075021034563

Nahráli: Kurt Rosenwinkel – kytary, Joshua Redman – tenor saxofon, Brad Mehldau – piano, Larry Grenadier – kontrabas, Jeff Ballard, Ali Jackson – bicí

Body: 6 z 6 – tip Harmonie

Sdílet článek: