úterý, 2. květen 2006

Evan Parker Electro-Acoustic Ensemble: The Eleventh Hour

Napsal(a) 

Evan Parker - sopránsaxofon, Hamply, Philipp Wachsmann - housle, elektronika, Paul Lytton - perkuse, elektronika, Agustí Fernandez - klavír, preparovaný klavír, Adam Linson - kontrabas, Lawrence Casserley - signal processing, Joel Ryan - computer, Hamply, Walter Prati - elektronika, sound processing, Richard Barrett - samply, live elektronika, Paul Obermayer - samply, live elektronika, Marco Vecchi - zvuková projekce. Nahráno: 11/2004, Centre for Contemporary Arts, Glasgow. Vydáno 2005. TT: 73:00. 1 CD ECM 1924 (distribuce 2HP Production)

Album je již třetím titulem tohoto improvizačního seskupení u labelu ECM. Evana Parkera lze myslím bez nadsázky považovat za přední evropskou osobnost v oblasti free jazzu a ansámblové improvizace. Nakonec i jeho Electro-Acoustic Ensemble je skupinou zralých hudebníků a performerů, v jejichž tvorbě lze nesporně vnímat punc jasně formulovaného hudebního názoru a sdělení. Mluvíme-li v souvislosti s tímto albem o žánru improvizované hudby a live-electronic, pak se rozhodně nejedná o "partičku jamujících muzikantů". Přesto, že se můžeme pouze dohadovat o míře postprodukce, editaci nahraného materiálu a jeho studiového dotváření (osobně se domnívám, že byla minimální), z nahrávky dýchá až úctyhodně vysoká míra koncentrovaného výrazu a velmi komplexního zacházení s hudební látkou, která je v prostředí jedenáctičlenné improvizační formace více než rozmanitá. To budiž řečeno na úvod, aby snad z následujícího nevznikl nepatřičný negativní dojem.

Na disku nalezneme dva tituly: téměř osmnáctiminutovou skladbu Shadow Play a rozsáhlou pětidílnou performanci The Eleventh Hour . Vzhledem k použitým výrazovým prostředkům, způsobu jejich real-time procesování a celkové výstavbě formy by klidně toto rozdělení nemuselo existovat - hudební proud prostě splývá do jednoho velkého bloku hudby.

Čím déle snímek poslouchám, tím více vnímám téměř nepřetržitý a iritující proud extrémní "zvukové hybnosti" - albu chybí ticho, spočinutí, zastavení, prostor pro doznění. Byť jistě najdeme místa, v nichž se Electro-Acoustic Ensemble rozhlíží, kudy dál, vzhledem k obrovské časové ploše nahrávky je to málo. Každé spočinutí je okamžitě zrušeno dalším a dalším tematickým rozvíjením, žádný z hudebníků neumí zůstat chvíli osamocen, příliš mnoho hudební energie plynoucí od jedenácti členů ansámblu se místy anuluje.

Umím si představit, že v klubu by takto znějící představení muselo způsobit naprosto fatální hudební zážitek. Médium kompaktního disku však - chtě nechtě - jistá hudební sdělení posouvá, tlumí, jiná naopak zesiluje. Zdá se mi, že v dnešní mediální době v tomto smyslu různá "mediální specifika" nabývají na významu - nejen snad pro hudebníky samotné, ale (a snad v prvé řadě) pro producenty jejich skvělých výkonů.

Vydavatel: Centre for Contemporary Arts/2HP

Stopáž: 73:00

Body: 3 z 6

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.