Přestože to s mezinárodním hudebním festivalem Setkávání nové hudby Plus vypadalo v listopadu bledě, podařilo se organizátorům navzdory veškerým omezením a vládním nařízením 23. ročník uspořádat. Hudební večery se nicméně přesunuly z koncertních sálů na festivalový YouTube kanál. O tom, jak se Setkávání nové hudby Plus vypořádalo s technickými nároky, změnou dramaturgie, ale i o plánech do budoucna jsme si popovídali nejen s ředitelem samotného festivalu, skladatelem a prorektorem Janáčkovy akademie múzických umění Ivo Medkem, ale také s některými účastníky festivalu – klavíristy Sárou Medkovou a Jonathanem Powellem, violoncellistou Štěpánem Filípkem a dirigentem Brno Contemporary Orchestra Pavlem Šnajdrem.

Přestože Vánoce ještě neklepou na dveře a obchodníci zatím nenasadili do zbraně tradiční sváteční výzdobu, sbor při Clare College (University of Cambridge) už má dárek pro hudbymilovné posluchače připravený a zabalený. Pod vedením sbormistra a skladatele Grahama Rosse nahrál Choir of Clare College (University of Cambridge) s výpomocí harfenistky Tanyi Houghton a varhanistek Eleanor Carter a Ashley Chow program složený z děl Benjamina Brittena, Johna Irelanda, Franka Bridge a Gustava Holsta, středobodem a tematickým ukotvením nahrávky se stala titulní skladba A Ceremony of Carols Benjamina Brittena, jehož skladby mají na albu majoritní podíl.

V nezvykle ztichlých prostorách ZUŠ Vítězslavy Kaprálové, jedné z nejvýznamnějších brněnských základních uměleckých škol, jsme s ředitelkou Janou Sapákovou probrali nejen dlouhodobé změny v obecných přístupech k pedagogice a její metodice, ale také současnou nelehkou situaci a způsob, jakým se s ní vypořádávají učitelé, rodiče i žáci.

Přestože skladba Angels of Sorrow (Andělé smutku) gruzínského autora Giji Kančeliho, která dvojici posledních koncertů Filharmonie Brno (1. a 2. října) dala jméno, nakonec z preventivních důvodů nezazněla, podařilo se organizátorům nahradit dílo tak, aby zbytek programu nejen že neutrpěl, ale dokonce nabídnul i jiné, neméně zajímavé dramaturgické sdělení. Místo Kančeliho skladby totiž Filharmonie Brno zařadila Symfonii č. 32 G dur Wolfganga Amadea Mozarta, a tak se dvojice koncertů stala přehlídkou rakouského příspěvku k jedné z nejvýznamnějších forem artificiální hudby – k symfonii. Kromě Mozartova díla zazněla Symfonie č. 49 f moll „La Passione“ Josepha Haydna a ve světové premiéře také prodloužená verze skladby Herr K. entdeckt Amerika (Pan K. objevuje Ameriku) skladatele Kurta Schwertsika, jednoho z čelních představitelů soudobé rakouské hudby. Jako česká premiéra zazněla také Schwertiskova miniatura Schrumpf-Symphonie (Scvrklá symfonie). Orchestr brněnské filharmonie řídil šéfdirigent Dennis Russell Davies.

Trojice hudebníků (housle Vojtěch Jakl, viola da gamba Michal Raitmajer, cembalo Filip Hrubý) vystupující pod jménem B3 Ensemble si letošní téma festivalu Concentus Moraviae – Domov můj – vzala opravdu k srdci. Úterní program v kostele sv. Petra a Pavla v Řeznovicích totiž uvedl díla autorů, kteří buďto přímo patřili mezi významné české a moravské skladatele své doby, nebo je jejich životy do českých zemí alespoň zavedly.

V poslední prázdninový den, příhodně slunečný, předtím než nedočkavé a deštivé 1. září zaklepalo na dveře, jsem se v prostorách Základní umělecké školy Zbyňka Mrkose setkal s Gabrielou Tardonovou, místní pedagožkou a dirigentkou orchestru Ensemble Opera Diversa. Povídali jsme si nejen o fungování ansámblu a tvorbě dramaturgie, ale také o úskalích současných oper a čtení skoupých partitur.

Brněnská káznice na Cejlu se v posledních letech těší zvýšené pozornosti umělců i veřejnosti a do ztichlých prostor bývalé věznice si našly cestu divadelní představení, literární večery nebo rozmanité hudební produkce. Pro těleso Ensemble Opera Diversa pod taktovkou Gabriely Tardonové nebyl úterní koncert (15. září) v káznici zdaleka prvním – například se svými operami vystoupili mezi zdmi trestnice již nesčetněkrát. Program s názvem Nejasné obrysy se však stal teprve čtvrtým v pořadí, který ansámbl provedl přímo v kapli káznice. S ohledem na místo byla vystavěna také dramaturgie večera sestávající z děl Pavla Maria Slezáka, Pavla Zemka Nováka, Pascala Manoliose, Gavina Bryarse a HK (Heinze Karla) Grubera. Sólových houslí se chopil virtuos Milan Paľa.

Ačkoliv původní dramaturgické plány pro jubilejní 25. ročník hudebního festivalu Concentus Moraviae byly zcela odlišné, vypořádali se pořadatelé s nezvyklou, restrikcemi nabitou situací s pohotovým nadhledem – když tedy není jasné, zda budou zahraniční interpreti moci jet koncertovat do České republiky, uděláme program sestávající výhradně z domácích těles. Řekl bych, že Domov můj, téma 25. ročníku, je více než důstojné zastřešení takto významného výročí a současně nabízí přehled toho nejpozoruhodnějšího, co se na nabitém poli české hudebnosti dá nalézt.

Program Olomouckých barokních slavností se přehoupl do nového měsíce nesoucího se ve znamení závěrečných operních představení La Psiche skladatele Carla Agostina Badii a Lancelota a Alexandriny Tomáše Hanzlíka. Obě inscenace jsou plánovány až na konec září a ve vzrůstající nejistotě mohou mnohým návštěvníkům festivalu připadat až na hranici dosažitelnosti. Středeční koncert ansámblu Musica Figuralis pod vedením Marka Čermáka v kostele sv. Mořice dal nicméně alespoň na chvíli zapomenout na obavy a strasti posledních dní a současně představil výběr z díla skladatele a houslisty Antona Neumanna, významné postavy hudebního života 18. století města Olomouc a kapelníka na dvoře biskupa Leopolda Egka v Kroměříži.

Velké změny posledních měsíců zasáhly také osmý ročník hudebního festivalu Olomoucké barokní slavnosti a oblíbená operní dramaturgie musela být pro rok 2020 zrušena. Místo ní však organizátoři festivalu vystavěli novou koncertní řadu, která ve čtyřech večerech a jednom odpoledni představí nejen pilíře barokní hudební literatury, ale také pozoruhodné, avšak opomíjené skladatele baroka, klasicismu i romantismu.