Program pátého večera festivalu Dvořákova Praha (Rudolfinum, 12. 9. 2015) rozhodně nelze označit za „tuctový“. Česká filharmonie totiž nabídla festivalovému publiku dvě orchestrální díla, která se na koncertních pódiích objevují jen zcela výjimečně: Koncertantní symfonii pro klavír a orchestr, op. 60 Karola Szymanowského a Symfonii č. 4 d moll, op. 13 (B. 41) Antonína Dvořáka.

Klavírista Ivo Kahánek byl angažován na letošním festivalu Dvořákova Praha v zajímavé dvojroli: jednak jako kurátor komorní řady, jednak jako interpret. O tomto umělci je známo, že všechno, co dělá, dělá zodpovědně, poctivě, s maximálním nasazením a na nejvyšší možné úrovni, a bezesporu to lze říci i o jeho sólovém recitálu na třetím festivalovém večeru (Anežský klášter, 9. 9. 2015). Program koncertu byl

Podobně jako orchestrální verze Slovanských tanců patří i jejich původní čtyřruční podoba k nejhranějším a nejnahrávanějším Dvořákovým dílům. Pokud je mi známo, tak jen po roce 1989 vyšly u nás minimálně čtyři různé nahrávky. Poslední – s výborným manželským duem Kristinou a Martinem Kasíkovými – vydal v roce 2004 label ArcoDiva. Vloni, tedy přesně deset let po Kasíkových, se objevil na trhu další

Murray Perahia náleží už řadu let k naprosté pianistické špičce a jeho recitál (Dvořákova síň, 30. 5. 2015) patřil k největším magnetům Pražského jara. Charismatický umělec zahájil své festivalové vystoupení Bachovou Francouzskou suitou č. 6 E dur, BWV 817. Už v této první skladbě večera jsme mohli ocenit vše, čím Perahia okouzluje téměř půlstoletí své posluchače: nádherně měkký a zpěvný tón (překrásně „vyzpívaná“ Sarabanda), výbornou prstovou techniku (brilantní Courante a Gigue), nesmírně bohatou barevnou paletu a oduševnělý

Mladou čínskou pianistku Sa Chen předchází skvělá pověst – za pozornost určitě stojí přinejmenším to, že se výborně umístila na třech z nejprestižnějších světových klavírních soutěží: r. 1996 získala jako šestnáctiletá 4. cenu v Leeds International Piano Competition, v r. 2000 4. cenu na Chopinově soutěži ve Varšavě a v r. 2005 3. cenu na Van Cliburn International Piano Competition ve Fort Worth v Texasu. Pro Pražské jaro (Rudolfinum, 19. 5. 2015) si připravila program, který rozhodně nelze označit za tuctový. Svůj recitál zahájila Preludiem,

Pátý ročník soutěže mladých pianistů Broumovská klávesa, který se konal v Broumově ve dnech 7. – 9. května 2015, jen potvrdil to, co naznačovaly už ročníky předchozí: že se totiž jedná o jednu z nejzajímavějších akcí svého druhu u nás.

Mezinárodní soutěžní přehlídka Mladý klavír Pražské konzervatoře, kterou už deset let skvěle organizuje klavírista a pedagog Milan Langer, patří dnes bezesporu k nejprestižnějším akcím svého druhu u nás. Je určena mladým klavíristům ve věku 12 – 18 let a zúčastnit se jí smí pouze ten, kdo se prokáže významným umístěním na některé z českých nebo zahraničních klavírních soutěží. Odborná porota vybírá pak pět nejlepších soutěžících, jimž – už bez dalšího určení pořadí – uděluje titul „laureát“. Koncert vítězů loňského ročníku se konal

Zatímco první dva koncerty nové řady komorních večerů v Zrcadlové kapli pražského Klementina byly – co se tkne interpretů – výhradně pánskou záležitostí, na třetím koncertě (14.4.2015) předvedly pražskému publiku své umění dvě mladé dámy: německá multiinstrumentalistka Anna Fusek a brněnská cembalistka Barbara Maria Willi. Svému vystoupení daly umělkyně velmi neobvyklý název: „El Melo neboli Jak jíst barokní jablko“. A jak Barbara Maria Willi hned v úvodu vysvětlila, k tomuto zvláštnímu názvu je inspirovala skladba „El

Druhý koncert nové řady komorních večerů v Zrcadlové kapli pražského Klementina (17. 3. 2015) přilákal mimořádně velký počet posluchačů. A nebylo divu: jeho pořadatelům Karlu Košárkovi a agentuře Classicall Management se totiž podařilo angažovat světově proslulý European Guitar Quartet, jehož drážďanský debut v roce 2012 byl označen za „zrození nové zářivé hvězdy na koncertním nebi“. Čtyři skvělí umělci – chorvatský kytarista Zoran Dukić, český kytarista Pavel Steidl a dva kytaristé němečtí: Thomas Fellow a Reentko –

20. března 2015 si připomeneme sté výročí narození Svjatoslava Richtera, jednoho z nejslavnějších pianistů všech dob. Jeho umění fascinuje dnešní posluchače neméně, než fascinovalo Richterovy současníky, a jeho pohnuté životní osudy by mohly být námětem pro román. Richter se narodil 20. 3. 1915 na Ukrajině nedaleko Žitomiru v rusko-německé rodině. Jeho otec byl profesionální hudebník. Občanská válka oddělila roku 1918 rodiče od syna, a malého Sjvatoslava vychovávala