
Věroslav Němec
Hudební editor a redaktor, klavírista (bývalý), pedagog (bývalý), muzikolog, hudební publicista. V letech 1975–2000 pracoval v hudebním nakladatelství Supraphon (1989–91 šéfredaktor, 1998–99 ředitel, 1999–2000 místopředseda představenstva). Od roku 2000 je šéfredaktorem hudebního nakladatelství Amos Editio, které v roce 2012 získalo pod jeho vedením prestižní Cenu České hudební rady. Jako pianista vystupoval v klavírním duu se svou manželkou Jitkou. S časopisem Harmonie spolupracuje od roku 1999. Ve svých textech, jichž vyšlo v Harmonii přes 500, se věnuje především klavírní interpretaci.
Klavírní soutěž Pražského jara uzavřela II. kolo a vstupuje do semifinále
12. květen 2021Letošní Mezinárodní klavírní soutěž Pražského jara se sice musela přizpůsobit covidovým omezením, ale ani v nejmenším neztratila na atraktivitě. Do výběrového předkola se přihlásilo 142 mladých pianistů (věková hranice je 30 let) doslova z celého světa. Vysoce převažovali – podobně jako v minulém ročníku – zájemci z Jižní Koreje. Letos se jich připravilo na pražskojarní soutěž 77. Českých klavíristů bylo nepoměrně méně – „pouhých“ 19.
Dubnový TIP Harmonie: Pražské přednášky Alfreda Brendela na DVD
13. duben 2021Rakouský klavírista, spisovatel a básník Alfred Brendel je v hudebním světě už řadu let považován za živoucí legendu. V lednu letošního roku oslavil ve skvělé fyzické i duševní kondici své devadesáté narozeniny. Koncertní kariéru uzavřel sice už před dvanácti lety, ale ve svých dalších uměleckých aktivitách, k nimž nutno připočítat rozsáhlou přednáškovou činnost, ani trochu nepolevil. Díky osobním kontaktům pianisty Jana Bartoše, který byl po několik let Brendelovým studentem, měla Praha jedinečnou příležitost zažít v nedávné době několik Brendelových přednášek. Z posledních čtyř, jež legendární pianista uspořádal v letech 2019 a 2020 v Sukově síni Rudolfina, byly pořízeny obrazové záznamy, které následně Supraphon převedl na DVD. Toto DVD bylo uvedeno na trh v prosinci 2020, takřka v předvečer Brendelových devadesátin. Nejatraktivnější (a také nejrozsáhlejší) je přednáška, kterou Brendel nazval Můj hudební život.
Jedním slovem krásný Beethoven Smetanova tria na novém 2CD
11. březen 2021Smetanovo trio zahájilo svou koncertní dráhu v roce 2000 a v tomtéž roce také vydalo v Supraphonu své první CD. Vloni tedy soubor oslavil dvacetileté výročí své koncertní činnosti a zároveň i dvacáté výročí své spolupráce s naším nejvýznamnějším vydavatelským labelem. Za tu dobu realizoval u Supraphonu deset projektů, z nichž řada získala prestižní světová ocenění. Doménou Smetanova tria jsou především romantičtí skladatelé: Smetana, Dvořák, Fibich, Brahms, Čajkovskij, Rachmaninov. Ale neméně výrazně figurují v jeho repertoáru autoři 20. století: Ravel, Šostakovič, Novák, Suk či Martinů. Je zajímavé, že Beethovenovi, jednomu z vůbec nejvýznamnějších tvůrců v oboru klavírních trií, se soubor dlouho vyhýbal.
Mnohotvárné, nápadité klavírní dílo Eduarda Dřízgy v přesvědčivé interpretaci Elišky Novotné a Lukáše Michela
19. leden 2021Klavírní kompozice ostravského skladatele Eduarda Dřízgy (1944–2017) jsou širší hudební veřejnosti v podstatě neznámé. Z osmi jeho klavírních děl vyšlo tiskem jedno jediné, ostatní zůstala pouze v rukopisu. Svou první klavírní skladbu, Toccatu, napsal Dřízga pravděpodobně v roce 1959, v době svých studií na ostravské konzervatoři. Je to dílo velmi efektní, značně romantizující a po kompoziční stránce nečekaně vyzrálé.
Hana Dvořáková: Mladí pianisté si (tentokrát) na Steinwayi zahrají až na koncertě vítězů
9. prosinec 2020V sobotu 21. listopadu 2020 proběhl již devátý ročník dětské klavírní soutěže „Mladí pianisté hrají na klavír Steinway & Sons“, kterou pořádá Pražský hudební institut a Gymnázium a Hudební škola hlavního města Prahy. Soutěž je věnována památce prof. Zdeny Janžurové a je určená malým pianistům do jedenácti let. Průběh letošního soutěžního ročníku byl „díky“ covidu a vládním covidovým opatřením značně nestandardní, a to, že se tato soutěž vůbec uskutečnila, lze považovat za malý zázrak. V příštím roce by se měl konat desátý, jubilejní ročník „steinwayovské“ soutěže. O historii, současnosti i budoucnosti této soutěže jsme si povídali s její ředitelkou Hanou Dvořákovou.
Prosincový TIP Harmonie: Výjimečné provedení raného i vrcholného Nováka
4. prosinec 2020Vítězslav Novák (1870–1949) patřil ve své době k nejvýznamnějším a nejrespektovanějším osobnostem české hudby. Ačkoliv o umělecké kvalitě jeho skladatelského odkazu není a nikdy nebylo pochyb, dnes se na koncertních pódiích setkáváme s jeho tvorbou jen zřídka. Na novém supraphonském CD máme vzácnou příležitost seznámit se jednak se dvěma Novákovými ranými díly, jednak vyslechnout jednu ze skladatelových vrcholných orchestrálních kompozic, symfonickou báseň Toman a lesní panna.
Jean-Efflam Bavouzet v novém kompletu Beethovenových klavírních koncertů nachází optimismus
26. listopad 2020Jean-Efflam Bavouzet náleží k nejuznávanějším světovým klavíristům a těší se velké přízni jak publika, tak kritiků. O tom, že se jedná o umělce opravdu mimořádného, svědčí mj. i množství prestižních ocenění, kterých se dostalo jeho nahrávkám. Jsou mezi nimi mj. tři Gramophone Awards, BBC Music Magazine Award, Diapason d’Or, Choc de l’année a International Piano Award.
Desátá Broumovská klávesa: Skromnější, ale přesto slavnostní
13. říjen 2020Mezinárodní klavírní soutěž pro mladé pianisty Broumovská klávesa dospěla letos do svého jubilejního, desátého ročníku. O jejím průběžně stoupajícím renomé svědčil mimo jiné i neustále se zvyšující zájem soutěžících ze zahraničí. V loňském roce se této soutěže zúčastnilo 57 mladých pianistů, z nichž 39 přijelo zvenčí. Letošní ročník byl však tvrdě poznamenán covidem-19. Do soutěže se přihlásilo pouhých 29 klavíristů a zahraničí bylo zastoupeno výhradně účastníky z Polska.
Démonický Trifonov otevřel sezonu České filharmonie
25. září 2020Zázrak v době covidové: Dvořákovský maraton
22. září 2020Festival Dvořákova Praha nabídl letos posluchačům něco naprosto mimořádného: kompletní provedení všech Dvořákových kompozic pro sólový klavír a pro klavír na čtyři ruce. Jedná se o počin značně odvážný, protože Dvořákovy klavírní skladby se – na rozdíl od jeho symfonií a komorních děl – prakticky nehrají, takže nebylo možné odhadnout, nakolik budou pro publikum atraktivní, nemluvě o tom, že bylo nutné sehnat interprety, kteří by se Dvořákových skladeb ujali (jedná se o cca 650 stran notového textu!).