Lenka Nota

Lenka Nota

Skladatelka, muzikoložka, hudební publicistka a manažerka. Věnuje se propagaci soudobé hudby, její publicistická i tvůrčí činnost z většího dílu souvisí s tématy žen v umění. V roce 2017 dokončila svou první operu věnovanou největší české spisovatelce Boženě Němcové Jsem kněžna bláznů na libreto filmové dokumentaristky Olgy Sommerové. Od roku 1999 je zastupována ochranným svazem autorským OSA. V roce 1998 spoluzaložila ženskou skladatelskou skupinu HUDBABY. Skupina natočila dva kompaktní disky (HUDBABY, Čekám Tě!), které Lenka připravila také jako produkční. Jako hudební publicistka píše již od dob studií odborné články a recenze do časopisů Harmonie, Opus musicum, Hudobný život a Slovenská hudba. Jako externistka spolupracuje s ČRo Vltava, pro kterou pravidelně připravuje autorské pořady věnované soudobé hudbě a kulturnímu dění v České republice, na Slovensku a v Rakousku. O ženské skladatelské tvorbě v Čechách referovala mj. na konferencích věnovaných ženské tématice v Kasselu v Německu, ve Fiuggi v Itálii a v Kragujevaci v Srbsku. Od roku 2007 žije ve Vídni, kde působí jako korektorka ve vydavatelství Universal Edition, publicistka a skladatelka ve svobodném povolání. Pro časopis Harmonie píše od roku 1997.

Ohňostroj zvuků, barev a virtuozity

7. listopad 2018
Ohňostroj zvuků, barev a virtuozity

Francouzský klavírista Pierre-Laurent Aimard patří k těm výstředníkům, kteří své interpretační umění z většího dílu zasvětili soudobé hudbě. Ta jej, jak uvedl v rozhovoru pro časopis Harmonie 10/2017, přitahovala už od malička. V devíti letech přesvědčil svého otce, aby jej vzal na koncert Pierra Bouleze, se kterým se o deset let později setkal osobně u příležitosti předehrávky pro Ensemble Intercontemporaine, jehož byl po dlouhou dobu členem.

Wien Modern a Obrazy v hlavě III. Kosmické dimenze ve vídeňské Musikverein

Jednou z dalších mimořádných událostí letošního festivalu Wien Modern bylo provedení opulentní symfonie Turangalíla Oliviera Messiaena v opulentních prostorách Zlatého sálu vídeňského Hudebního spolku, tedy v prostředí pro tento druh hudby jako stvořeném.

Wien Modern a Obrazy v hlavě II. Z Transylvánie do Číny

K tradici festivalu Wien Modern patří i portréty jednotlivých skladatelů, ať už formou jednotlivého koncertu nebo v rámci celé dramaturgické řady. Peter Eötvös je ve Vídni známým a oblíbeným skladatelem. Vídeňská státní opera uvedla v loňském roce premiéru jeho opery Tři sestry, na festivalu Wien Modern zaznělo v témže roce pod jeho taktovkou vynikající a společensky závažné Halleluja – Oratorium Balbulum. Letos byl této osobnosti věnován samostatný večer v prostorách Velkého sálu vídeňského Konzerthausu.

J´accuse podle Gance – nevídané zahájení Wien Modern

Jubilejní třicátý ročník jedné z největších přehlídek současné hudby festivalu Wien Modern je dramaturgicky nesen podtitulem „Bilder im Kopf“ tedy „Obrazy v hlavě“. Umělecký šéf festivalu Bernhard Günther připravil pestrou nabídku všemožných žánrů – od filmu, přes multimediální představení až k samotným hudebním produkcím. Těžiště spočívá ve francouzské hudbě, plné barev, emocí, provokujících naši imaginaci a fantazii, což je také jeden z úkolů letošního festivalu – vrátit do našeho života inspiraci, snění se zavřenýma nebo otevřenýma očima, chuť tvořit a fantazírovat.

Pierre-Laurent Aimard: Jsem si jistý, že zlatá doba opět přijde

„Zdá se mi, že pro tak základní dimenze života, jakými jsou víra nebo náš vztah k universu, bychom se každý den měli snažit vytvořit jakousi tabulu rasu našich celoživotních pokusů, všeho, co čteme, co posloucháme a čemu se učíme – především v tak relativním světě, jako je ten náš, v němž neuvažujeme o dominantní zemi nebo jedné pravdě. Myslím, že by každý z nás měl vytvořit svou vlastní alchymii a najít svou vlastní cestu. A v tomto případě jeden díl nemůže být absolutním klíčem k vedení života.“

Kouzelná flétna ve znamení sexu a sebevražd na jevišti Theater an der Wien

Inscenovat Mozartovu Kouzelnou flétnu není vůbec jednoduché. Na první pohled pohádka, jednoduchá hra se zpěvy pro pobavení lidu, která je na druhou stranu plná šifer a symbolů s hlubšími významy. Mozart sám v jednom z posledních dopisů zmiňuje svou radost nad tím, že opera na jednu stranu baví tradiční singspielové publikum a současně osloví i ty, kteří v ní najdou její skrytý obsah. Ostatně Mozart i Schikaneder byli svobodní zednáři, kterým hudební forma singspielu posloužila jako zástěrka. Premiéra proběhla 30. září 1791 pod Mozartovou taktovkou v Theater auf der Wieden (nezaměňovat s Theater an der Wien!), kde se dočkala 268 repríz. Do jakých kulis zasadit dílo zabývající se nadčasovými tématy lásky, zasvěcení, moudrosti, lidskosti? 

Lothar Knessl v roli zprostředkovatele

17. srpen 2017
Lothar Knessl v roli zprostředkovatele

Lothar Knessl oslavil 15. dubna tohoto roku požehnané devadesáté narozeniny. I přes pokročilý věk, pokud mu zdraví dovolí, stále chodí na koncerty a sleduje dění v oblasti soudobé hudby. Narodil se v Brně, kde kromě reálného gymnázia absolvoval i privátní studium klavíru. V roce 1947 odtud jeho rodina nuceně přesídlila do Vídně, kde Lothar Knessl studoval kompozici, divadelní a hudební vědu. Bez jeho přispění, aktivní osobní účasti a zaujetí by svět soudobé hudby v rakouském hlavním městě nebyl tím, čím dnes je. Neúnavně propagoval novou a experimentální hudbu. V roce 1987 se společně s Claudiem Abbadem zasloužil o založení festivalu Wien Modern. Jako hudební kurátor ministerstva pro výuku a umění finančně podporoval soubor Klangforum Wien v době jeho začátků. Čtvrtstoletí byl tiskovým mluvčím vídeňské Státní opery. Mimo to spoluzaložil rakouské hudební a informační centrum a pro stanici Ősterreich 1 vytvořil již v roce 1968 vysílací řadu Studio Nové hudby – dnešní Zeit – Ton. Kromě toho učil na vídeňské hudební univerzitě a osm let byl prezidentem rakouské sekce Mezinárodní společnosti pro soudobou hudbu. A tím výčet jeho aktivit zdaleka nekončí. V Schubertově sále vídeňského Konzerthausu se 23. dubna uskutečnil slavnostní koncert na počest jeho devadesátých narozenin, na kterém v provedení souboru Klangforum Wien zazněly skladby G. Ligetiho, G. Kurtága, A. Hölszky, H. M. Góreckeho a G. Ustvolské. Při této příležitosti vznikl i náš rozhovor vede­ný částečně v češtině, neboť prof. Knessl i po sedmdesáti letech ve Vídni stále rozumí a mluví česky. S humorem, nadhledem a šarmem.

Claude Debussy: Pelléas et Mélisande, hudba žijící v pohybech vody

Vídeňská Státní opera uvedla po jednadvaceti letech na sklonku právě uplynulé sezóny nové nastudování Debussyho opery Pelléas a Mélisande v premiéře dne 18. června 2017. Vůbec první provedení ve Vídni na jevišti dvorní opery následovalo devět let po její premiéře v Opéra-Comique v Paříži v roce 1902.

S Pierrem Boulezem ve Vídni

27. červen 2017
S Pierrem Boulezem ve Vídni

38. ročník mezinárodního hudebního festivalu ve vídeňském Konzerthausu byl dramaturgicky zaměřen na jednu z největších postav dějin poválečné hudby – Pierra Bouleze. V době, kdy byla dramaturgie připravována, maestro ještě žil a předpokládala se jeho osobní účast. K tomu bohužel nedošlo.

Ruku v ruce do ledové země

26. květen 2017
Ruku v ruce do ledové země

Opera Elegie für junge Liebende Hanse Wernera Henzeho je na pozadí vzniku další geniální básně ve skutečnosti studií mezilidských vztahů v uzavřeném prostředí horského hotelu. Sem každoročně jezdí proslulý básník čerpající zde inspiraci, společně se svým týmem – sekretářkou a společnicí Carolinou, hraběnkou z Kirchstettenu, osobním lékařem Wilhelmem Reisschmannem a múzou a milenkou Elisabeth Zimmer. V hotelu je ubytována také paní Hilda Mack, čekající zde už čtyřicet let na svého snoubence, který se nevrátil z horské túry. Stárnoucí básník Gregor Mittenhofer je obrazem egoistického, sebestředného umělce schopného pro zrod díla všeho. Využívá jak čistotu a mládí Elisabeth, tak vize Hildy Mack, kterou na jednu stranu považuje za blázna, na druhou se mu její vize hodí jako inspirace a základ dalších básní. V momentě, kdy se Elisabeth zamiluje do Toniho, syna lékaře Reischmanna, povstane v básníkově hlavě ďábelský plán. Mladou dvojici pošle daleko do hor, aby mu pro inspiraci přinesla květ horské protěže. Ve chvíli, kdy jsou oba již na cestě, se strhne bouře. Záchrana páru je možná, ale básník neohlásí jejich absenci a tak oba mladí lidé zahynou ve sněhové bouři. Z jejich smrti - oběti povstane Elegie pro mladé milence.

csenfrdeitptes

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.