"Jedno z nejlepších postdavisovských elektrických jazzových alb," hlásaly o jeho autorském debutu Electronique Noire hudební žurnály koncem evadesátých let. I když norský nu-jazzový zázrak má svou počáteční euforii zřejmě za sebou, kytarista Eivind Aarset nelpí na dříve ověřených receptech.

"Dobytí Prahy". Tak polský hudební měsíčník Jazz Forum označil lednový koncert Anny Marie Jopek, který uvedl letošní sérii Jazzu na Hradě.

Věc, která se rýsovala již na loňských koncertech hvězdného basisty, se nyní vyjevila v plném lesku. Ano, Marcus Miller vydal po čtyřech letech studiové album.

Jako by to bylo včera. Areál jednoho z francouzských jazzových festivalů před chvílí zkropil příjemný letní déšť. Pozdní vlahý večer rozechvívá Monkův Monk's Mood a vám se zdá, že z napětí, se kterým ztichlé publikum očekává každý následující tón téhle balady, málem zešílíte. V rok starém výjevu figuruje kvartet Joe Lovana a Hanka Jonese.

Prastarý příběh Elektry, dcery mykénského krále Agamemnona, je aktuální i dnes. Tematiky nesnesitelného utrpení, ale také vůle vzepřít se osudu, se nyní chopil norský kontrabasista Arild Andersen. A zdá se, že nová deska je pravým skvostem v jeho diskografii u ECM.

Joshua Redman o sobě v poslední době dává vědět na všech jazzových frontách. Na koncertech s McCoy Tynerem aktualizoval coltraneovský projekt Crescent, září na posledním Rosenwinkelově albu Deep Song a sám vydal hned dvě desky - ornettecolemanovskou SF Jazz Collective a funkující Momentum.

...a nahoře na pódiu s velebnýma očima ,Bird' Parker, kterého si úplně nedávno vzala do parády policie a teď se vrátil do trochu bopově mrtvého Frisca, ale právě objevil Červený buben nebo mu o něm řekli a tady se shromažďovala a odvazovala nová báječná parta...

Znáte Davisovo album Live-Evil? Násobte je šesti, a pak možná získáte představu o živých performancích trumpetistovy elektrické kapely konce roku 1970...

Etablovaný francouzský basista a skladatel, 51 let, účinkování s řadou světových špiček (Solal, Lovano, Redman, Portal atd.), swingující duše Francouzského národního jazzového orchestru v 80. letech - to jsou charakteristiky...

Kdyby se britský skladatel a multiinstrumentalista John Surman (1944) přestěhoval kdysi do Spojených států, jako třeba John McLaughlin, slyšeli bychom o něm nyní asi mnohem častěji...