Vánoční festival České doteky hudby se přihlásil koncertem významného moskevského orchestru nesoucího jméno Petra Iljiče Čajkovského ke kulatému výročí navázání diplomatických vztahů mezi Ruskou federací a Českou republikou; nástupnickým státem Československa se stala právě před pětadvaceti lety - 1. ledna 1993. Víc než politika sluší však hudební přehlídce hudební výročí – a Stravinského jubileum se naštěstí stalo podnětem pro dobrý dramaturgický nápad, vzácné uvedení jeho Žalmové symfonie.

Bamberk je asi sedmdesátitisícové město v Bavorsku, historicky a i dnes přesněji v Horních Frankách. „Máme kolem sedmi tisíc abonentů, teoreticky mě tedy každý desátý člověk, kterého potkám někde na ulici, velmi dobře zná,“ usmívá se Jakub Hrůša, který je od podzimu 2016 šéfdirigentem Bamberských symfoniků. Hovoříme spolu předposlední den roku, chvíli po skončení zkoušky na silvestrovský koncert. Koná se 31. prosince dvakrát, odpoledne a večer, a na programu je Beethovenova Devátá symfonie. „Hrává se v tento den i odlehčenější program, ale po třech či čtyřech letech publikum dává vždy už najevo, že bychom se měli zase vrátit k Beethovenovi, k něčemu závažnějšímu,“ říká Jakub Hrůša.

Oběť v pojetí antického dramatu jako téma, barokní divadelní hra jako předloha, reformní styl libreta jako základ, klasicistní hudba jako východisko a romantická úprava jako výsledný tvar, to jsou základní atributy Gluckovy opery Ifigenie v Aulidě, jak se od poloviny prosince hraje v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě. Vysvětlující podtitul inscenace zní takto: Tragická opera o třech dějstvích z roku 1774 v hudební a textové úpravě Richarda Wagnera z roku 1847.

Hvězdným hostem mimořádného koncertu orchestru PKF-Prague Philharmonia byla jihokorejská pěvkyně Sumi Jo. Na světových scénách se pohybuje už tři desetiletí. Její podání árií z oper Richarda Strausse a Wolfganga Amadea Mozarta však ideální ani strhující nebylo.

Je šéfdirigentem Tallinnského komorního orchestru, hostujícím dirigentem Estonské národní opery, uměleckým ředitelem Festivalu Birgitta v Tallinnu… a také uměleckým ředitelem Pěveckého sboru Středoněmeckého rozhlasu v Lipsku. Objevuje se na koncertních pódiích a v operních divadlech v Rusku, Dánsku, Švédsku, Finsku, Německu, Itálii, v Nizozemsku a Francii, ve Španělsku, pochopitelně také v Litvě a Lotyšsku, čeká ho cesta do Brazílie… Ve vlasti se podílí na organizační práci umělecké společnosti Kamber a operního studia pro mladé pěvce Baltic Studio Lirico. Má nejen ceny ze soutěží, ale už i státní ocenění. Sedmatřicetiletý estonský dirigent Risto Joost se počátkem příštího roku objeví u Symfonického orchestru Českého rozhlasu v Praze. S Harmonií hovořil v Ostravě, kde byl dirigentským hostem Janáčkovy filharmonie na Svatováclavském hudebním festivalu. Mluvil o programu, který řídil, o svém krajanovi Arvo Pärtovi i o Estonsku.

Nejprve brněnská Vila Tugendhat, nyní Werichova vila v Praze. Oba cenné prostory jako dějiště koncertů nabídly v projektu StringArt 2017 ve spolupráci se soubory České asociace komorní kytary současnou hudbu. V rekonstruovaném domě na Kampě tak zazněly 23. listopadu skladby Martina Brunnera, Juraje Filase, Lukáše Hurníka, Tomáše Illeho, Ondřeje Kukala, Jiřího Lukeše a Václava Paroulka.

Mahlerova Devátá symfonie je nevšední dílo a Pražští symfonikové dali jejímu podobně ne tak běžnému provedení v abonentní sezoně sváteční parametry. Hlavní hostující dirigent orchestru Jac van Steen se během posledních několika sezon FOK věnuje Gustavu Mahlerovi v Obecním domě soustavně a v postupném společném uvádění všech symfonií jsou zhruba v polovině. Je to dobrý projekt, závažný, pro tuzemské publikum podnětný. Jac van Steen není typem dirigenta–extroverta, na pódiu nezdůrazňuje sama sebe, jeho dosavadní umělecký životopis je dostatečně zajímavý, je hodný pozoru a úcty a potvrzuje, že jde v případě