V pondělí 4. června 2018 uzavřel izraelsko-palestinský pianista Saleem Ashkar v koncertním sále Anežského kláštera svůj dvouletý cyklus recitálů, na nichž postupně uváděl všech dvaatřicet klavírních sonát Ludwiga van Beethovena. Na Ashkarovo poslední beethovenovské vystoupení „zbyly“ čtyři sonáty: č. 6 F dur op. 10/2, č. 23 f moll op. 57 „Appassionata“, č. 10 G dur op. 14/2 a č. 32 c moll op. 111.

Jedenatřicetiletý japonský dirigent Chuhei Iwasaki, který se festivalovému publiku představil 30. května 2018 ve Smetanově síni Obecního domu na koncertě nazvaném Debut Pražského jara, žije od roku 2007, tedy více než deset let, v České republice. Dirigování studoval na Pražské konzervatoři a poté na AMU a k české hudbě má natolik vřelý vztah, že si pro své pražskojarní debutové vystoupení s Filharmonií Hradec Králové vybral výhradně skladby českých autorů.

Pod záštitou velvyslankyně Norského království Siri Ellen Sletner a švýcarského velvyslance Dominika Furglera se konal 22. května 2018 ve Smetanově síni pražského Obecního domu koncert, který patřil v nabídce letošního Pražského jara k nejatraktivnějším. Vystoupil na něm proslulý švýcarský Tonhalle-Orchester Zürich s mladým francouzským dirigentem Lionelem Bringuierem a hvězdný norský pianista Leif Ove Andsnes.

Jakub Hrůša měl na abonentním koncertě řady B6 České filharmonie ve Dvořákově síni 11. dubna 2018 plné ruce práce. Na programu byly totiž vedle Beethovenova I. klavírního koncertu dvě orchestrální suity, v nichž jejich autoři požadují enormně velké a navíc ještě dosti neobvyklé nástrojové obsazení. Zoltán Kodály předepsal ve své Suitě ze singspielu Háry János nejen značně rozšířené obsazení standardních orchestrálních nástrojů včetně bohatě vybavených bicích, ale k tomu ještě klavír, saxofon a dokonce i cimbál. Suita z Prokofjevovy opery Vojna a mír má podobně obrovité orchestrální obsazení, a to včetně spousty bicích. Obejde se sice bez klavíru, cimbálu a saxofonu, přibyly v ní však dvě harfy a k nim ještě varhany. V obou suitách se ten večer orchestrální hráči jen taktak vešli na pódium.

Ukrajinsko-australský klavírista Alexander Gavrylyuk, který vystoupil 9. dubna 2018 v Rudolfinu na 7. koncertu I. cyklu Českého spolku pro komorní hudbu, se mezi světovou pianistickou špičku vyšvihl v roce 2005 – ve svých jednadvaceti letech, kdy se stal vítězem proslulé klavírní soutěže Arthura Rubinsteina v Tel Avivu. Pro Prahu si připravil velmi pestrý program, v němž se předvedl jako neobyčejně všestranný umělec.

Na předposledním koncertu cyklu Světová klavírní tvorba (Dvořákova síň, 17. 3. 2018) nabídl FOK posluchačům renomovaného francouzského pianistu Érica Le Sage. Do programu svého pražského recitálu zařadil umělec díla dvou z nejvýznamnějších klavírních skladatelů: Roberta Schumanna (který je pianistovým „erbovním autorem“) a letošního jubilanta Clauda Debussyho. V průběhu večera se ukázalo, že se jednalo o promyšlený a značně rafinovaný výběr skladeb. Jeho leitmotiv by se dal nejspíš označit jako „vzpomínky“.

Devětatřicetiletý rusko-americký pianista Kirill Gerstein má skvělé renomé: mj. získal v roce 2001 první cenu na klavírní soutěži Arthura Rubinsteina v Tel Avivu, o rok později obdržel Gilmore Young Artist Award a v roce 2010 mu byla udělená prestižní Gilmore Artist Award. Koncertuje hojně po celém světě, v Praze jsme měli možnost slyšet ho naposledy vloni jako sólistu Čajkovského Klavírního koncertu b moll.

Pořadatelé hudebního festivalu Za poklady Broumovska a mezinárodní soutěže mladých klavíristů Broumovská klávesa získali pro svou první tiskovou konferenci (7. března 2018) značně exkluzívní prostory: nádherný barokní koncertní sál polské ambasády v Praze. Broumovský výběžek je ze tří čtvrtin obklopený Polskem a česko-polské vztahy jsou v tomto regionu velmi intenzívní. Není proto divu, že se dvěma z nejvýznamnějších broumovských kulturních událostí dostává podpory na velvyslanecké úrovni.

Svůj projekt souborného provedení všech dvaatřiceti klavírních sonát Ludwiga van Beethovena zahájil izraelsko-palestinský pianista Saleem Ashkar v Anežském klášteře 3. října 2016. Od té doby uvedl postupně na pěti svých pražských recitálech již dvacet Beethovenových sonát. Na svém prozatím posledním, šestém recitálu v pondělí 26. února 2018 nabídl pražskému publiku (opět v Anežském klášteře) další čtyři Beethovenovy sonáty: č. 2 A dur op. 2/2, č. 12 As dur op. 26, č. 24 Fis dur op. 78 a č. 31 As dur op. 110. Všechny tyto sonáty mají k sobě výrazově dost blízko. Vysloveně dramatických momentů v nich totiž uslyšíme pomálu – Beethoven se nám tu představuje především jako příjemný, zábavný a vtipný společník. Nejzávažnější je poslední z nich, Sonáta As dur op. 110. Ne proto, že by byla nějak výrazně dramatičtější, ale proto, že má odvážně rozvolněnou fantazijní formu, kterou korunuje grandiózní závěrečná fuga. Pro své pražské vystoupení i pro natáčení svého beethovenovského projektu si Ashkar zvolil klavír značky C. Bechstein.