úterý, 20. leden 2009

David Sanchez - Cultural Survival

Napsal(a) 

David Sanchez - Cultural Survival David Sanchez - Cultural Survival

David Sanchez - saxofon, Lage Lund - kytara, Danilo Pérez, Robert Rodriguez - klavír, Fender Rhodes, Ben Street, Hans Glawischnig - kontrabas, Henry Cole, Adam Cruz - bicí, Pernell Saturnino - perkuse. Vydáno 2008. TT: 59:08. 1 CD Concord Picante 0888 - 0723 - 05625 (distribuce Universal Music).

Sledovat a ocenit hudebnický posun saxofonisty Davida Sancheze za posledních deset let je mimořádně zajímavá činnost. Zvlášť, když mám mezeru mezi nejnovější deskou Cultural Survival a posledním, mně známým Sanchezovým veledílem v produkci Branforda Marsalise s názvem Obsesion . Taková prodleva zvýrazní změnu saxofonistových hudebních rysů. Jsou teď ještě ostřeji řezané, drsnější, ještě méně kompromisní. Jistě, Obsesion byla skvělá, propracovaná, dokonce získala nominaci na Grammy, ale aktuální Cultural Survival jde hlouběji. Odhaluje Sanchezovu muzikálnost až na kost. Nejde ovšem jen o jeho léty hýčkané kompoziční schopnosti, pevnost tónu a invenční improvizace. Jde i o kontext jeho současné kapely.

Kvarteto s kytarou je formát, který okusí alespoň jednou za život většina saxofonistů. Málokteré dva nástroje se totiž pojí lépe než kytara a tenor saxofon. Sanchez to dobře ví a dokáže toho beze zbytku využít. Jeho zdravě agresivní, ale nikdy jedovatý tón se s vynalézavou a měkkou kytarou Lage Lunda pojí perfektně. Kvarteto má úžasný sound, prospívá mu i pestrá hra bubeníků Henryho ColeaAdama Cruze a spolehlivý fundament z rukou basisty Bena Streeta (v závěrečné La Legenda del CanaveralHanse Glawischniga ). Barvy občas dodávají i pozvaní hosté, perkusionista Pernell Saturnino či klavíristé Danilo PérezRobert Rodriguez . A když vstoupí do hry pianista, otvírá se Lage Lundovi nový obzor, přikreslí zvuk a opře se do strun s ještě větší vervou než obvykle. Poslední kytarový ročník Monkovy soutěže opravdu nevyhrál náhodou.

Cultural Survival spoluurčuje současný trend eklektického amerického jazzu. Můžeme se jistě přít, zdali nemá trochu unifikovaný kabát, zdali mu nechybí nějaký neočekávaný impuls či větší odvaha připustit vlivy zvenčí. Případnou diskuzi většinou odsune do pozadí konečná kvalita produktu z jazzových manufaktur, Sanchezovu nevyjímaje. Diskutovat o směru současného amerického jazzu je podobné, jako si brát do úst éru Blue Note v padesátých a šedesátých letech. Každé období přináší nahrávky průměrné i výjimečné. Cultural Survival jistě patří mezi ty výraznější a povedenější desky první dekády nového tisíciletí. Sanchez pro potřeby aktuálního alba napsal sedm fungujících kompozic s velkým prostorem k realizaci pro všechny zúčastněné. Navíc přidal důstojný hold Theloniu Monkovi, povedenou verzí jeho Monk's Mood .

Zvrat ve směřování jazzu v USA po téhle desce asi nenastane, ale Cultural Survival reprezentuje kus poctivé práce a improvizační bravury. Bezchybnost je dnes již standardem, ale ochoty riskovat není nikdy dost. Posluchač rád odpustí drobnou chybku, často z nich přece vznikají velké věci. Chvílemi je té dokonalosti možná až příliš. Uhlazenost ale spolehlivě rozptylují oba bubeníci, Henry Cole i Adam Cruz - sólisty podporují luxusně, navíc nabízejí plnou náruč inspirace.

David Sanchez je seriózní umělec a naštěstí má nejen odhodlání a řemeslo, ale i schopnost sdělit hudební myšlenku. Jeho sekundant Lage Lund nabízí ve své hře trochu odlišnou emoci a Sancheze tak dokonale doplňuje. Jako bych náznakem slyšel Davida Dorůžku - je to příjemný pocit vědět, že by Sanchez mohl na záskok Davidovi klidně zavolat. David Dorůžka a Lage Lund jsou jednoduše stejná liga. Lund má herní koncept Dorůžkovu velmi podobný, proto máte-li rádi Davidovu hru, ani Lundova vás nezklame. Stejně tak vás nezklame ani album Cultural Survival.

Body: 4 z 6

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.