Marc Niubò

Marc Niubò

Svůdná galantní Evropa

13. srpen 2018
Svůdná galantní Evropa

Závěrečné vystoupení letošních pražských Letních slavností staré hudby, které Collegium Marianum s úspěchem pořádalo již po devatenácté, představilo dílo v našich zeměpisných šířkách nevídané (a neslýchané), třebaže figuruje ve všech lepších učebnicích dějin hudby. O které jde? Na podiu pražského Rudolfina zaznělo zakladatelské opus žánru opera-ballet, L’Europe galante, které v roce 1697 složil André Campra na libreto, jež poskytl Antoine Houdar de la Motte.

Dotek baroka v opeře tří autorů a barevná Musica Florea

Barokní opera je dnes žánr relativně známý. V širším povědomé ji reprezentují především díla Georga Friedricha Händela, která již po desetiletí plní nabídku světových labelů a zahraničních, zejména německých, britských a amerických divadel. Setkat se s barokní operou na živo v České republice je mnohem vzácnější; nejčastěji se tak děje na provizorních scénách, během letních festivalů, a to v nejrozmanitějších podobách, úpravách a interpretačních úrovních.

Collegium Marianum očima studentů

21. květen 2018
Collegium Marianum očima studentů

V letošní nabídce výuky na Ústavu hudební vědy FF UK byl také nově zařazen kurs Hudební interpretace a kritika. V mnoha lekcích došlo na otázky hry na dobové nástroje a interpretaci hudby 18. století. Ke společné návštěvě a kritice byl proto vybrán jeden z Barokních podvečerů Collegia Mariana, jenž se konal 3. 5. 2018 v divadle ABC. Méně obvyklé prostředí i dramaturgie večera vedla k mnoho otázkám a postřehům, jež studenti vtělili i do svých kritik. Z pochopitelných důvodů nemůžeme publikovat úplně všechny texty, a tak vybíráme alespoň tři, které do velké míry vystihují všechna hlavní stanoviska a názory.

Virtuózní Mesiáš

30. březen 2018
Virtuózní Mesiáš

Collegium 1704 v čele s Václavem Luksem nabízí letos o Velikonocích dvě produkce Händelova Mesiáše. Nejslavnější oratorium a jedna z ikonických skladeb svého autora i doby zazněla v Dvořákově síni Rudolfina s oslňujícím leskem a virtuozitou.

Hudba zpoza Pyrenejí

6. červen 2017
Hudba zpoza Pyrenejí

Pražské jaro letos nabídlo dvě velmi neobvyklá setkání se starší španělskou hudbou, dva koncerty a dva rozdílné programy, pod nimiž byl ale v obou případech podepsán Aarón Zapico, cembalista a umělecký vedoucí dvou ansámblů (Concerto Zapico a Forma Antiqua). První vystoupení v kostele sv. Anny (Pražské křižovatce, 28. 5.) bylo plně věnováno instrumentální hudbě pro drnkací nástroje od konce 16. do 18. století. Ve skromném složení barokní kytara (Pablo Zapico), teorba (Daniel Zapico) a cembalo rozehrála trojice bratrů dlouhou řadu tanců a variací. Dominovala tvorba španělských skladatelů či úpravy italského repertoáru.

Na francouzských slavnostech s ženskou dominancí

V pátek 3. 2. 2017 zazněl v Dvořákově síni pražského Rudolfina podruhé program Collegia 1704 věnovaný francouzské chrámové hudbě doby baroka. Václav Luks se svými ansámbly představil kompozice sice slavné, v české kotlině ale málo uváděné. Dramaturgie koncertu byla prostá a účinná: oblouk Lully – Rameau – Mondoville na příkladech efektní a velmi charakteristické formy/žánru grand motet. První polovina koncertu patřila Lullymu a jeho Jubilate Deo a Te Deum. Během první skladby se většina publika aklimatizovala na francouzský styl, tečkovaný rytmus, společné trylky ve sboru a celkovou pomp& eacute;znost jako charakteristický rys,

Návrat Monteverdiho do Prahy

26. říjen 2016
Návrat Monteverdiho do Prahy

Roku 1610 vydal Claudio Monteverdi v Benátkách tiskem sbírku duchovních skladeb dedikovanou papežovi Pavlu V. Sledoval tím jisté osobní cíle, které se sice nepodařilo naplnit, zato ale obohatil evropskou hudbu o tzv. Mariánské nešpory, skvost, který byl po zhruba 350 letech znovuobjeven a který navzdory všem změnám, jež lidstvo mezitím zažilo, promlouvá ke svým posluchačům stále překvapující silou. Tento impozantní, monumentální aspekt díla se stal také jedním z hlavních rysů interpretace Collegia 1704, které se téměř po roce s touto skladbou vrátilo do Prahy a pod vedením Václava Lukse ji provedlo 24. a 25. října 2016 v pražském Rudolfinu.

Teatro del mondo

10. srpen 2016
Teatro del mondo

Pod názvem Teatro del mondo vystoupil na LSSH v české premiéře španělský soubor Vespres d’arnadí, který založil a vede všestranně talentovaný cembalista Daní Espasa. Přivezl atraktivní program s kantátami a koncerty T. Albinoniho, A. Vivaldiho, A. Marcella, D. Scarlattiho, B. Galuppiho a G. F. Händela, které se výtečně hodily do impozantního prostoru hlavního sálu Trojského zámku. Hlavní hvězdou večera byla María

La Muse

19. srpen 2015
La Muse

Šestnáctý ročník pražských Letních slavností staré hudby si letos do pomyslného štítu zvolil programové heslo Femina Aeterna.  Odpovídají tomu názvy jednotlivých koncertů a do velké míry také jejich dramaturgie. V úvodním koncertu, věnovanému francouzské barokní kantátě, dostala prostor tvorba hned dvou žen, a sice Elisabeth-Claude Jacquet de la Guerre a její asi o generaci mladší kolegyně, prakticky neznámé skladatelky, Julie Pinel. Další čísla programu složili Michel Pignolet de Montéclaire, Marc-Antoine Charpentier a François Couperin (výběr ze

Obelstěná něžná Calisto na závěr Letních slavností staré hudby

Mohlo by se zdát, že barokní opera patří v České republice již k běžné hudební nabídce, zvláště čtete-li příliš důvěřivě reklamní upoutávky na internetu anebo nějakým nedopatřením ztotožňujete celé 18. století s barokem. Nenechte se však mýlit, inscenovat typickou italskou barokní operu (či francouzsku tragédie en musique) v plné kráse, s dekoracemi, stroji, kostýmy a skutečně prvotřídním obsazením stále je (a nepochybně i bude) věc velmi nákladná a tudíž i vzácná. Z toho důvodu i slavní umělci sahají k různým adaptacím a moderním

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.