Brno Contemporary Orchestra v pondělí 1. dubna pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra opět rozeznělo prostory funkcionalistické vily Tugendhat. Představilo v ní hudební tvorbu Witolda Lutosławského, Benjamina Brittena, Igora Stravinského, Josefa Adamíka a Daniela Forró. Jednalo se o reprízu koncertu, který na témže místě zazněl již v červnu minulého roku.

Konvent Milosrdných bratří je jedním z nepřehlédnutelných center brněnského hudebního života. Kromě pravidelných koncertních řad zaznívají v jeho sále také jednorázové akce pořádané rozličnými hudebními tělesy. Nejinak tomu bylo v pondělí 25. února, kdy pod hlavičkou Ensemble Opera Diversa vystoupili legendární basista Richard Novák, klavírista Kostiantyn Tyshko a člen činohry Národního divadla Brno Vladimír Krátký. Programem recitálu byl epicko-lyrický cyklus Johannese Brahmse Die schöne Magelone.

Zatímco v tanečních sálech brněnské metropole vrcholí nablýskané veselí plesové sezóny, ansámbl Brno Contemporary Orchestra se ve spolupráci s Cirkusem LeGrando rozhodl nabídnout vlastní – částečně polemizující a ironizující – pohled na stylizovanou společenskou zábavu hudby-a-divadla-milovných měšťanů. V úterý 29. ledna tak zazněl v pracovišti Střediska volného času Lužánky Legato (domovském prostoru Cirkusu LeGrando) dadaistický cyklus Die Wolkenpumpe pražského židovského skladatele Ervína Schulhoffa, ve kterém zpíval barytonista Tomáš Krejčí, a avantgardní dílo Varieté argentinsko-německého autora Mauricia Kagela. Představení režíroval Matěj Sýkora, orchestr vedl dirigent a umělecký vedoucí tělesa Pavel Šnajdr, principálem cirkusu je Jovan Jovanovski.

Oratorium Saul německého skladatele Georga Friedricha Händela zaznělo poprvé 16. ledna 1739 v londýnském Královském divadle. Ve středu 16. ledna 2019, tedy přesně o 280 let později, rozezněla koncertní verze v podání Czech Ensemble Baroque pod taktovkou Romana Válka sál brněnského Besedního domu. V roli krále Saula se představil basista Adam Plachetka, Davida ztvárnil kontratenorista Andreas Scholl, Saulova syna Jónathana tenorista Krystian Adam, Saulovu starší dceru Mérab interpretovala sopranistka Natalia Rubiś, jeho mladší dceru Míkal sopranistka Kristýna Vylíčilová a velekněze zpodobnil tenorista Tadeáš Hoza. Ve vedlejších rolích se představili Jiří Miroslav Procházka, Jakub Kubín, Lukáš Hacek a Martin Vacula.

Vzrůstající zájem o pozoruhodné dílo brněnského skladatele a pedagoga Františka Gregora Emmerta se v pondělí 10. prosince v Křišťálovém sálu staré brněnské radnice spojil s touhou hudebníků pokračovat ve skladatelově uměleckém a duchovním odkazu. Soubor Opera Trio sestávající z klavíristy Ondreje Olose, violoncellisty Štěpána Filípka a hobojistky Barbory Šteflové oslovil tři Emmertovy bývalé žáky a ti speciálně pro účel večera zkomponovali díla využívající toto netradiční nástrojové obsazení. Autory nových skladeb se stali Vojtěch Dlask, Lenka Nota a Adrián Demoč, kromě jejich děl zazněly také dvě kompozice samotného Emmerta. Koncert pořádalo hudební těleso Ensemble Opera Diversa.

Pokud bychom měli z Janáčkových oper vybrat tu, která stála na počátku jeho tuzemského i světového úspěchu a která dodnes představuje jedno z nejhranějších operních děl 20. století, byla by to bezesporu Její pastorkyňa. Světové měřítko opery zachovává také mezinárodní festival Janáček Brno 2018, který uvedl Janáčkovu Jenůfu v nastudování poznaňského souboru z operního divadla Teatr Wielki im. Stanisława Moniuszki w Poznaniu v koprodukci s Théâtre Royal de la Monnaie, pro které byla inscenace původně vytvořena, a s Teatro Comunale di Bologna. Výsledný tvar tak vznikl spoluprací operních souborů z Polska, Belgie a Itálie. Režie i scénografie se chopil lotyšský režisér a dramatik Alvis Hermanis, kostýmy navrhla Anna Watkins, choreografii nacvičila Alla Sigalova, sbor řídil Mariusz Otto a představení dirigoval umělecký ředitel poznaňské opery Gabriel Chmura.

Na pódiích brněnských divadel je v posledních několika dnech nebývale rušno – festival Janáček Brno, uvádějící letos při příležitosti stoletého výročí založení republiky veškeré jevištní dílo předního českého operního tvůrce, je v plném proudu. Po operách Příhody lišky Bystroušky a Káťa Kabanová přichází na řadu vůbec první Janáčkovo jevištní dílo Šárka. Pořadatelé však nabízejí verze hned dvě – koncertní s klavírem, sborem a sólovými hlasy a jevištní se vším všudy, a navíc v instrumentaci kmenového skladatele souboru Ensemble Opera Diversa Ondřeje Kyase. Inscenaci připravilo těleso ve spolupráci s Národním Divadlem Brno přímo na objednávku festivalu, o režii scénického představení se postarala Kristiana Belcredi, scénu navrhla Sylva Marková, kostýmy pak Eliška Lupačová Ondráčková. V sólových rolích se představili Iveta Jiříková jako Šárka, Dušan Růžička jako Ctirad, Roman Hoza jako Přemysl a Pavel Valenta jako Lumír. Představení řídila dirigentka Gabriela Tardonová, sbor vedla Katarína Duchoňová, na klavír při koncertním provedení hrála Jitka Houfová.

Ačkoliv největší část programu mezinárodního hudebního festivalu Janáček Brno 2018 pokrývá kompletní jevištní dílo velkého skladatele, doprovodné koncerty a představení, vinoucí se mezi pozoruhodnými janáčkovskými inscenacemi z celého světa, fungují jako vítané dramaturgické zpestření. Již druhý den festivalu 18. listopadu zazněly v Divadle na Orlí dvě opery studentů Janáčkovy akademie múzických umění vzniklé přímo na objednávku festivalu. Komickou operu Falstaff zkomponoval Jiří Najvar a meditativní dílo Neznámá na motivy stejnojmenné hry ruského básníka a dramatika Alexandra Bloka složil Daniel Šimek, obě díla režírovala Natálie Gregorová. V sólových rolích se představili Tadeáš Hoza, Michael Robotka, Michal Kuča, Natálie Bordácsová, Barbora Grůzová, Eli Our, Robin Červinek a další. O provedení se postarali Janáčkův akademický orchestr a sbor dětí a mládeže při Filharmonii Brno Kantiléna pod vedením Jiřího Habarta.

Zatímco většina českých hudebních těles oslavuje stoleté výročí založení republiky monumentálními díly národních skladatelů, ansámbl Brno Contemporary Orchestra se k přebujelému nacionálnímu patosu postavil zády. Místo toho oslovili hudebníci brněnského orchestru současné české a slovenské skladatele s prosbou o přenesení Smetanovy Mé vlasti do současnosti. Na vzniklém díle se podíleli Petr Kofroň (Vyšehrad/Hrad), Marek Piaček (Vltava/Aqua Mater), Miloš Štědroň (Šárka), Pavel Zemek-Novák (Z českých luhů a hájů/Kratší dopis Bedřichu Smetanovi), Miroslav Tóth (Tábor/Stratený v Tábore) a Daniel Forró (Blaník). Provedení v Konventu milosrdných bratří v pondělí 5. listopadu řídil umělecký vedoucí souboru Pavel Šnajdr.

Ačkoliv se rok 2018 nese především v duchu oslav stoletého výročí založení republiky, milovníci vážné hudby po celém světě mají ještě jeden významný důvod k radovánkám – před stejnými sto lety se totiž 25. srpna narodil jeden z nejvýznamnějších amerických dirigentů, skladatelů a popularizátorů hudby Leonard Bernstein. Podobně jako další hudební tělesa se i Filharmonie Brno rozhodla oslavit toto jubileum a vzdát tak hold interpretační legendě světového formátu.