Na pódiích brněnských divadel je v posledních několika dnech nebývale rušno – festival Janáček Brno, uvádějící letos při příležitosti stoletého výročí založení republiky veškeré jevištní dílo předního českého operního tvůrce, je v plném proudu. Po operách Příhody lišky Bystroušky a Káťa Kabanová přichází na řadu vůbec první Janáčkovo jevištní dílo Šárka. Pořadatelé však nabízejí verze hned dvě – koncertní s klavírem, sborem a sólovými hlasy a jevištní se vším všudy, a navíc v instrumentaci kmenového skladatele souboru Ensemble Opera Diversa Ondřeje Kyase. Inscenaci připravilo těleso ve spolupráci s Národním Divadlem Brno přímo na objednávku festivalu, o režii scénického představení se postarala Kristiana Belcredi, scénu navrhla Sylva Marková, kostýmy pak Eliška Lupačová Ondráčková. V sólových rolích se představili Iveta Jiříková jako Šárka, Dušan Růžička jako Ctirad, Roman Hoza jako Přemysl a Pavel Valenta jako Lumír. Představení řídila dirigentka Gabriela Tardonová, sbor vedla Katarína Duchoňová, na klavír při koncertním provedení hrála Jitka Houfová.

Ačkoliv největší část programu mezinárodního hudebního festivalu Janáček Brno 2018 pokrývá kompletní jevištní dílo velkého skladatele, doprovodné koncerty a představení, vinoucí se mezi pozoruhodnými janáčkovskými inscenacemi z celého světa, fungují jako vítané dramaturgické zpestření. Již druhý den festivalu 18. listopadu zazněly v Divadle na Orlí dvě opery studentů Janáčkovy akademie múzických umění vzniklé přímo na objednávku festivalu. Komickou operu Falstaff zkomponoval Jiří Najvar a meditativní dílo Neznámá na motivy stejnojmenné hry ruského básníka a dramatika Alexandra Bloka složil Daniel Šimek, obě díla režírovala Natálie Gregorová. V sólových rolích se představili Tadeáš Hoza, Michael Robotka, Michal Kuča, Natálie Bordácsová, Barbora Grůzová, Eli Our, Robin Červinek a další. O provedení se postarali Janáčkův akademický orchestr a sbor dětí a mládeže při Filharmonii Brno Kantiléna pod vedením Jiřího Habarta.

Zatímco většina českých hudebních těles oslavuje stoleté výročí založení republiky monumentálními díly národních skladatelů, ansámbl Brno Contemporary Orchestra se k přebujelému nacionálnímu patosu postavil zády. Místo toho oslovili hudebníci brněnského orchestru současné české a slovenské skladatele s prosbou o přenesení Smetanovy Mé vlasti do současnosti. Na vzniklém díle se podíleli Petr Kofroň (Vyšehrad/Hrad), Marek Piaček (Vltava/Aqua Mater), Miloš Štědroň (Šárka), Pavel Zemek-Novák (Z českých luhů a hájů/Kratší dopis Bedřichu Smetanovi), Miroslav Tóth (Tábor/Stratený v Tábore) a Daniel Forró (Blaník). Provedení v Konventu milosrdných bratří v pondělí 5. listopadu řídil umělecký vedoucí souboru Pavel Šnajdr.

Ačkoliv se rok 2018 nese především v duchu oslav stoletého výročí založení republiky, milovníci vážné hudby po celém světě mají ještě jeden významný důvod k radovánkám – před stejnými sto lety se totiž 25. srpna narodil jeden z nejvýznamnějších amerických dirigentů, skladatelů a popularizátorů hudby Leonard Bernstein. Podobně jako další hudební tělesa se i Filharmonie Brno rozhodla oslavit toto jubileum a vzdát tak hold interpretační legendě světového formátu.

Padesátý ročník hudebního festivalu Moravský podzim začíná sice až příští rok, ale přesto se organizátoři rozhodli na blížící se jubileum upozornit již nyní. Filharmonie Brno přichystala na sobotu 20. října ochutnávku, která si klade za úkol posluchače na takto významný ročník připravit a navnadit. Německý soubor Akademie für Alte Musik Berlin, který v České republice vystupuje pouze velmi vzácně, představil v brněnském Besedním domě koncertní provedení Gluckovy opery Orfeo ed Euridicev původní verzi z roku 1762. Sólistkami večera byly sopranistka Roberta Mameli, sopranistka Marie-Sophie Pollak a altistka Sonia Prina. Interpretaci Gluckova díla doplnil také sbor Czech Ensemble Baroque Choir pod vedením sbormistryně Terezy Válkové. Představení řídil Alexander Liebreich.

Jubilejní 25. ročník olomouckého Podzimního festivalu duchovní hudby uzavřel páteční koncert v katedrále sv. Václava. Poslední bod programu byl symbolickým pokynutím všem ročníkům minulým, neboť to bylo právě Requiem Giuseppe Verdiho, které uzavíralo vůbec první ročník festivalu a které rozeznělo prostory dómu po pětadvaceti letech znovu. O provedení se postarali Moravská filharmonie Olomouc, Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy, sopranistka Nana Miriani, mezzosopranistka Jana Sýkorová, tenorista Tomasz Kuk, který zaskočil za indisponovaného Tomáše Černého, a basista Martin Gurbaľ. Představení řídil rezidenční dirigent festivalu Jaromír Michael Krygel.

Brněnská filharmonie v čele s novým šéfdirigentem Dennisem Russellem Daviesem zahájila ve čtvrtek 18. října v Besedním domě svoji abonentní řadu Filharmonie doma II, ve které si dává za cíl uvádět klasická hudební díla po boku novějších, avšak časem a publikem již také prověřených skladeb. V takto neurčitě a mlhavě koncipované řadě je prostor pro opatrné dramaturgické našlapování i pro odvážné kombinace zcela odlišných hudebních děl. Filharmonie Brno tento stylový chameleonismus vybrousila ke zcela svébytnému tvaru a obzvláště nadšenci hraničních – a přesto obhajitelných, funkčních a nosných – kombinací, jako například Bach-Schnittke nebo Brahms-Kabeláč, si přijdou na své. Pro zahajovací koncert zvolila dramaturgie tematické zasazení „Z Nového světa“ a jen stěží si lze představit lepší způsob, jak uvítat amerického dirigenta u nás. Kromě Dvořákovy deváté symfonie, která propůjčila večeru své jméno, zazněla Symfonie č. 3 Charlese Ivese, jednoho ze zásadních tvůrců a představitelů americké hudby, a Klavírní koncert Lou Harrisona v české premiéře a v podání klavíristy Emanuele Arciuli.

Před devadesáti lety zazněla ve Smetanově síni premiéra kantáty pro sóla, smíšený sbor, orchestr a varhany Svatý Václav Josefa Bohuslava Foerstera. Skladatelovo dílo vzniklo k příležitosti velkolepých oslav milénia patrona České země roku 1929 a k desetiletému výročí založení Československé republiky. O tom, že je dílo dosud živé a nalezne své místo také při oslavách sta let první republiky, přesvědčil posluchače nedělní koncert 25. ročníku Podzimního festivalu duchovní hudby v Olomouci.

Hudební těleso Ensemble Opera Diversa se v pátek 21. září vrátilo do prostor brněnské káznice, kde v listopadu 2016 uvedlo 14. symfonii Dmitrije Šostakoviče. Zatímco před bezmála dvěma lety rozezněla ztichlé prostory věznice léty prověřená hudba světoznámého skladatele, páteční koncert pod vedením Gabriely Tardonové představil skladby převážně současných českých autorů. Výjimkou byla dvě díla křesťanské duchovní tradice promlouvající k posluchačům zhlubin pozdního středověku. Po boku orchestru vystoupili také zpěvačka Iva Bittová, akordeonistka Žaneta Vítová a zpěvák a umělecký vedoucí ansámblu Vladimír Maňas.

Olomoucký Podzimní festival duchovní hudby zahájil ve čtvrtek 20. září svůj 25. ročník. Za účelem tohoto jubilea připravil festivalový týmprogram sestávající z impozantních děl české i světové hudby. Pro samotný zahajovací koncert si však organizátoři přichystali něco skutečně velkolepého – duchovní skladbu Credo od jednoho z nejvýznamnějších současných polských autorů Krzysztofa Pendereckého, a to dokonce pod taktovkou samotného autora. Spolu s Pendereckým vystoupili Filharmonický smíšený sbor a chlapecký sbor Krakov, pod vedením sbormistryní Teresy-Majky Pacanekové a Lidie Matynianové, a Filharmonie Karola Szymanowského, jejíž čestný umělecký ředitel je právě Penderecki. Místa sólistů obsadili sopranistka Iwona Hossa, mezzosopranistka Karolina Sikora, altistka Małgorzata Pańko-Edery, tenorista Adam Zdunikowski a basista Piotr Nowacki. Tito sólisté jsou častými interprety Pendereckého děl – stejné pěvecké obsazení vystupovalo i na závěrečném koncertu Pražského jara v roce 2017 taktéž pod vedením samotného autora. Slavnostní zahajovací koncert byl pořádán v koprodukci s Muzeem umění Olomouc v rámci výstavního projektu Rozlomená doba, 1908–1928, Avantgardní umění ve střední Evropě.