Lenka Nota

Lenka Nota

Skladatelka, muzikoložka, hudební publicistka a manažerka. Věnuje se propagaci soudobé hudby, její publicistická i tvůrčí činnost z většího dílu souvisí s tématy žen v umění. V roce 2017 dokončila svou první operu věnovanou největší české spisovatelce Boženě Němcové Jsem kněžna bláznů na libreto filmové dokumentaristky Olgy Sommerové. Od roku 1999 je zastupována ochranným svazem autorským OSA. V roce 1998 spoluzaložila ženskou skladatelskou skupinu HUDBABY. Skupina natočila dva kompaktní disky (HUDBABY, Čekám Tě!), které Lenka připravila také jako produkční. Jako hudební publicistka píše již od dob studií odborné články a recenze do časopisů Harmonie, Opus musicum, Hudobný život a Slovenská hudba. Jako externistka spolupracuje s ČRo Vltava, pro kterou pravidelně připravuje autorské pořady věnované soudobé hudbě a kulturnímu dění v České republice, na Slovensku a v Rakousku. O ženské skladatelské tvorbě v Čechách referovala mj. na konferencích věnovaných ženské tématice v Kasselu v Německu, ve Fiuggi v Itálii a v Kragujevaci v Srbsku. Od roku 2007 žije ve Vídni, kde působí jako korektorka ve vydavatelství Universal Edition, publicistka a skladatelka ve svobodném povolání. Pro časopis Harmonie píše od roku 1997.

Současná východní tvorba ve vídeňském Zlatém sále

Soudobá hudba z Východu nezní ve Zlatém sále vídeňského Hudebního spolku příliš často. O to vzácnější a co do dramaturgie i provedení mimořádnější byl koncert Rozhlasového symfonického orchestru ORF pod vedením Andreje Borejka dne 14. března 2019. Zazněly na něm hned dvě rakouské premiéry – Symfonická báseň č. 2 Galiny Ustvolské a Styx pro violu, sbor a orchestr Giji Kancheliho.

Čtrnáctiletá Alma Deutscher, romantická skladatelka v 21. století

V sobotu 9. března 2019 mělo vídeňské publikum možnost v prostorách Brahmsova sálu Hudebního spolku slyšet poprvé na vlastní uši skladatelku, houslistku a klavíristku Almu Deutscher. Tato čtrnáctiletá mladá dáma začala už ve dvou letech hrát na klavír,  o rok později na housle. V šesti letech zkomponovala svou první klavírní sonátu. V případě takto geniálních mladých umělců a dětí jde bohužel často o cvičené opičky, nebo malé hvězdy vědomé si už v tomto raném věku své ceny. Tato skutečnost ale nemá s Almou Deutscher nic společného.

Jozef Lupták: Síla hudby a mezilidských vztahů překonává nejasnost doby

Jozef Lupták je, slovy violoncellisty a profesora londýnské Královské hudební akademie Roberta Cohena, skutečným umělcem 21. století; výjimečným cellistou a inovativním organizátorem, obdařeným schopností přirozeně vyjádřit své slovní i hudební myšlenky. Všechny tyto vlastnosti jsou třeba i při organizaci bratislavského festivalu komorní hudby Konvergencie, jehož je již od roku 2000 uměleckým vedoucím a zakladatelem. Aktuální ročník festivalu, věnovaný památce hudebního rebela Igora Stravinského, začíná již 7. února.

Vídeňský Vyhnanec k jubileu Olgy Neuwirth a italská hudba bez hranic

Nejslavnější rakouská skladatelka současnosti Olga Neuwirth patří k festivalu Wien Modern už jaksi automaticky. V letošním roce svého významného životního jubilea snad ještě více. Festival ve spolupráci s vídeňským Konzerthausem připravil na 14. listopadu vskutku opulentní oslavu skladatelčiných padesátin. Sedm sólistů, dva vypravěči, Mnichovský chlapecký sbor, soubor Company of Music a ORF Radio-Symphonieorchestr pod taktovkou Ilana Volkova provedli revidovanou verzi scénické opery The Outcast (2012) na motivy románu Hermana Melvilla Moby-Dick. Scéna, kostýmy a video byly dílem Netii Jones – britské režisérky, designérky a videoumělkyně.

Ohňostroj zvuků, barev a virtuozity

7. listopad 2018
Ohňostroj zvuků, barev a virtuozity

Francouzský klavírista Pierre-Laurent Aimard patří k těm výstředníkům, kteří své interpretační umění z většího dílu zasvětili soudobé hudbě. Ta jej, jak uvedl v rozhovoru pro časopis Harmonie 10/2017, přitahovala už od malička. V devíti letech přesvědčil svého otce, aby jej vzal na koncert Pierra Bouleze, se kterým se o deset let později setkal osobně u příležitosti předehrávky pro Ensemble Intercontemporaine, jehož byl po dlouhou dobu členem.

Wien Modern a Obrazy v hlavě III. Kosmické dimenze ve vídeňské Musikverein

Jednou z dalších mimořádných událostí letošního festivalu Wien Modern bylo provedení opulentní symfonie Turangalíla Oliviera Messiaena v opulentních prostorách Zlatého sálu vídeňského Hudebního spolku, tedy v prostředí pro tento druh hudby jako stvořeném.

Wien Modern a Obrazy v hlavě II. Z Transylvánie do Číny

K tradici festivalu Wien Modern patří i portréty jednotlivých skladatelů, ať už formou jednotlivého koncertu nebo v rámci celé dramaturgické řady. Peter Eötvös je ve Vídni známým a oblíbeným skladatelem. Vídeňská státní opera uvedla v loňském roce premiéru jeho opery Tři sestry, na festivalu Wien Modern zaznělo v témže roce pod jeho taktovkou vynikající a společensky závažné Halleluja – Oratorium Balbulum. Letos byl této osobnosti věnován samostatný večer v prostorách Velkého sálu vídeňského Konzerthausu.

J´accuse podle Gance – nevídané zahájení Wien Modern

Jubilejní třicátý ročník jedné z největších přehlídek současné hudby festivalu Wien Modern je dramaturgicky nesen podtitulem „Bilder im Kopf“ tedy „Obrazy v hlavě“. Umělecký šéf festivalu Bernhard Günther připravil pestrou nabídku všemožných žánrů – od filmu, přes multimediální představení až k samotným hudebním produkcím. Těžiště spočívá ve francouzské hudbě, plné barev, emocí, provokujících naši imaginaci a fantazii, což je také jeden z úkolů letošního festivalu – vrátit do našeho života inspiraci, snění se zavřenýma nebo otevřenýma očima, chuť tvořit a fantazírovat.

Pierre-Laurent Aimard: Jsem si jistý, že zlatá doba opět přijde

„Zdá se mi, že pro tak základní dimenze života, jakými jsou víra nebo náš vztah k universu, bychom se každý den měli snažit vytvořit jakousi tabulu rasu našich celoživotních pokusů, všeho, co čteme, co posloucháme a čemu se učíme – především v tak relativním světě, jako je ten náš, v němž neuvažujeme o dominantní zemi nebo jedné pravdě. Myslím, že by každý z nás měl vytvořit svou vlastní alchymii a najít svou vlastní cestu. A v tomto případě jeden díl nemůže být absolutním klíčem k vedení života.“

Kouzelná flétna ve znamení sexu a sebevražd na jevišti Theater an der Wien

Inscenovat Mozartovu Kouzelnou flétnu není vůbec jednoduché. Na první pohled pohádka, jednoduchá hra se zpěvy pro pobavení lidu, která je na druhou stranu plná šifer a symbolů s hlubšími významy. Mozart sám v jednom z posledních dopisů zmiňuje svou radost nad tím, že opera na jednu stranu baví tradiční singspielové publikum a současně osloví i ty, kteří v ní najdou její skrytý obsah. Ostatně Mozart i Schikaneder byli svobodní zednáři, kterým hudební forma singspielu posloužila jako zástěrka. Premiéra proběhla 30. září 1791 pod Mozartovou taktovkou v Theater auf der Wieden (nezaměňovat s Theater an der Wien!), kde se dočkala 268 repríz. Do jakých kulis zasadit dílo zabývající se nadčasovými tématy lásky, zasvěcení, moudrosti, lidskosti? 

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.