čtvrtek, 27. září 2012

Amadou & Mariam - Folila

Napsal(a) 

Amadou & Mariam - Folila Amadou & Mariam - Folila

Amadou Bagayoko – zpěv, kytara, klávesy, Mariam Doumbia – zpěv, Santigold – zpěv, Bertrand Cantat – zpěv, kytara, harmonika, perkuse, Nick Zinner – kytara, Bacari & Vieux – djembe, Ahmed Fofana – baskytara, klávesy, Antoine Halet – kytara, Victor Axelrod – klávesy, Abdallah Oumbadougou – kytyra, zpěv, Bassekou Kouyaté – ngoni, Yvo Abadi – bicí, perkuse, Yao Dembelé – baskytara, Boubacar Dembele – perkuse, Idrissa Soumaoro – klávesy, Mamani Keita – zpěv, Madou Diabate – kora, Tunde Adebimpe, Kyp Malone, Jake Shears, Eboby Bones, Theophilus London – zpěv. Nahráno: 2011. Vydáno 2012. TT: 46:34. 1 CD Because Music/Nonesuch 530403.

Název alba se z bambarštiny překládá nejčastěji jako „hudba“, v Mali ale znamená spíš výzvu: pojďte si zahrát. A jako už tolikrát v minulosti, nevidomé manželské dvojici z Mali neodmítl nikdo z oslovených. Teď hvězdy nezávislé rockové a popové scény. A protože je Folila koncentrátem původně zamýšleného dvojalba – to domácí mělo být čistě akustické – do studia dorazila také silná malijská ekipa: například Bassekou Kouyate s loutnou ngoni nebo klávesista Idrissa Soumaoro , znalcům dobře známý „utajený západoafrický drahokam“.

„Miláčci world music,“ titulují manžele honosně média i posluchači, a ze srdce jim to přejme, protože si to v uplynulých třiceti letech tvrdě odpracovali. Můžeme se sice domnívat, že svět hlavně podlehl příběhu zamilovaných slepců, čteme-li ho ale pozorně, vyjdou z něho především jako Afričané věrní své celoživotní víře v prolínání Afriky se Západem. Kytaristovi Amadou Bagayoko a zpěvačce Mariam Doumbia dnes proto neodolají ani ti, kteří si ještě donedávna nedokázali představit, že by je mohla někdy bavit africká hudba.

Proč? Na to je celkem snadná odpověď: nepocházejí z kasty griotů, netíží je tradice a Bagayoko se nikdy netajil obdivem k Led Zeppelin, Pink Floyd, Ericu Claptonovi nebo Santanovi. Od samého začátku měli také v kapele bělošské muzikanty, takže jejich energický bluesrock zněl západním posluchačům povědomě. Francouzský producent Marc Antoine Moreau z toho vytěžil maximum: k dvojici přitáhl pozornost U2, Coldplay, Baracka Obamy a takřka dokonale mu vyšel tah s produkcí od Manu Chao. Album Dimanche a Bamako se díky němu stalo v roce 2005 nejúspěšnější a nejprodávanější nahrávkou world music na světě. Následující Welcome To Mali (podílel se na něm Damon Albarn ) dokonce potkala nominace na Grammy, takže Amadou & Mariam dosáhli svého: staly se z nich velké hvězdy bez nutnosti kompromisů.

Předpokládalo by se, že toho, jako jiní, využijí k hlubšímu ponoru do Afriky, nicméně i na albu Folila manželé trvají na svém: nás to se Zápaďáky pořád baví.

Ne úplně všechny skladby patří k vrcholům jejich tvorby; kdyby ve Wily Kataso nezpívali Tunde AdebimpeKypem Malonem (TV and The Radio), možná byste ji přeslechli, MetemyaJake Shears od Scissor Sisters se určitě zařadí ke koncertním trhákům, ovšem takových a lepších mají Amadou & Mariam v zásobě víc než dost. Nesedla si s nimi ani britská zpěvačka Ebony Bones : C’est Pas Facile Pour Les Aigles zní vlastně tuctově a rapování brooklynského Theophiluse LondonaNebe Miri nasládle. Někdy méně může být vlastně více, pomyslíte si, protože ty skladby by dvojice v zádech s krajany utáhla s přehledem sama – viz Sans ToiChérie .

Pokud se na album bude v budoucnosti vzpomínat, tak pro mimořádně strhující hit Dougou Badia s dravým hlasem americké zpěvačky Santigold a kytarou Nicka Zinnera (Yeah Yeah Yeahs) a pouštní blues Bagnale s tuarežským kytaristou Abdallahem Oumbadougouem .

A ještě pro něco: přítomnost kontroverzního francouzského rockera Bertranda Cantata ; dokonce čtyřnásobnou. Oh Amadou je vynikající rockové blues, Africa Mon Afrique jakbysmet, sehraní jsou také v Another WayMogo , protože Cantatův vypjatý škrábavý vokál a foukací harmonika si s hudbou Amadou & Mariam velmi rozumí, vlastně do ní leader už zaniklé rockové skupiny Noir Désir evidentně dal úplně všechno, co umí. V čem je tedy problém? Cantat v nepříčetném opileckém rauši ze žárlivosti v roce 2003 zbil svou ženu Marii Trintignant (dceru známého herce), která následkem toho zemřela. Odsoudili ho na osm let a když jej po půlce pustili, rozzuření Francouzi mu vypálili dům a dodnes Cantatovi nemohou přijít na jméno. Malijci ho nerehabilitují ani nezbavují odpovědnosti, pouze mu bez jakéhokoliv komentáře dávají novou šanci.

Body: 4 z 6

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.