čtvrtek, 6. září 2007

Genius loci polského jazzu - Recenze knihy o polské jazzové scéně

Napsal(a) 

Genius loci polského jazzu - Recenze knihy o polské jazzové scéně Genius loci polského jazzu - Recenze knihy o polské jazzové scéně

Polský publicista Marek Gaszyński je domácí hudební obcí uznávaný jako specialista na rockovou hudbu, její vývoj a středoevropské souvislosti. Také svou dosavadní tvorbu věnoval převážně dané oblasti, zatím však na úžeji vymezeném teritoriu pohledu na jednotlivé osobnosti (Niemen. Czas jak rzeka, 2004), anebo seskupení (Czerwone gitary. Nie spoczniemy..., 2005). Aktuálně se orientuje na problematiku polského jazzu, jehož uznání a respekt jsou víc než evropským fenoménem posledních desetiletí.

Jestliže širší jazzová veřejnost vnímá především světovou špičku (trumpetistu Tomasze Stańka, zpěvačku Urszulu Dudziak, houslistu Michala Urbaniaka), nebo více zjevů mladší generace (Leszek Możdżer, Anna Maria Jopek, Grzegorz Karnas), Gaszyński směřuje svou pozornost k esenciálním zřídlům této životadárné hudby. Podtitul monografie Fruwa twoja marynara - Lata czterdzieste i pięćdziesiąte - jazz, dancing, rock0˜n0˜roll prozrazuje koncentraci nejen na kontroverzní léta stalinismu po skončení druhé světové války, ale také svobodnější a formálně volnější období konce 50. let včetně nástupu rockandrollových seskupení.

Autor v prvé řadě nevymezuje jazz jako striktně swingující koncepci, ale do daného komplexu zahrnuje jakoukoliv hudbu zábavnou a taneční. Jeho pohled na dějiny "budovatelského" období polského jazzu tak není jen faktografickou poctou a pomníkem vymírající generaci. Je spíš poutavým deníkovým zápisníkem s množstvím vložených živých fragmentů překladů písní, přebalů desek a raritních fotografií domácích jazzmenů s jejich americkými vzory (památný varšavský koncert Stana Getze s Andrzejem Trzaskowskim roku 1960). Kniha je také souborem anekdot a historek samotných umělců a zprostředkujících svědků. Základem mnohých jsou především ohlasy z dobových tištěných médií, neboť autor sám nebyl účastníkem poválečných časů jazzové scény a většinu událostí vypráví jen zprostředkovaně. Například přelom 40. a 50. let, jak ho popisuje kapitola Idzie Figus Targowa ulica - bikiniarze, chuligani, aktywisći , nebyl až tak jednotvárně šedým obdobím, jak jej popisuje polská historiografie. Trpkými plody stalinismu byly nejen zničená města, negramotnost a válkou rozvrácené rodiny, ale i odhodlání a nadšení produkovat zábavnou hudbu.

Genius loci polského jazzu - Recenze knihy o polské jazzové scéně Genius loci polského jazzu - Recenze knihy o polské jazzové scéně
Gaszyński popisuje hromadné migrace hostů z jednoho podniku do druhého. Za tímto fenoménem doby nestála vybraná kuchyně, ani laciný alkohol, ale právě různorodost početných hudebních seskupení kopírujících americké standardy a boogie-woogie. Tuzemského čtenáře překvapí tehdejší módní dobový trend tvořený námořnickým oblekem (marynarca , od toho název knihy), bílou košilí a kravatou. Podle autora se tato elegantnost v oblékání projevila i ve vážnějším, jakoby posvátném přístupu k hudbě samotné. Sakrálnost sváteční chvíle pominula, když uniformitu modrobílých obleků vystřídaly vytahané svetry. Raritním, v dnešní době možná i bulvárně medializovaným, byl otevřený boj proti podobně uhlazeným módním trendům - například výrazně pestrobarevnými ponožkami, jaké nosil polský publicista a známý jazzový popularizátor Leopold Tyrmand.

Nejen módními výstřelky atakovali příbuzní z Ameriky své blízké ve východním bloku. V balících se do Polska pašovaly vzácné desky s hudbou Glenna Millera, Bennyho Goodmana, Louise Armstronga. Exportní materiál byl často jen základem pro domácí adaptace, jako například kuriózní přejmenování písně Lionela Hamptona Hey Ba-Ba-Re-Bop na fonetický paskvil Hej baba ryba . Nesvobodná domestikace a konverze kvůli socialistickým pisálkům, kterým nebyl americký způsob života a užívané amerikanismy příliš po chuti.

Právě jazz však v daném období vytvářel obranu před tupostí a nesmyslností politických nařízení, byl jakýmsi světélkem na konci tunelu. Jazzové nadšení (autor květnatě popisuje hlavně Varšavský festival mládeže v roce 1955 a Jazzové festivaly v Sopote v letech 1956-1957) bylo imaginárním svobodným univerzem, kde nebyl vstup podmíněn nesmyslnými cestovními doložkami.

Na takovýto, s životem spjatý význam jazzu autor nostalgicky vzpomíná, na druhé straně i reflektuje kontrasty a protimluvy dané doby. Na dobu, jejíž sociálně-hudební vztahy se vytrácejí, vzpomínají pamětníci na legendárních místech, které dodnes vyzařují ducha starých časů. Nejen legendární varšavský klub Tygmont, autor se snaží oživit genia loci i dalších, dnes takřka zapomenutých míst (Czerwona Oberża, hotel Polonia, restaurace Kameralna). Rovněž klíčové osobnosti polské scény - Jerzyho Duduše Matuszkiewicze, Krzysztofa Komedu, Jana Ptaszyna Wróblewskiego spojuje s neprávem zapomenutým Carmenem Morenem, Henrykem Rostworowskim, Jerzym Tatarskim nebo Włodzimierzem Patuszyńskim.

Rozsáhlá záverečná kapitola Jailhouse Rock mapuje rockandrollové počátky na příkladu osudů songwriterských osobností Michaje Burana, Boguslawa Wyrobka, Marka Tarnowskeho, jejich studentských excesů, vyloučení ze studií a podobných dobrodružství.

Fruwa twoja marynara není jen vyčerpávajícím obrazovým a dokumentačním materiálem, ale i nádherným návratem do černobílých časů našich rodičů. Mladším generacím bude pravděpodobně výborným průvodcem k objevování ztracené hudby vycházející dnes v početných reedicích. Nejpřehlednějším a zároveň nejjednodušším dostupným exkursem k dějinám jazzu našich severních sousedů však nadále zůstává nepřekonaný jazz-funk-hiphopový projekt kytarového pionýra Jarka Smietany Story of Polish Jazz . Autor na ploše desetiminutového videoklipu dokáže nesmírně výpravným a dynamickým způsobem poodhalit víc než mnohé ze zasvěcených monografií. Na druhé straně však může v potenciálním zájemci zapálit jiskru k vyhledávání obsáhlých publikací, jako je právě tato.

Komentáře

Harmonie vychází za podpory

Ministerstvo kultury ČRNadace Český hudební fondNadace Leoše JanáčkaNadace Bohuslava Martinů

 

Naši partneři

Muzikus - magazín nejen pro muzikantyAlterecho - platforma pro současnou hudební kulturu

Chcete inzerovat? Máte dotaz?

+420 266 311 701

Novinky emailem

csenfrdeitptes

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.