Markéta Vejvodová

Markéta Vejvodová

Působí od roku 2004 jako redaktorka Českého rozhlasu, v letech 2005 – 2009 působila jako redaktorka hudební redakce stanice Vltava. Připravovala hudebně publicistické pořady Telefonotéka, Euphonia, Slovo o hudbě, Studio M a další. Vystudovala hru na klavír na Pražské konzervatoři ve třídě Ilji Hurníka a HAMU v Praze pod vedením Jana Panenky a Petera Toperczera. V roce 1991 získala stipendium k ročnímu studijnímu pobytu v Paříži u předního francouzského klavíristy a pedagoga Dominiqua Merleta. Vedle sólových klavírních recitálů spolupracovala s L. Svárovským, J. Sukem, G. Demeterovou, I. Ženatým, P. Fischerem, aj. Nahrávala nebo koncertně vystoupila rovněž se SOČRem, Sukovým komorním orchestrem, aj. Doma se představila na festivalu Pražské jaro (1989), na Velikonočním festivalu Josefa Suka (1993), na Mladém pódiu (1994) a na festivalu Mladá Praha (1996). Působí zároveň v oblasti pořadatelství a organizace hudebních projektů. V letech 2008 - 2013 byla za Český rozhlas porotkyní rozhlasové hudební soutěže EBU New Talent. V České filharmonii v letech 2009 – 2013 vedla edukativní programy, v letech 2015 – 2017 byla ředitelkou Česko-francouzské akademie Telč, v současnosti působí jako redaktorka na stanici Český rozhlas Region a hudebním projektům se věnuje příležitostně.

Měkkost a elegance. SOČR vstupuje do nové éry jako dokonale vyladěné těleso

V pondělí 25. listopadu proběhl další abonentní večer SOČRu, tentokrát pod taktovkou hlavního hostujícího dirigenta Marka Šedivého. V programu zaměřeném na výročí 100 let Elgarova violoncellového koncertu se představil maďarský violoncellista István Várdai. Dílo zaznělo společně s Five Variants of Dives and Lazarus britského skladatele R. V. Williamse, symfonickou básní Sny, op. 6 Sergeje Prokofjeva a fantazijní symfonií Le Poème de l’extase, op. 54 Alexandra Skrjabina. 

Ovládaný temperament Mahana Esfahaniho

Závěrečný koncert letošní donátorské řady PKF—LOBKOWICZ abonmá nabídl zajímavou konfrontaci hudby rodinného klanu Bachů s díly 20. století. V roli sólisty se představil vynikající britský cembalista Maham Esfahani. V Lobkowiczkém paláci v Praze za doprovodu PKF – Prague Philharmonia provedl Koncert pro cembalo J.Ch. Bacha, Es dur op. 7 a jako dramaturgickou zajímavost také Jazzový koncert Josepha Horovitze. Oba rozdílné světy propojily Deux Pièces pour Clavecin H 244 B. Martinů pro sólové cembalo. Celý večer v podání PKF – Philharmonia v roli komorního orchestru bez dirigenta pak orámoval úvodní Braniborský koncert č. 3 G dur BWV 1048 J.S.Bacha a závěrečná Sinfonie G dur C.Ph.E. Bacha.

Brusinky a Sametová revoluce na bruselské konzervatoři aneb Za vše může viola

V letošním roce je napříč celou republikou velké množství koncertů a akcí připomínajících výročí 30 let od Sametové revoluce. Zcela jinou dimenzi ale získávají koncerty, které se k tomuto výročí konají v zahraničí. Z tohoto hlediska je skutečně symbolickým místem Brusel. Kromě politického významu má tato vedoucí evropská metropole jednu zajímavost. Žije zde skutečně rozsáhlá česká komunita čítající přibližně 8000 členů. Brusel je ale zároveň významnou evropskou hudební velmocí. Může nás proto těšit, že jeden z koncertů věnovaný výročí 30 let od Sametové revoluce proběhl v pondělí 14. října 2019 přímo ve Velkém sále Královské konzervatoře v Bruselu (Conservatoire royal de Bruxelles). Koncert „Souvenirs de Prague“ byl svým přesahem skutečně mimořádný. Jeho iniciátorem byl český violista Vladimír Bukač, který na konzervatoři letos v září zahájil již třetí rok v pozici řádného profesora violové třídy. Jeho nápad uspořádat na půdě školy koncert k výročí Sametové revoluce se setkal s velkou podporou ze strany vedení školy. Bukačova violová třída si totiž za pouhé dva roky své existence získala značné renomé a ředitel Frédéric de Roos se rozhodl nápadu využít, aby v rámci společné akce Čechů a Belgičanů pomyslný reflektor nasvítil právě na novou a úspěšnou violovou třídu českého profesora. Koncert se tak zároveň stal významnou propagací České republiky, kde společně vstoupili čeští i belgičtí umělci.

Když klišé o třech v jednom platí: Dvořákovo trio hrálo Dvořáka

Komorní cyklus 26. koncertní sezóny PKF – Prague Philharmonia v pondělí 14.10. zahájilo Dvořákovo trio. V barokním refektáři Profesního domu MFF UK v Praze zaznělo Klavírní trio č. 3 c moll op. 1 L.v. Beethovena, Trio pro housle, violoncello a klavír L. Fišera a Klavírní trio č. 2 g moll op. 26 A. Dvořáka. Jan Fišer, Tomáš Jamník a Ivo Kahánek tak připravili program, který jim umožnil předvést jedinečné hráčské kvality. 

Čas, napětí, křehkost: PKF - Prague Philharmonia otevřela sezonu ve velkém stylu

Zahajovací koncert sezony orchestru PKF- Prague Philharmonia proběhl ve středu 11. září ve Smetanově síni Obecního domu v Praze ze řízení šéfdirigenta Emmanuela Villauma, který tak otevřel pátý rok svého působení v čele orchestru. Společně provedli monumentální Symfonii č. 3 d moll WAB 103 Antona Brucknera. V první polovině koncertu se v sólovém partu Beethovenova Klavírního koncertu č. 5 Es dur op. 73 „Císařský“ představil makedonský klavírista  Simon Trpčeski.

Večer pro krále by potěšil i samotného Ludvíka XIV.

Za dvacet let své existence si pražský MHF Letní slavnosti staré hudby získal srdce mnoha milovníků barokní hudby. Myslím, že bez tohoto unikátního festivalu si už letní měsíce ani nedovedou představit a své dovolené si vybírají podle termínů koncertů… Letošní dramaturgie byla vyhlížena s velkým očekáváním. Dvacátý ročník totiž zároveň přinesl nové projekty dosavadní čtyřleté úzké spolupráce mezi Centrem historických umění Collegium Marianum a Centrem barokní hudby ve Versailles. Spolupráce se od roku 2016 prohlubovala nejen v rámci samotného festivalu, ale rovněž při pořádání Akademie Versailles v Praze, která každoročně v jarních měsících umožňuje našim studentům odbornou výuku v oblasti barokní hudby, tance a zpěvu pod vedením lektorů a umělců obou institucí. Nelze nezmínit, že vzájemnou spolupráci inicioval a dlouhodobě podporuje Francouzský institut v Praze a v loňském roce se obě instituce smluvně zavázali k dalšímu tříletému pokračování. Jedním z úspěšných společných projektů je rovněž CD nahrávka Grands Motets (2018) s velkými motety Michela-Richarda de Lalanda, která se setkala s ohlasem publika i kritiky.

Houslista Milan Al-Ashhab svůj pražskojarní debut pojal jako prezentaci hráčské virtuozity

Dramaturgie MHS Pražské jaro v letošním roce velmi aktuálně reagovala na další z význačných úspěchů mladých českých houslistů na předních zahraničních soutěžích. Ve středu 29.5.2019 se v pozdně večerním „Nokturnu“ v pražském Rudolfinu představil čerstvý vítěz soutěže Fritze Kreislera ve Vídni, teprve šestadvacetiletý Milan Al-Ashhab. Za klavírního doprovodu Adama Skoumala přednesl výběr z převážně virtuózních skladeb Nathana Milsteina, Ernesta Blocha, Maurice Ravela, Heinricha Wilhelma Ernsta a Franze Waxmana. V programu nechyběla ani efektní skladba Djinnia od Adama Skoumala, jehož Cikánské melodie pro housle a klavír v přídavku celý večer také efektně zakončily. 

Garrick Ohlsson v Praze konečně ukázal své kvality komorního hráče. Za spoluhráče zvolil ty nejlepší z Bostonského symfonického orchestru

První z koncertů komorní řady MHS Pražské jaro představil českému publiku notoricky známého a oblíbeného amerického klavíristu Garricka Ohlssona v novém světle. V roli komorního hráče. Ve Dvořákově síni pražského Rudolfina dne 16.5. společně s předními členy Bostonského symfonického orchestru provedl Klavírní trio č. 1 C dur op. 86 J. Haydna a Klavírní kvintet f moll op. 34 J. Brahmse. Program dramaturgicky skvěle doplnil Dixtuor pro dechové kvinteto a smyčcové kvinteto J. Françaixe, ve kterém Boston Symphony Chamber Players vedle skvělých smyčců předvedli rovněž vysokou úroveň dechové sekce.

Lutyšská Norma v první z jarní série projekcí Francouzského institutu

Operní projekce ve Francouzském institutu v Praze se již staly příjemnou a vyhledávanou tradicí. Projekt původně vznikl v roce 2013 s cílem umožnit divákům zhlédnout aktuální francouzská operní představení, a to především z Národní opery v Paříži, z Opery v Lyonu a festivalu v Aix-en-Provence. Postupně se ale vybraná představení zaměřovala i na další známé evropské operní domy. Pravidelnému návštěvníkovi se tak nabízí možnost porovnat představení z různých evropských měst a významně si tak rozšířit celkový přehled o současném operním světě. Ostatně projekce jsou velkým zážitkem mimo jiné i díky Kinu 35, pojmenovaném podle sídla Francouzského institutu v Praze ve Štěpánské ulici 35… Promítací sál je vybaven moderními technologiemi, které umožňují mimořádně kvalitní poslech i promítání.

Konec Čajkovského projektu ČF ve dvou koncertech s Kirillem Gersteinem

Česká filharmonie během svých dvou posledních abonentních koncertů v pražském Rudolfinu uvedla méně známá díla P. I. Čajkovského – Symfonii č. 2 c moll „Maloruskou“ op. 17 a druhý i třetí klavírní koncert op. 44 a op. 75. Sólista obou večerů, klavírista Kirill Gerstein, pro první z obou koncertů nastudoval také Concertino pro klavír a komorní soubor Leoše Janáčka a dramaturgický kontrast pak přinesla Symfonie č. 9 C dur „Velká“, D. 944 Franze Schuberta. Pod taktovkou šéfdirigenta a hudebního ředitele České filharmonie Semjona Byčkova tak Česká filharmonie dokončila nahrávání poslední koncertní části rozsáhlého „Čajkovského projektu“.

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.