Tvorba francouzských clavecinistů se v diskografii Alexandra Tharauda neobjevuje poprvé: už v roce 2002 vydal pianista CD s klavírními skladbami Rameauovými, o pět let později pak disk s díly Couperinovými. Ve svém nejnovějším projektu věnovaném francouzskému klavírnímu baroku nabízí Tharaud vedle skladeb Rameauových a Couperinových také kompozice méně známých autorů: Jeana-Henryho d’Angleberta, Roberta de Visée, Josepha-Nicolase-Pancrace Royera, Jacquese Duphlyho a Clauda Balbastra. Názvem projektu Versailles pak pianista decentně připomíná, že se jedná o skladatele dosti prominentní: většina jich totiž byla nějakým způsobem propojena s hudebním životem na francouzském královském dvoře.

Symfonický orchestr českého rozhlasu si pro svůj koncert v Rudolfinu 17. února 2020 připravil různorodý a značně atraktivní program. Své vystoupení zahájil symfonickou legendou Kouzelný les op. 8 (1878) francouzského romantického skladatele Vincenta dʼIndyho. Autor se v tomto díle inspiroval baladou německého romantického básníka Johanna Ludwiga Uhlanda o udatném hrdinovi Haraldovi, jenž se při návratu z vítězného tažení napil v kouzelném lese pramenité vody a navěky usnul. V rafinované, nápaditě instrumentované kompozici uslyšíme řadu míst, která jako by chtěla naznačovat cestu dalšímu vývoji francouzské hudby.

Na čtvrtý koncert cyklu FOK Světová klavírní tvorba (Dvořákova síň, 1.2.2020) byl původně avizován Eugen Indjic. Umělec bohužel na poslední chvíli své vystoupení odřekl a FOK nabídl místo něho pražskému publiku recitál arménského pianisty Vardana Mamikoniana.

Japonská pianistka Mari Kodama se Beethovenově klavírní tvorbě věnuje už dlouhou řadu let, přičemž za pozornost určitě stojí přinejmenším to, že má na repertoáru všechny skladatelovy klavírní sonáty (v roce 2014 je kompletně vydala u labelu PentaTonic Classics). Neméně intenzívně se Beethovenovi věnuje i klavíristčin manžel, světově proslulý americký dirigent Kent Nagano, jenž mimo jiné pořídil nahrávky všech devíti skladatelových symfonií. Beethovenovy klavírní koncerty natáčeli oba umělci s Deutsches Symphonie-Orchester Berlin, u něhož byl Kent Nagano v letech 2000-2006 hlavním dirigentem a uměleckým ředitelem. Celý projekt trval poměrně dlouho: nahrávky prvních dvou koncertů pořídili umělci v roce 2006, poslední nahrávací frekvence proběhly až v květnu 2019. V bookletu se dočteme, že Mari Kodama studovala všechny Beethovenovy klavírní koncerty u Alfreda Brendla, jednoho z nejvýznamnějších světových beethovenovských interpretů, a že ji na jejích lekcích doprovázel i její manžel.

Zatímco šestadvacetiletá Beatrice Rana, která v neděli zahájila Klavírní festival R. Firkušného, stojí teprve na začátku své pianistické dráhy, sólista druhého festivalového večera (Rudolfinum, 19. listopadu 2019), osmapadesátiletý Kanaďan Marc-André Hamelin, je dnes na vrcholu své umělecké kariéry a řadí se k nejpozoruhodnějším klavíristům své generace. Kritikové o něm píší jako o pianistovi „téměř nadlidských technických schopností“ a obdivují jeho muzikálnost i šíři jeho repertoáru. Hamelinova diskografie sestává z více než 100 položek, přičemž nemalý počet projektů věnoval klavírista dílům zapomenutých či polozapomenutých autorů. Za své nahrávky získal Hamelin 11 nominací na Grammy Award a v roce 2015 ho časopis Gramophone uvedl do Síně slávy.

Před dvěma lety se zdálo, že soutěž Mladí pianisté hrají na klavír Steinway & Sons, zaměřená na malé klavíristy do jedenácti let, zajde na úbytě. V loňském roce však zásluhou nové ředitelky Hany Dvořákové tato soutěž úspěšně „restartovala“ a přilákala na padesát zájemců. Zatímco předchozí ročníky byly určené výhradně žákům z pražských hudebních škol, vloni se okruh soutěžících poprvé rozšířil na Středočeský kraj a v příštím roce se steinwayovská soutěž otevře adeptům z celé České republiky.

Těžko bychom hledali mezi našimi pianisty někoho, který by neznal klavírního technika a ladiče Jana Macharta. Jeho jméno nalezneme u desítek prestižních nahrávek předních českých klavíristů, bezmála dvacet let spolupracoval Jan Machart s Českou filharmonií, dvacet pět let působí na HAMU, stará se o klavíry nespočtu nejrůznějších hudebních institucí a hudebních škol, vlastní dílnu na opravu klavírů a samozřejmě má také rozsáhlou privátní klientelu. Přestože by se mohlo zdát, že je těch aktivit na jednoho člověka víc než dost, založil Jan Machart v roce 2011 ještě rodinnou firmu Machart PIANA, s.r.o., v níž prodává klavíry světově proslulé japonské značky Yamaha. V roce 2013 otevřela jeho firma v Praze – Malešicích první showroom, a protože prodej úspěšně vzkvétal, rozhodl se Jan Machart v roce 2018 vybudovat větší obchodní prostory ve Švehlově ulici 3333/21 v Praze – Záběhlicích.

Mezinárodní klavírní soutěž pro mladé pianisty Broumovská klávesa, jejíž devátý ročník proběhl v Broumově ve dnech 5.–7. dubna 2019, nabízí od roku 2017 vítězům jednotlivých kategorií originální bonus: vystoupení na slavnostním koncertě laureátů soutěže v Sukově síni pražského Rudolfina. Letošního ročníku Broumovské klávesy se zúčastnilo 57 soutěžících, z nichž 39 přijelo ze zahraničí – z Polska, z Ukrajiny, z Francie a ze Slovenska. Na koncertě, který se konal v Sukově síni 15. října 2019, předvedli své umění vítězové prvních tří věkových kategorií (ve čtvrté, nejvyšší věkové kategorii nebyla první cena udělena).

Už čtvrtou sezonu má pražské publikum možnost užívat si v Anežském klášteře jedinečný zvuk koncertního křídla C. Bechstein D 282. V prvních dvou sezonách uvedl izraelsko-palestinský pianista Saleem Ashkar na tomto nástroji postupně všech dvaatřicet klavírních sonát Ludwiga van Beethovena, na podzim roku 2018 pak na jeho vystoupení navázala nová řada klavírních recitálů českých pianistů, nazvaná Hybatelé rezonance. V koncertní sezoně 2018/2019 předvedli své umění Tomáš Kačo, Beata Hlavenková, Jan Bartoš a Ivo Kahánek. Tu letošní zahájil 30. září 2019 pětadvacetiletý Marek Kozák – po něm vystoupí v březnu příštího roku Najponk, v dubnu Miroslav Sekera a v květnu uzavře celou řadu Karel Košárek.