Za svůj život jsem na vlastní kůži zakusil mnoho pozoruhodných pokusů o odbornou kritiku, kdy si recenzent popletl sólisty, vytknul sólistovi málo znělý spodní registr v části, ve které zmiňovaný sólista vůbec nezpívá a podobné méně či více vtipné přešlapy. Nikdy jsem však nechtěl věnovat svůj čas veřejnému uvádění faktů na pravou míru. Až recenze paní dr. Markéty Vejvodové na náš koncert v Rudolfinu dne 11. listopadu 2022 s Händelovým Dixit Dominus a Zelenkovou poslední mší Missa Omnium Sanctorum mě inspiroval k napsání těchto řádků.

Jedním z nejpozoruhodnějších fenoménů dějin hudby, který fascinuje milovníky opery i dnes, je rozkvět kultu kastrátů v 17. a 18. století. Obdiv k vysokým mužským hlasům zažívá v poslední době svoji renesanci ve stále rostoucí oblibě kontratenorů, kteří dnes nahrazují kastráty především v mužských rolích operních produkcí a nahrávek. Do jaké míry je však hlas dnešního kontratenoristy blízký hlasu kastráta? Jaké je historické pozadí vzniku kultu kastrátů, který se stal symbolem světa barokní opery? K jakým fyziologickým změnám docházelo u kastrátů...

V červencovém čísle HARMONIE vyšel článek pana Petra Vašíčka s názvem „Prager Sumpf“ (Pražské bahno) popisující jeho zkušenost s Česko-německým fondem budoucnosti. Pan Vašíček si velmi emotivně stěžuje...

Když jsem byl osloven, abych napsal několik řádek k tématu stará hudba s tím, že mi je dopřáno naprosté volnosti, povyskočil jsem radostí a před očima mi proběhl dlouhý film témat, která by stála ne za jeden článek,...

Při pohledu na titul oratoria La Passione di Nostro Signore Gesù Cristo Josefa Myslivečka se vybaví běžnému návštěvníku koncertů souvislost s Bachovými pašijemi, popisujícími poslední okamžiky života Ježíše...

Není výjimkou, že v hodnocení historických postav dochází k omylům a zkreslenému vnímání jejich obrazu. Málokterý ze skladatelů to ale „schytal“ od svých budoucích hodnotitelů tak zle jako Josef Mysliveček...