Jiří Bárta se po třiadvaceti letech vrátil k Bachovým šesti violoncellovým suitám. Tehdy ho jejich nahrávka katapultovala mezi světovou interpretační extratřídu, v níž setrval do dnešních dnů. Dokázal to novým dvojdiskem Bach: The Six Cello Suites, který v prosinci loňského roku vydal nikoli Supraphon, jak by se dalo očekávat, ale jazzový label Animal Music.

Melancholie je podle encyklopedií duševní stav zádumčivosti či trudnomyslnosti a nečinnosti, zpravidla bez zřejmého přímého podnětu. Bývá často chybně zaměňována s depresí. V antice nebyla považována pouze za nemoc, neboť úzce souvisí s šílenstvím, přičemž obojí vede k nahlédnutí do podstaty světa či božství...

Jedenáctý ročník Mezinárodního hudebního festivalu Kutná Hora pokračoval 6.června v kostele sv.Jana Nepomuckého koncertem nazvaným Kontrasty. A že jich tam bylo! Nejen mezi jednotlivými skladbami, ale též v každé z nich; zazněla čtyři díla, z nichž polovinu tvořily kompozice současných autorů. Jedna skladba pak vznikla přímo na objednávku festivalu.

Také v Hradci Králové se připomnělo 100 let od narození amerického skladatele Leonarda Bernsteina. V pondělí 16.dubna zavítal do východočeské metropole Pražský filharmonický sbor s dirigentem Lukášem Vasílkem, aby zde provedl mimo jiné Chichesterské žalmy. A to v sále Filharmonie Hradec Králové, tělesa, jež letos slaví 40 let existence. Koncert byl tak zároveň součástí projektu Gratulanti pro Filharmonii.

Před necelými sedmi lety Filharmonie Hradec Králové premiérovala monumentální pašijové oratorium Křížová cesta, které zkomponoval Lukáš Hurník na objednávku samotného tělesa. Jde vskutku o rozsáhlou kompozici pro smíšený a dětský sbor, dva sólisty, dva recitátory, varhany a orchestr. Text oratoria je koláží citátů z evangelia, liturgických textů, lidových pašijových her a duchovní poezie. Ve čtvrtek 8. března se toto výjimečné dílo vrátilo do Hradce Králové. Provedeno bylo v kostele Božského Srdce Páně. Tento fakt umocnil sugestivitu soudobé hudební kompozice duchovního obsahu, jejíž hodinová stopáž mohla být nad síly běžného posluchače. Naštěstí skladatel dokázal napsat posluchačsky vstřícný hudební útvar, aniž by se ale jakkoli podbízel, ve kterém se navýsost dramaticky prolíná mluvené slovo, sólový a sborový zpěv a orchestrální part v ostrých kontrastech, jež podtrhují epický a baladický charakter, lyrický, neobyčejně barevný, a naproti tomu i drsný až drásavý. Role recitátorů se ujali herci Miroslav Táborský a Otakar Brousek, jako sólisté se představili sopranistka Michaela Gemrotová a barytonista Roman Hoza. Současně vystoupily Kühnův smíšený sbor, Chlapecký sbor Bonifantes a samozřejmě Filharmonie Hradec Králové, a to pod taktovkou maďarského dirigenta Istvána Dénese (stejně jako při premiéře).

V pardubickém Divadle 29 zazněla 10.března méně hraná tvorba amerického minimalisty Philipa Glasse. Slovenský instrumentalista Fero Király, člen respektovaných Cluster Ensemble, sólově provedl dvě rozsáhlejší skladby z konce 70.let patřící mezi poslední díla, ve kterých Glass pracoval s repetitivním zvukem s minimem melodií charakteristickým pro jeho ranou tvorbu – Dance #2 a #3.

Pilnáčkova továrna na Pospíšilově třídě v Hradci Králové, jejíž první část byla postavena v roce 1899, slouží od roku 2011 postupně jako multifunkční objekt, zvláště pro pořádání kulturních akcí. Od ledna letošního roku zde funguje kavárna Kraft s klubově laděným prostorem zvláště pro divadlo a hudbu. V sobotu 3. února zde před zcela zaplněným auditoriem vystoupila legendární královéhradecká jazzová úderka Ventil Duo. Tedy flétnista Martin Brunner a multiinstrumentalista Jiří Vyšohlíd.

Když jsem si potřásl rukou s čerstvě jmenovaným šéfdirigentem Filharmonie Hradec Králové Kasparem Zehnderem, jeho stisk byl sice pevný, ale vlídný, a doprovázený širokým úsměvem. Než jsme se odebrali do kanceláře ředitele Filharmonie, kde se měl rozhovor uskutečnit, stačil jsem se šéfdirigenta anglicky zeptat, který skladatel je jeho nejoblíbenější. Bez rozmyšlení zaznělo jméno Dvořák. Napadla mne proustovská otázka ohledně jedné jediné nahrávky, již by si vzal na opuštěný ostrov. Po chvíli přemýšlení zazněla slova: Mozartův Klavírní koncert č. 23 A dur. Ovšem nejzásadnějším skladatelem pro Kaspara Zehndera je samozřejmě J. S. Bach. „Mozart je život, Dvořák spiritualita a Bach je vše,“ dodal. Pak se již rozhovor vedl v německém jazyce, a to díky tlumočení ředitele Filharmonie Václava Dernera, kterému tímto děkuji.

Touhy nenaplněné, tak nazvala Filharmonie Hradec Králové další ze svých koncertů abonentní řady Žlutá, čili Malého symfonického cyklu. Na konci loňského roku tak zazněly skladby Jeana Sibelia, Jaroslava Křičky, Martina Hyblera a Bohuslava Martinů, a to pod taktovkou Miriam Němcové. Koncert byl věnován památce prof. Václava Riedlbaucha...

Třetí koncert Hudebního fóra Hradec Králové 31.října patřil domovské Filharmonii; taktovky se tentokrát chopil Maciej Tworek z Polska, mimochodem dvorní dirigent Pendereckého. Logická to volba, neboť na programu byla pobaltská, respektive polská orchestrální hudba. A navýsost šťastná volba! Tworek je totiž typem dirigenta, který dokáže rozpohybovat celé tělo, takže máte pocit, že dokáže „utáhnout“ snad celý Vesmír. Bylo jasné, že všechna prováděná díla měl rozebraná na mikroskopické částečky, na každou notu, již pak zhmotnil svým pohybem. A Filharmonie Hradec Králové takto podala jeden ze svých nejúchvatnějších výkonů, neboť uchopení myšlenkově hlubokých děl bylo nejen naléhavě emotivní, ale také až analyticky přesné, zahrané do nejmenšího detailu. Zvuk orchestru byl přitom čistý, plastický a místy barvami až bobtnal. Navíc měl celý koncert, nejen samotná díla, neuvěřitelně mocnou gradaci. Tomu říkám umná dramaturgie!