neděle, 15. únor 2009

E. S. T. - Leucocyte

Napsal(a) 

E. S. T. - Leucocyte E. S. T. - Leucocyte

Esbjörn Svensson - klavír, Dan Berglund - kontrabas, Magnus Östöm - bicí. Vydáno 2008. TT: 77:56. 1 CD ACT 9018-2 (distribuce 2HP Production).

Asi nikdo by Esbjörnu Svenssonovi nenapsal lepší requiem než on sám sobě. Svensson ho psal, aniž by věděl, že to bude jeho rozlučka, mistrovský hudební epitaf. Jeho potápěčská vášeň nás připravila o invenčního umělce s názorem a vizí, odvahou a touhou po dobrodružství.

Ví bůh, kam by se vydala hudební cesta E.S.T. po tomhle přelomovém albu, ale můžeme oprávněně spekulovat, že by se i nadále klikatila. Rozdíl mezi dva roky starým Tuesday Wonderland a terminálním Leucocyte je natolik diametrální, že je dost pravděpodobné, že E.S.T. nasedli do vlaku, který jel úplně jiným směrem jen do příští přestupní stanice. Škoda jen, že havaroval, neboť Leucocyte znamenal zcela zásadní výhybku do nové krajiny improvizované hudby. Záměrně neříkám jazzu. Ne, že by stále nebyl v hudbě E.S.T. přítomen, ale stojí v jedné řadě s elektronikou, heavy metalem i popem.

Výsledek snažení všech tří pólů triového trojúhelníku okořeňuje jazz stejnou měrou jako sonické experimenty Svenssona či třeba kulometná palba z Öströmova malého bubnu. Některé momenty jsou jako vystřižené z Tarkovského Stalkera, při poslechu záhadných industriálně elektronických ploch člověku naskočí husí kůže. Jako by se nás hudba ptala na tisíc zásadních otázek, ale my jen strnule civíme s pokleslou bradou.

Album Leucocyte je dobré poslouchat nahlas - vynikne tak jak dynamika a muzikalita tria, tak nespoutaná síla Öströmových bubnů či záhadná strnulost kontrabasových ostinát. Vše propojuje tvořivý zvukomalíř Svensson s vějířem štětců v ruce, neomylně sahající pro ten s nejvhodnější šířkou a tvrdostí.

Deska nenabízí nic předvídatelného, a elegantně se tak vyhýbá problému tvorby mnoha současných jazzmanů. Na jedné nahrávce najdeme vše myslitelné - klimaxy a nespoutanou energii (Premonition Earth ), tah (Jazz ), agresivitu (Leucocyte ), klid (Still ), lyriku (Decade , Ajar ), o mystériích nemluvě. Deska tvoří kompaktní celek, působí jako perfektně napsaná novela s bezchybným řemeslem, ale nenapodobitelnou invencí.

E.S.T. končí a my se ani nedozvíme, zdali na zenitu, či dlouho před ním. Mnoho hudebních kritiků láme nad jazzem hůl, ale ruce Esbjörna Svenssona mu otvírají nové dveře. Zda do nich místo něj vkročí třeba Ethan Iverson či Jason Moran a další, kteří do nového světa nakukují, je otázkou. Nový svět za dveřmi Leucocyte není ani pro každého jazzofila. Kdo se však k němu proposlouchá, bude bohatě odměněn.

Body: 6 z 6 - tip Harmonie

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.