Březnový Tip Harmonie: Michal Nejtek a jeho 8 For 3 And 4

Michal Nejtek patří k muzikantům v tom nejlepším smyslu slova všestranným a nadžánrovým. Přitom zůstává svůj, ať už komponuje soudobou hudbu symfonickou i komorní, vytváří soundtrack, nechá se inspirovat elektronikou a tanečními groovy v triu NTS, hraje s rockovými interprety nebo se přidá k undergroundové kapele. Tentokrát si splnil sen ­natočit jazzové album v jedné z nejtradičnějších sestav, v pianovém triu. Ale jak už tomu u něj (naštěstí) bývá, vše nakonec dopadlo trochu jinak. Jak sám uvádí v bookletu: „Není to jen trio, není to jen mainstream, i když to tak místy může znít… Je to návrat k akustickému zvuku, ke klavíru, návrat oklikou, návrat s respektem k rozmanitosti cest, jež nám svět zvuku nabízí. Byla by škoda vydat se jen po jedné z nich.“

Nápovědu poskytuje už název 8 For 3 And 4, obsahující „statistiku“ nahrávky. Osm kompozic pro trio a kvarteto. Ve třech skladbách formát pianového tria rozšiřuje elektrická kytara Jiřího Šimka (NUO, Soil, Muff): Zazáří především v invenčním, dobře vystavěném, zvukově zkresleném a vůbec rockovými postupy silně ovlivněném sólovém partu v dramatické závěrečné skladbě Learn Some Manners. Zvuk pianového tria však zpestřují nad míru svého hlavního nástroje i ostatní. Přemýšlivý hudebník Tomáš Liška nejen odlišnými styly hry na kontrabas (flažolety, vysoké polohy), ale třeba využitím citery. Mimořádně „výpravný“ bubeník Martin Novák perkusivními zvuky. A samotný Nejtek, který neváhá zafoukat do melodiky nebo třeba zatroubit na klaxon. Nejde přitom nikdy o samoúčelné momenty, „nečekaný“ zvuk vždy obohatí kompozici.

Tomáš Liška, Martin Novák, Jiří Šimek a Michal Nejtek

Jako skladatel je Nejtek příjemně neprvoplánový. Melodicky, harmonicky i rytmicky. Neznamená to, že by chyběly vstřícné melodické linky nebo chytlavě hybné groovy, přitom navíc takové, které se hned neoposlouchají, protože posluchače baví pronikat jim na dřeň. A když autor umírněně využije disonanci (závěry rozsahově rozmáchlých klavírních frází v Ritual Downgrade) nebo zdánlivě aleatorní postupy (jakoby náhodné sekvence tónů v Quit The Quince), ani tehdy pochopitelně nejde o samoúčel, ale o naprosto funkční prvek.

Náladotvorba je přitom vždy nadřazena instrumentální exhibici. A je-li třeba veškeré dravější, razantnější a škodolibější výboje naopak ukrotit, například kvůli působivosti balady Shadows Roses, jsou zkroceny. Hvězdnou chvilku nad decentními rozklady klavírních akordů a kytarovými „barvami“ tu má zpěvný kontrabas, nikoliv „jen“ součást rytmiky, ale také spolunositel melodického motivu. Podobný popis, pouze bez kytary, ostatně sedí i na navazující rozjímavý kus Cryptic Waltz, jediný spoluautorský, ke kterému skladatelsky přispěl právě Tomáš Liška. Resumé? Promyšlené dílo zralého autora i pianisty, který si výborně vybral spoluhráče. Originální nahrávka, jejíž nevšednost o to více vynikne na tradičním půdorysu.

Michal Nejtek – piano, perkuse, melodika, Tomáš Liška – kontrabas, citera, Martin Novák – bicí nástroje, perkuse, Jiří Šimek – kytara. Nahráno: 3. a 4. 10. 2017, Sono Studios, Nouzov. Mix a mastering: Studio Svengali, říjen a listopad 2017. Vydáno: 2017. TT: 52:36. 1 CD Amplión AMP 172004.

Sdílet článek:

Aktuální číslo

Nejnovější