Josef Ferdinand Norbert Seger se narodil v Řepíně u Mělníka a byl pokřtěn 21. března 1716. Jeho rodiče byli poddaní majitele řepínského panství Jana Jiřího Walderode z Eckhausenu. Nevíme, zda nadaný chlapec byl poslán na studia prostřednictvím hraběte nebo osvíceného administrátora řepínské farnosti Jiřího Karase. Seger absolvoval jezuitské gymnázium v Praze a v roce 1729 vystoupil jako altista

Hudební  fakulta JAMU v Brně vydala na sklonku minulého roku knihu své pedagožky Jany Michálkové Slimáčkové „Přehled skladatelů varhanní hudby“. Je to teprve podruhé, co u nás vznikla práce na podobné téma po učebním textu AMU „Dějiny varhan a varhanní hudby“ Milana Šlechty z roku 1985. K nim můžeme ještě přiřadit i obsáhlou práci Ferdinanda Klindy z roku 2000 „Organ v kultúre dvoch tisícročí“.,vydanou v Bratislavě. Jinak naši studenti i další zájemci o varhanní hudbu byli odkázáni výhradně na cizojazyčnou literaturu s pochopitelně menším důrazem na varhanní skladby, vytvořené v českých zemích.

Nedaleko Prahy probíhá hudební veřejnosti zatím trochu utajený mezinárodní varhanní festival „Varhany znějící“.Letošní ročník byl už pátý. Za uměleckého vedení varhaníka Pavla Černého po skromných začátcích ,kdy první dva ročníky pořádal městský úřad ve Slaném,se organizace ujala obecně prospěšná společnost „Přemyslovské střední Čechy“ za podpory jednotlivých obcí a farních úřadů.Koncerty se konají v kostelích na nástroje barokní i romantické,jsou zdarma,návštěvnost je vynikající.Místní publikum má možnost sledovat výkony varhaníků...

Když se zahledíme trochu do historie, zásadním předělem je nástup totalitního režimu v roce 1948, který znamenal na dlouhý čas zákaz koncertů v kostelích. Velebné tóny varhan zněly příliš „církevně“, lákaly ke vstupu do kostela a varhanní literatura přinášela duchovní hodnoty...

Díky vytrvalému úsilí a organizátorským schopnostem titulární varhanice Ireny Chřibkové proběhl už 17. ročník Mezinárodního varhanního festivalu v bazilice sv. Jakuba na pražském Starém Městě. Pro obecenstvo...