
Miloš Schnierer
Poněkud vyzývavě zní nadpis adorující táborského rodáka Oskara Nedbala (1874–1930). Kdo by neznal z širokého divadelního obecenstva jeho nejslavnější a dodejme, že nejen pro českou hudbu nejlepší operetu. Snad v nepatrném stínu si to zaslouží také jeho následující Vinobraní, někdo si ještě dnes vzpomene na světový hit Valse triste, který autor napsal dodatečně do svého nejvýznamnějšího baletu Pohádka o Honzovi, a to budeme takřka u konce toho nejdůležitějšího, co nám odkázal tento táborský rodák. A po Vítězslavu Novákovi a Josefu Sukovi nejdůležitější odchovanec skladatelské školy Antonína Dvořáka. Aby však nezůstalo pouze u těchto populárních opusů, se stará táborská Mezinárodní společnost Oskara Nedbala založená v sezoně 2010/2011 péčí osobností, které včas pochopily, že umělec všestranného typu, jakým Nedbal byl, si zaslouží fundovanou objektivně zaměřenou péči. A toho jsme nyní svědky při pročítání této neobvyklé publikace. Má titul Táborský rodák Oskar Nedbal a vyšla v loňském roce péčí Husitského muzea v Táboře v osobní angažovanosti PhDr Ludmily Peřinové, Ph.D., která je duší nedbalovské společnosti a autorkou publikace.