Bugge Wesseltoft:“Sním o počítačovém kvartetu“

Norský klávesista a zakladatel vlastního labelu Jazzland Bugge Wesseltoft se stal koncem devadesátých let zaklínadlem pro všechny příznivce tak zvaného nu- či e-jazzu. Tyto nálepky se stávají stále více omezující, Wesseltoft však tvoří dál. Po (mimo jiné) stěžejním albu Moving (2001) a koncertních záznamech na New Conception of Jazz Live (2003) vydal letos studiovou nahrávku FiLM iNG. A ačkoli to na jeho koncertech stále více vypadá jako na taneční párty, Wesseltoft se stále cítí být jazzmanem. Tento rozhovor poskytl HARMONII před svým koncertem ve Vienne, 1. července, krátce před utkáním ČeskoŘecko na MS v Portugalsku.Gratuluji vám k novému albu FiLM iNG. Je hodně různorodé, jak byste ho stručně představil? FiLM iNG je moje páté album a jeho koncept je stejný jako vždy – jde o mix akustické improvizované hudby s elektronickými zvuky. Chtěl jsem na něm dosáhnout jakési směsi všech mých desek s myšlenkou na to, jak velký vývoj moje hudba prodělala od debutu z roku 1996. Po NCOJ přišlo Sharing, pak Moving – to mám asi nejradši. FiLM iNG je založeno na předchozích jamech, které byly upraveny do kompozic, je více písničkové, nejsou tam tak rozsáhlé kompozice jako třeba na Moving. A mám tam nové hosty – Dhafera Youssefa nebo Joshuu Redmana.

Jaká byla se saxofonistou Joshuou Redmanem spolupráce? Hráli jsme spolu asi před třemi roky, několikrát jsme jamovali na festivalech a myslím, že se mu naše hudba líbí. Své party na tomhle albu nahrál playbackem v Americe, poslal jsem mu ty tracky poštou do Států. Ale v kontaktu jsme stále, alespoň po e-mailu. Možná ještě něco v budoucnu uděláme.

Titulní skladba vaší nové desky obsahuje téma, které známe již z jamu zachyceném na předchozí koncertní desce NCOJ Live. Vypovídá to něco o vašem způsobu tvorby? Většina skladeb má svůj původ v koncertním jamování, tříbíme si na pódiu myšlenky. DJ a perkusionista většinou něco naprogramují, napíší, my se přidáme, a něco z toho vznikne. Stejné to bylo i se skladbou FiLM iNG.

Jak jste se dostal ke spolupráci s tuniským zpěvákem a hráčem na oud Dhaferem Youssefem? Spolu s N. P. Molvaerem a Eivindem Aarsetem jste participovali na jeho poslední desce Digital Prophecy (2003). Jaká je vlastně Youssefova role ve vašem novém seskupení? S Dhaferem máme několik společných přátel. Jednou myslím přišel na můj koncert, a pak jsme se domluvili na spolupráci na jeho nové desce. Hodně se mi líbil, takže jsem si ho pozval na desku. Toto léto s námi vystupuje na většině festivalů, i když jen jako host.

Na FiLM iNG se po delší době vracíte k hammondkám. Nemyslíte, že hammondky spolu s Redmanovým saxofonem podstatně mění vaši koncepci jazzu, kterou známe z desek Sharing a Moving? Vůbec ne. Skladba Oh ye je mojí poctou šedesátým létům, ke groovu varhan a saxofonu. Vyrostl jsem na poslechu desek Jimmyho Smithe, protože byl jedním z idolů mého otce. Hammondky miluji. Ale mnohem víc jsem ovlivněn triem Lifetime Tonyho Williamse, které bylo mnohem víc experimentální – to je také ten způsob, který jsem si vybral pro titulní track na desce FiLM iNG – experiment mezi progresivním rockem a jazzem.

Bugge Wesseltoft:

Ale nová deska je stále hlavně syntezátorová. Ano, používám Prophet 5, můj nejoblíbenější syntezátor. Mám technologie hodně rád, hammondky jsou pro mě skoro jako piáno, klasický nástroj. Se syntezátory můžete dělat fakt skvělé věci, hlavně ve spojení s počítači. Strašně se to rozrůstá, jsou tu fantastické možnosti.

Nemyslím si, že jste věštec, ale přesto se zeptám: jaká je podle vás budoucnost tak zvaného nu-jazzu? Opravdu nemám příliš rád slovo nu-jazz. Podle mě nemá nu-jazz mnoho společného s jazzem, je to spíše elektronika. Je tam jenom jazzová příchuť – viz třeba skupina Jazzanova. Já přece jenom vycházím z jazzu. Stavím hodně na improvizaci, to je to, co chci od své hudby. Nevím, jak ji nazývat. Možná: elektronický jazz?

Nyní jste na turné. Co přijde po něm? V zásadě budu hrát se svou stávající skupinou. Do pěti let udělám kvartet pouze se čtyřmi počítači – jeden počítačový bubeník, jedna počítačová basa, jeden počítačový klávesák a jeden počítačový sax (smích).

Díky za rozhovor. Vyjde v českém časopisu Harmonie. Vy jste z Česka? Jak to, že se nedíváte na fotbal? Hrajete velmi dobrý fotbal!

Sdílet článek: