Štěpán Hurník

Štěpán Hurník

Klasika v experimentálně jazzové formě Uriho Caina

Jestli postmoderní epocha nějak přispěla k rozvoji hudebního umění, pak to je prolamování hranic mezi artificiální a nonartificiální sférou a stírání příkrých předělů mezi jednotlivými hudebními styly a žánry. Umělci si jsou od té doby vědomi toho, že spontánní cestování napříč hudební historií a využívání starých forem v nových dosud neprozkoumaných kontextech s sebou přináší svěží vítr do občas toporně statické oblasti hudební tvorby. Pokud ovšem mnozí kritici upozorňují na mozaikovitost a kýčovitost postmoderních kompozic, není to případ amerického jazzového a experimentálního skladatele a klavíristy Uriho Caina, který ve své hudbě vsazuje klasická díla do experimentálně jazzového rámce, a nabízí tak nové perspektivy, jak pohlížet na olympské artefakty hudební tradice. Jeho svérázné nakládání s díly Mahlera, Beethovena, Mozarta či Bacha jej uvedlo na hudební scénu jako inovátora, jenž prošlapává cesty k objevování skrytých vazeb mezi hudební přítomností a minulostí.

Dotknout se zvuku: Stockhausen v Doxu

3. květen 2022
Dotknout se zvuku: Stockhausen v Doxu

Jméno Stockhausen již bezmála půlstoletí vzbuzuje v hudebním světě velké kontroverze. Jeho radikální přístup k tvorbě a provokativní způsob nakládání s hudebním materiálem z něj činí jednoho z nejvlivnějších modernistů a experimentátorů. Přestože není dramaturgickým zvykem uvádět jeho kusy na tuzemských pódiích, festival Prague Music Performance si troufl českému posluchači představit takřka čtyřhodinové Stockhausenovo dílo Aus den sieben Tagen (Ze sedmi dnů). Již na začátek je třeba s hlubokým uznáním prohlásit, že koncepční provedení a nápadité spojení světla, prostoru a hudby z této inscenace činí počin, který dalece přesahuje průměr současného koncertního provozu.

Theodor W. Adorno, filosof hudební moderny

Vysokou hodnotu díla německého muzikologa, estetika, filosofa a sociologa Theodora W. Adorna (1903–1969) a vliv, jakou měla jeho celoživotní práce na rozvoj hudební či obecně umělecké teorie, lze jen stěží přecenit. Za svou dlouhou kariéru politického filosofa a neúnavného propagátora moderního umění sepsal Adorno nepřeberné množství studií, článků a knih, jež lze bez většího zaváhání zařadit do zlatého fondu světového myšlení. Pomineme-li rozsáhlou sumu spisů politicko-filosofických, je důležité říci, že zvláště pro muzikology a hudební estetiky je Adornovo dílo, přes svou dobovou poplatnost a mnohdy i jistou schematičnost, studnicí pro poznávání a seznamování se s filosofií moderní hudby. Právě tato houževnatá obhajoba filosofických kořenů moderny, jdoucí tváří v tvář neochotě posluchačova ucha přijmout nové kompoziční techniky, činí z Adorna neopomenutelnou osobnost hudebního světa.

csenfrdeitptes

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.