čtvrtek, 15. březen 2012

Grzegorz Karnas - Karnas

Napsal(a) 

Grzegorz Karnas - Karnas Grzegorz Karnas - Karnas

Grzegorz Karnas – zpěv, Michal Tokaj – klavír, Adam Oles – violoncello, Michal Jaros – kontrabas, Sebastian Frankiewicz – bicí.  Nahráno: RecPublica Lubrza, 8/2010. Vydáno 2011. TT: 74:39. 1 CD Hevhetia HV 0050-2-331.

O fenoménu polského jazzu toho již bylo napsáno více než dost. Není divu, vždyť mnoho hudebníků z Polska dosáhlo světového věhlasu, ať už se jedná o klavíristy (Krzysztof Komeda), saxofonisty (Zbigniew Namyslowski), trumpetisty (Tomasz Stańko) či v neposlední řadě vokalisty (Urszula Dudziak, Marek Balata). Jedním z aspirantů na pokračování tohoto soupisu je zpěvák Grzegorz Karnas . Poprvé na sebe upozornil před více než deseti lety úspěšným albem Reinkarnasija (vystoupil několikrát i v Česku). Tehdy mu ze strany kritiky bylo vyčítáno až přílišné napodobování Kurta Ellinga. Později vydal dvě alba ve vlastním nákladu a aktuálně mu vyšla novinka s jednoduchým názvem Karnas . Mimochodem, nahrávka vyšla na košickém labelu Hevhetia, což je jen logickým vyústěním čilých kontaktů východoslovenské a polské scény.

Karnasův hudební a vokální projev nemá jasné charakteristické rysy. Jde o mozaiku skládající se z různých forem, výrazů, vokálních technik či jazyků. Zde ji prezentuje na rozsáhlé ploše (více než 70 minut), což vyžaduje přiměřeně koncentrovaného posluchače. Dostat se do Karnasova světa znamená zapomenout na stereotypy jazzového zpěvu – ať už „sinatrovského“ frázování, „mcferrinovské“‚ dokonalé techniky, nebo „bonovsky“ andělských výšek. Karnas je spíše zpívající básník, se sklony k zvukové expresivitě, hledající balanc mezi světem slova a zvuku. Jsou mu blízké krátké fráze, scat, jakož i rozsáhlejší textové celky. Často využívá barevnosti různých jazyků – angličtiny, francouzštiny nebo pro nás Slovany obzvlášť přitažlivé polštiny. Na albu se střídají atmosférické story-tellingové tracky s „regulérními“ skladbami. V nich Karnas nechává relativně dost prostoru skvěle fungující doprovodné kapele. Dlouholetý souputník, pianista Michal Tokaj , dodává Karnasově hudbě magické harmonické sazby, ale i dravý mainstreamový element. Skvěle funguje i spolupráce Karnasovy expresivní vokalízy se zvukem violoncella Adama Olese . Vzhledem ke zmiňovanému časovému rozsahu chybí nahrávce více překvapivých momentů. Jedním z nich je povedená baladická verze Stingovy Roxanne (Karnasův příspěvek k dnes tak populárnímu fenoménu pop-jazzových remaků) nebo i závěrečná vtipná kvazimerengue verze titulní skladby Zima .

Nebýt jazykové bariéry, možná bychom vnímali hudbu Grzegorze Karnase jinak. Možná by nás pohltila sugescí poetických obrazů. Karnas však naštěstí nabízí několik klíčů, jak vstoupit do jeho světa i bez (úplného) porozumění významové složce. To jen potvrzuje renesanční rozměr talentovaného skladatele, básníka, aranžéra, zpěváka – významem pomalu, ale jistě překračujícího hranice Polska.

Body: 3 z 6

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.