Lukáš Pavlica

Lukáš Pavlica

Absolvoval magisterský obor Hudební věda na Masarykově univerzitě, v současné době studuje pod vedením doc. PhDr. Jany Perutkové, Ph.D., doktorský studijní program. Aktivně se věnuje publicistické a kritické činnosti, kromě externího dopisovatele pro časopis Harmonie zastává místo redaktora portálu Brno – město hudby. Spolupráci navázal rovněž s hudební revue Opus musicum nebo magazínem vysokých škol Universitas. Kromě publicistické činnosti a výzkumu se okrajově věnuje také hudebnímu aranžérství a spolu s dalšími skladateli a hudebníky instrumentoval a natočil CD Hudebníček cílící na rozvíjení melodického a rytmického cítění u dětí do čtyř let.

Carsenovo lidské zpodobnění duše a těla

Zahájení nové sezóny v Divadle na Vídeňce (Theater an der Wien) bylo již od prvního pohledu plné příslibů – nejstarší dosud dochovaná opera Rappresentatione di Anima et di Corpo od Emilia de’ Cavalieriho v nastudování prvotřídního světového ansámblu Il giardino armonico pod vedením Giovanniho Antoniniho, k tomu výborný sbor Arnold Schoenberg Chor pod vedením Erwina Ortnera, a to vše navíc v režii Roberta Carsena, který patří mezi nejoceňovanější režiséry světa. Ostatně jeho Káťa Kabanová stále patří mezi nejpozoruhodnější inscenace Janáčkova díla doposud. Přesto stál před Carsenem nelehký úkol – ačkoliv totiž libreto Agostina Manniho patří k literárním skvostům přelomu 16. a 17. století, jeho poselství o naprostém zavrhnutí pozemských radostí (nebo spíše jakási jeho rigorózní direktivnost) již pravděpodobně mezi lidmi tolik nerezonuje. Na druhou stranu otázky o původu a smyslu života, o jeho dobrém vedení, či naopak marnosti a zbytečném utrpení jsou dnes stejně tak živé, jako byly před čtyřmi stoletími. A právě těmito otázkami začíná Carsen své vyprávění.

Mimořádné kvality prologu Lednicko-valtického hudebního festivalu

Ačkoliv oficiálním zahajovacím koncertem se má stát až večer s Jakubem Józefem Orlińskim a hudebním tělesem Ensemble Matheus, připravili organizátoři Lednicko-valtického hudebního festivalu pro své návštěvníky ještě mimořádný festivalový prolog. Na rozdíl od všech následujících koncertů, které posluchače čekají v rozmezí 2. až 16. října se však úvodní večer neodehrával v Lednicko-valtickém areálu, ale v Lichtenštejnském zahradním paláci ve Vídni. Současně tak měli návštěvníci možnost prohlédnout si veřejnosti jinak nepřístupnou soukromou uměleckou sbírku, která zahrnuje vzácná díla Lucase Cranacha St., Raffaela, Petera Paula Rubense, van Dycka, Rembrandta, Franse Halse a mnoha dalších. Program přinesl díla Antonia Vivaldiho a Johanna Melchiora Pichlera v interpretaci Collegium 1704 & Collegium Vocale 1704 pod vedením dirigenta Václava Lukse. Sólově vystoupili sopranistky Tereza Zimková, Helena Hozová, Kamila Zbořilová, altistka Aneta Petrasová, tenorista Tomáš Lajtkep a basista Michał Dembiński.

Závěrečný koncert ke slávě Sloupu Nejsvětější Trojice i zapomenutých autorů

Hned tři různá výročí dala vzniknout dramaturgii závěrečného koncertu Olomouckých barokních slavností – prvním z nich je výročí 230 let od úmrtí Wolfganga Amadea Mozarta, druhá dvě patří německému skladateli Johannu Gottliebu Naumannovi, jehož 290 let od narození a 220 let od úmrtí program s názvem Koncert ke slávě Sloupu Nejsvětější Trojice připomenul. V provedení rezidenčního ansámblu Volantes Orchestra (umělecká vedoucí Veronika Manová) a Czech Ensemble Baroque Choir (sbormistryně Tereza Válková) zazněla ve čtvrtek 9. září v kostele sv. Mořice Mozartova Missa in honorem Sanctissimae Trinitatis a Naumannova Missa Solemnis. Jako sólisté vystoupili Pavla Radostová (soprán), Romana Kružíková (soprán), Lucie Netušilová Karafiátová (alt), Jan Kožnar (tenor) a Martin Vacula (bas). Notový materiál skladby Missa Solemnis připravil Libor Mašek (violoncello).

La Passione: Metastasiovo libreto napříč hudebním vývojem

O tom, že libreta Pietra Metastasia patřila k nejoblíbenějším dramatickým textům 18. století, není třeba příliš diskutovat. Jeho básnická díla zhudebňovali významní doboví skladatelé – mj. Georg Friedrich Händel, Domenico Sarro, Leonardo Vinci, Niccolò Jommelli, Niccolò Piccinni, Johann Adolph Hasse či Wolfgang Amadeus Mozart – a ani s příchodem 19. století obliba jeho textů nepohasla, jak ukazují skladby Beethovena, Schuberta a Rossiniho.

S Veronikou Manovou o Olomouckých barokních slavnostech a novém rezidenčním orchestru

Olomoucké barokní slavnosti si za léta své existence vybudovaly nepopiratelné renomé a dnes jsou jedním z nejpozoruhodnějších hudebních festivalů nejen ve svém mateřském městě, ale také na Moravě. Letošní ročník se však od těch předchozích bude v mnohém lišit. O změnách v dramaturgii a celkové koncepci festivalu pohovořila Veronika Manová, dramaturgyně a umělecká vedoucí rezidenčního orchestru.

Olomoucké barokní slavnosti po deváté, ale poprvé

Devátý ročník Olomouckých barokních slavností se nese ve znamení výrazných změn. Festival nejenže rozšířil svoji dramaturgickou nabídku o štědře koncipovanou koncertní řadu – čemuž ostatně uzpůsobil také svoji délku – ale zároveň představil nové rezidenční těleso Volantes Orchestra s uměleckou vedoucí Veronikou Manovou. O tom, zda festivalu nová podoba sluší, se mohli posluchači přesvědčit na pátečním zahajovacím galakoncertu Il Boemo ve světle svých současníků v sále domu U Parku. Kromě nového rezidenčního orchestru vystoupila také sopranistka Lenka Máčiková. Hudbu řídil dirigent Jakub Kydlíček.

Setkávání nové hudby Plus. Jak se zachraňuje festival?

Přestože to s mezinárodním hudebním festivalem Setkávání nové hudby Plus vypadalo v listopadu bledě, podařilo se organizátorům navzdory veškerým omezením a vládním nařízením 23. ročník uspořádat. Hudební večery se nicméně přesunuly z koncertních sálů na festivalový YouTube kanál. O tom, jak se Setkávání nové hudby Plus vypořádalo s technickými nároky, změnou dramaturgie, ale i o plánech do budoucna jsme si popovídali nejen s ředitelem samotného festivalu, skladatelem a prorektorem Janáčkovy akademie múzických umění Ivo Medkem, ale také s některými účastníky festivalu – klavíristy Sárou Medkovou a Jonathanem Powellem, violoncellistou Štěpánem Filípkem a dirigentem Brno Contemporary Orchestra Pavlem Šnajdrem.

Vánočně laděná anglická sborová tvorba v čele s Benjaminem Brittenem na novém CD

Přestože Vánoce ještě neklepou na dveře a obchodníci zatím nenasadili do zbraně tradiční sváteční výzdobu, sbor při Clare College (University of Cambridge) už má dárek pro hudbymilovné posluchače připravený a zabalený. Pod vedením sbormistra a skladatele Grahama Rosse nahrál Choir of Clare College (University of Cambridge) s výpomocí harfenistky Tanyi Houghton a varhanistek Eleanor Carter a Ashley Chow program složený z děl Benjamina Brittena, Johna Irelanda, Franka Bridge a Gustava Holsta, středobodem a tematickým ukotvením nahrávky se stala titulní skladba A Ceremony of Carols Benjamina Brittena, jehož skladby mají na albu majoritní podíl.

Jana Sapáková: Aby děti na umění nezanevřely

V nezvykle ztichlých prostorách ZUŠ Vítězslavy Kaprálové, jedné z nejvýznamnějších brněnských základních uměleckých škol, jsme s ředitelkou Janou Sapákovou probrali nejen dlouhodobé změny v obecných přístupech k pedagogice a její metodice, ale také současnou nelehkou situaci a způsob, jakým se s ní vypořádávají učitelé, rodiče i žáci.

Andělé bez Andělů, avšak s Kurtem Schwertsikem

Přestože skladba Angels of Sorrow (Andělé smutku) gruzínského autora Giji Kančeliho, která dvojici posledních koncertů Filharmonie Brno (1. a 2. října) dala jméno, nakonec z preventivních důvodů nezazněla, podařilo se organizátorům nahradit dílo tak, aby zbytek programu nejen že neutrpěl, ale dokonce nabídnul i jiné, neméně zajímavé dramaturgické sdělení. Místo Kančeliho skladby totiž Filharmonie Brno zařadila Symfonii č. 32 G dur Wolfganga Amadea Mozarta, a tak se dvojice koncertů stala přehlídkou rakouského příspěvku k jedné z nejvýznamnějších forem artificiální hudby – k symfonii. Kromě Mozartova díla zazněla Symfonie č. 49 f moll „La Passione“ Josepha Haydna a ve světové premiéře také prodloužená verze skladby Herr K. entdeckt Amerika (Pan K. objevuje Ameriku) skladatele Kurta Schwertsika, jednoho z čelních představitelů soudobé rakouské hudby. Jako česká premiéra zazněla také Schwertiskova miniatura Schrumpf-Symphonie (Scvrklá symfonie). Orchestr brněnské filharmonie řídil šéfdirigent Dennis Russell Davies.

csenfrdeitptes

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.