Lukáš Pavlica

Lukáš Pavlica

Absolvoval magisterský obor Hudební věda na Masarykově univerzitě, v současné době studuje pod vedením doc. PhDr. Jany Perutkové, Ph.D., doktorský studijní program. Aktivně se věnuje publicistické a kritické činnosti, kromě externího dopisovatele pro časopis Harmonie zastává místo redaktora portálu Brno – město hudby. Spolupráci navázal rovněž s hudební revue Opus musicum nebo magazínem vysokých škol Universitas. Kromě publicistické činnosti a výzkumu se okrajově věnuje také hudebnímu aranžérství a spolu s dalšími skladateli a hudebníky instrumentoval a natočil CD Hudebníček cílící na rozvíjení melodického a rytmického cítění u dětí do čtyř let.

Něžná poselství Filharmonie Brno

28. březen 2023
Něžná poselství Filharmonie Brno

Brno má k Tigranu Mansurjanovi a Valentinu Silvestrovovi – hlavním postavám koncertu Poslové starých časů z abonentního cyklu Filharmonie Brno – více než vřelý vztah. Nejen že zde oba s velkým úspěchem uvedli své skladby, ale Mansurjan navíc nalezl v brněnské filharmonii takové zalíbení, že na její objednávku vytvořil roku 2021 orchestrální verzi svého kvartetu Agnus Dei. Skladba vlivem covidových restrikcí zazněla dosud pouze na vlnách českého rozhlasu, nicméně ve čtvrtek 23. března (a s reprízou o den později) zazněla konečně i v sále Besedního domu. Klavírních partů, které se vyskytují jak ve skladbě Tigrana Mansurjana, tak i Valentina Silvestrova (ostatně paralel mezi skladbami i samotnými skladateli je více než dost) se zhostil Miroslav Beinhauer. Orchestr brněnské filharmonie řídil Alexander Liebreich, který patří mezi významné interprety mj. právě i díla Tigrana Mansurjana.

Diversní „inventura“ plná premiér

9. prosinec 2022
Diversní „inventura“ plná premiér

Jedna z nejpozoruhodnějších dramaturgických linií souboru Ensemble Opera Diversa s názvem Hudební inventura se již poměrně dlouho věnuje (znovu)objevování a objednávání skladeb domácích autorů. Další koncert z této řady se uskutečnil v úterý 6. prosince ve foyer Domu umění města Brna a na jeho programu se objevila díla tří rozdílných skladatelských generací – skladby Rudolfa Komorouse (1931), Pavla Slezáka (1941), Radima Bednaříka (1979) a Terezy Opálkové (1998). Zatímco v případě Serenade pro smyčce Rudolfa Komorouse se jednalo o českou premiéru, u zbývajících děl šlo dokonce o premiéry světové. Instrumentačním pojítkem skladeb Terezy Opálkové a Radima Bednaříka se stalo využití cimbálu jakožto sólového nástroje. Oba party interpretoval cimbalista Michal Grombiřík a orchestr vedla dirigentka souboru Gabriela Tardonová.

Od Janáčka k dnešku – 100. výročí Klubu moravských skladatelů

Letos je tomu přesně 100 let, co z podnětu především Vladimíra Helferta, Viléma Petrželky a Václava Kaprála vznikl Klub moravských skladatelů, v jehož čele stanuly v průběhu let téměř všechny významné české hudební osobnosti žijící a působící na Moravě – Leoš Janáček, který se stal prvním předsedou klubu, František Neumann, Ferdinand Vach, Jan Kunc, Jaroslav Kvapil, Osvald Chlubna a další. Toto zásadní výročí oslavil Klub moravských skladatelů hned dvakrát: první program se uskutečnil v pátek 25. listopadu 2022 v koncertním sále Hudební fakulty JAMU a ten druhý – který je předmětem dnešního textu – se odehrál ve čtvrtek 1. prosince 2022 v Koncertním sále Leoše Janáčka brněnské konzervatoře. Na programu večera se objevila příznačně díla od Leoše Janáčka, ale také skladby Jiřího Pavlici, Vlastimila Pešky, Evžena Zámečníka a Zdeňka Pololáníka.

Posvátné (hudební) umění v nesvatých dobách

Právě probíhající výstava Muzea umění Olomouc Posvátné umění v nesvaté době | České sakrální umění 1948–1989 (27. října 2022 – 9. dubna 2023) přináší uměleckohistorický pohled na širokou škálu realizací sakrální architektury, obrazové a sochařské tvorby nebo užitého umění ve specifických interiérech. Důležitou součástí je i cyklus koncertů, jejichž dramaturgie vyrůstá z potřeby připomenout doby duchovního i fyzického útlaku. Koncertní duo Individual sestávající z barytonisty Jiřího Miroslava Procházky a klavíristy Jiřího Hrubého představilo ve středu 30. listopadu v sále Arcidiecézního muzea Olomouc komorní tvorbu židovských skladatelů Pavla Haase a Viktora Ullmanna a rovněž písňový cyklus Jiřího M. Procházky Hodiny, složený na dvě básně Jana Zahradníčka. Dramaturgie večera se tedy nevymezovala pouze „nesvatou dobou“ let 1948 až 1989, do které spadá umělecká tvorba „knížete české poezie“ Jana Zahradníčka, ale obsáhla i období nacistické okupace, kterou připomněla díla Haase a Ullmanna, usmrcených v říjnu roku 1944 v koncentračním táboře Osvětim.

Druhý z koncertů ostravských skladatelů v bývalém Bauhausu

Letošní 48. ročník ostravského festivalu soudobé tvorby Hudební současnost je již v plném proudu – po úvodním setkání s regionálními komponisty a následujících dvou koncertech, na kterých měli posluchači šanci vyslechnout si Orchestra Zelí-Potkan a soudobé oratorium s novoliturgickými a staroduchovními texty ostravského skladatele Daniela Skály, přišel v pondělí 24. října čas na druhý večer s ostravskými skladateli. Interpretace skladeb Petry Šuško, Vladimíra Studničky, Rudolfa Kubína, Miroslava Klegy, Ireny Szurmanové, Zbyňka Přecechtěla a Eduarda Dřízgy se v prostoru galerie PLATO Ostrava chopili hudebníci z Benda Quartet.

Legenda o svaté Ludmile zahájila Třebíčský hudební festival

Letošní 16. ročník Třebíčského hudebního festivalu si za své motto zvolil slova: „Lux aeterna“ – ještě předtím, než však stejnojmenný program ve středu 12. října zazní v třebíčském kostele Proměnění Páně, zahájila festival v pátek 7. října v třebíčské zadní synagoze produkce oratoria brevis Legenda o svaté Ludmile z pera zpěváka a skladatele Jiřího Miroslava Procházky, který se zhostil i role vypravěče. Po jeho boku vystoupili sopranistka Kristýna Kůstková, altistka Lucie Karafiátová a tenorista Vincenc Ignác Novotný. Varhanní part interpretovala na pozitiv Daniela Valtová Kosinová. Před samotným oratoriem brevis však byly uvedeny také vybrané árie z díla Georga Friedricha Händela, ve kterých se jednotliví zpěváci mohli přestavit sólově.

Stylově i instrumentačně pestré zahájení Hudební současnosti 2022

Festival Hudební současnost patří mezi nejdéle fungující ostravské platformy pro soudobou hudbu a jejím pořadatelem je spolek Tvůrčí centrum Ostrava, který sdružuje ostravské hudební skladatele a interprety. Cílem festivalu je tedy především podpora regionálních umělců, jak ostatně dokázal i zahajovací koncert letošního 48. ročníku, který se uskutečnil ve čtvrtek 6. října v Knihovně města Ostravy v pobočce J. Trnky. Na programu večera se objevila díla skladatelů Jana Grossmanna, Jožky Matěje, Edvarda Schiffauera, Daniela Poledňáka, Blanky Hosové, Ilji Hurníka a Milana Báchorka.

Messiaenův Kvartet pro konec času na pomezí meditace a modlitby

Letošní 29. ročník Podzimního festivalu duchovní hudby v Olomouci připravil pro milovníky hudby 20. století skutečnou lahůdku – v kapli Božího těla v olomouckém Konviktu zazněl ve středu 5. listopadu Kvartet pro konec času (Quatuor pour la fin du Temps) francouzského skladatele Oliviera Messiaena. Dílo, které patří mezi Messiaenovi nejzásadnější kompozice, zaznělo v nastudování souboru Lobkowicz trio – Jan Mráček (housle), Ivan Vokáč (violoncello), Lukáš Klánský (klavír) – které doplnil klarinetista Karel Dohnal.

Diversní hold Klubu moravských skladatelů v Löw-Beerově vile

Svůj podzimní program zahájil orchestr Ensemble Opera Diversa ve středu 14. září ve vile Löw-Beer vzdáním holdu Klubu moravských skladatelů, který 17. září oslaví jubilejních 100 let od svého založení. Ačkoliv tedy dramaturgie večera pochopitelně sestávala z děl skladatelů spjatých s Klubem, původní zařazení programu spadalo do koncertní řady hudebních „inventur“, ve kterých se Ensemble Opera Diversa soustředí na méně provozovaná či přímo pro soubor napsaná díla tuzemských skladatelů. Provedení bylo plánováno již na únor loňského roku (přičemž bylo následně ještě dvakrát odloženo), avšak z pandemických důvodů se neuskutečnilo. Dalo by se tak vlastně říct, že nešťastné odkládání dodalo koncertu ještě zajímavější dramaturgické konotace a že provedení přišlo „v pravý čas“. Díla Pavla Blatného, Dalibora Spilky, Osvalda Chlubny a Karla Husy nastudovala s orchestrem dirigentka Gabriela Tardonová a cembalový part v Chlubnově skladbě Studie pro cembalo a smyčce nastudovala Monika Šujanová.

Michaela Koudelková: O interpretaci „mezi řádky“

Michaela Koudelková vystudovala hru na zobcovou flétnu na Akademii Muzycznej w Krakowie ve třídě Petera Holtslaga a Erika Bosgraafa. V současné době pokračuje v postgraduálním studiu na Hochschule für Musik und Theater in Hamburg ve třídě Petera Holtslaga.

csenfrdeitptes

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.