Vedle velkých koncertních a divadelních akcí, které v Praze připravují už etablované soubory staré hudby, existuje řada menších podniků, které někdy unikají pozornosti obecenstva – většinou proto, že se konají mimo hlavní sály, nebo dokonce úplně v soukromí. Z poslední doby je třeba zmínit čtyři: domácí koncert Rejchova kvarteta (15. 9.), vystoupení Ensemble Castelkorn v Družinské kapli u kostela sv. Ignáce (29. 9.), Victoria Ensemble v nové sestavě v kostele sv. Vavřince (30. 9.) a souboru Motus Harmonicus v Atriu (5. října). Skutečným domácím koncertem byl z nich jen jeden – ostatní ale proběhly natolik utajeně a mimo hlavní sály (v

Hlavní program devátého ročníku českokrumlovského Festivalu barokních umění byl jako vždy situován do prostor zámeckého divadla (tři představení Caldarovy Festy Teatrale per Musica L’asilo d’Amore, pátek až neděle 16., 17.  a 18. 9.) a parku (sobotní noční iluminace a barokní přízemní ohňostroj). Kromě toho se v pátek v zámeckém lapidáriu konal koncert výtečného brněnského vokálního souboru Societas Incognitorum (anglické a italské renesanční a raně barokní madrigaly – Thomas Bateson, Thomas Tomkins, John Wilbye, Thomas Weelkes, Giovanni Antonio Rigatti, John Farner, Thomas Morley, John Bennet, Thomas Vautor), na sobotu

Musica Florea se letos v září v Praze uvedla hned třikrát:  8. a 12. září představeními na scéně divadla Florea Theatrum, umístěného na dvoře malostranského lichtenštejnského paláce  (hudební fakulta AMU), 23. září koncertem v refektáři dominikánského kláštera. Ten jsem navštívit nemohla. Lze si však představit, že tu posluchače čekal pozoruhodný zážitek: večer byl věnován baroknímu umění virtuózní improvizace a ornamentiky,  demonstrovanému na tvorbě Henryho Purcella, Tarquinia Meruly, Gottfrieda Fingera, Giovanniho Battisty Buonamenteho, Thurlougha O’Carolana, Biagia Mariniho, Marcina Mielczewského a Romana

Letošní ročník festivalu Theatrum Kuks se konal od úterka 23. 8. do neděle 28. 8. - na obou labských březích v Kuksu, v Žirči (kde je na kůru kostela umístěna klávesová zvonkohra, která kdysi patřila Františkovi Antonínu Šporkovi) a její jezuitské koleji, u Braunova Betléma u Stanovic a Šporkově mlýně tamtéž, i v Heřmanicích (místě narození Albrechta z Valdštejna). Z vice než třiceti prezentací, výstav, workshopů, recitačních pásem, činoherních a s hudbou spojených divadelních představení, tanečních performancí a koncertů, jejichž duší jsou muzikolog Stanislav Bohadlo a divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten, jsem 26. 8. viděla a

Literárních i hudebních zpracování faustovské legendy existuje celá řada; nejslavnější je Goethův Faust, jehož první díl poprvé vyšel tiskem roku 1808. Louis Spohr se v roce 1813, kdy psal svého Fausta, Goethem inspirovat nenechal: komponoval ho na libreto Josepha Carla Bernarda, které vzniklo pod vlivem básní a dramat dvou významných Goethových německých současníků – Friedricha Maximiliana von Klinger (1752-1831) a Heinricha von Kleist (1777-1811). Bernardovo libreto má všechny atributy dobové dramatické tvorby: je pojednáno jako příběh o přátelství, lásce a odvaze, zradě, pýše a lsti; nechybí tu sabat čarodějnic, svatba ani

Ensemble Inégal připravil na 23. 6. v rámci desátého ročníku svého festivalového cyklu České hudební baroko – objevy a překvapení další hudební hostinu a velký duchovní zážitek zároveň: v pražském evangelickém kostele U Salvátora uvedl druhou část premiérového kompletního provedení Zelenkových Psalmi vespertini: Dixit Dominus ZWV 68, Beatus vir ZWV 76, Laetatus sum ZWV 88, Nisi Dominus

Polský klavírista, hráč na klavichord a skladatel Slawomir Zubrzycki vystoupil 28. 7. v Tereziánském sále břevnovského kláštera s programem z děl Orlanda di Lasso, Thomase Crequillona, Clémenta Jannequina, Andrey Gabrieliho, Adriana Willaerta a Antonia Vivaldiho;  v přídavcích zazněli Adam Jarzebski a Antoine Forqueray. Na první pohled poněkud nesourodá směs skladeb (navíc v Zubrzyckého vlastních úpravách) měla

Koncert souborů Cappella Mariana a Capella ornamentata odkazoval titulem “San Marco” k Benátkám a Claudiu Monteverdimu. Z Monteverdiho díla zaznělo šest velkolepých, vícesborových duchovních kompozic ze sbírky Selva morale e spirituale (1640). Ta se stala zdrojem inspirace pro Monteverdiho současníky i následující skladatelské generace. Z jejich tvorby byla v průběhu večera provedena tři další chrámová díla: O gloriosa

Letošní Hudební festival Znojmozahájila tři představení Mozartova Dona Giovanniho (7., 9. a 11. 7.), v titulní roli s Adamem Plachetkou, který si ji ve Znojmě s Czech Ensemble Baroque zopakoval po přesně deseti letech. Ostatní postavy na sebe vzali Boris Prýgl (Leporello), Jana Šrejma Kačírková (Dona Anna), Krystian Adam (Don Ottavio), Kateřina Kněžíková (Donna Elvira), Lenka Cafourková Duricová (Zerlina), Jiří