Martin Rudovský

Martin Rudovský

První hudební vzdělání získal na základní škole s rozšířenou výukou hudební výchovy v Umělecké ulici na Praze, kde byl po celou školní docházku žákem Pavla Jurkoviče. Ten jej klíčově umělecky ovlivnil na celý život. Byl členem pěveckého sboru Pueri gaudentes, od roku 2003 je členem Kühnova smíšeného sboru. V roce 2016 inicioval založení Společnosti Pavla Jurkoviče, která zpřítomňuje odkaz tohoto skladatele a pedagoga, je jejím předsedou. Věnuje se hudebnímu divadlu pro děti, literární zájmy uplatnil v básnické tvorbě. Je dramaturgem Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK.

Mahan Esfahani: Bach nám ukazuje, kdo skutečně jsme

Mahan Esfahani je fenomén. Neúnavný propagátor cembala, podoben tak svému vzoru, legendární Zuzaně Růžičkové. I proto se usadil v Praze, odkud vyráží za svou misí do celého světa. Mahan je také hloubavým a vzdělaným myslitelem s velikým přesahem, což je patrné i z následujícího rozhovoru, který jsme vedli při příležitosti souborného provedení Bachových Sonát pro housle a cembalo BWV 1014–1019. Stane se tak v úterý 17. ledna 2023 v rámci cyklu FOK Stará hudba v kostele sv. Šimona a Judy. K unikátnímu provedení si Mahan přizval francouzskou houslistku Florence Malgoire. Logickým tématem se stal Bachův fascinující hudební svět…

Tři otázky pro loutnistu Přemysla Vacka před koncertem k poctě gambisty Petra Wagnera

Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK připravuje večer k poctě českého hudebního pedagoga a hráče na violu da gamba Petra Wagnera. Na programu večera bude skladba Membra Jesu Nostri raně barokního skladatele Dietericha Buxtehudeho. Kompozice souboru sedmi kantát zazní v podání Ensemble Tourbillon a pěti sólistů. Koncert z cyklu Stará hudba proběhne v kostele sv. Šimona a Judy 15. února 2022 v 19:30. Tři otázky pro loutnistu Přemysla Vacka položil dramaturg FOK Martin Rudovský.

Roman Patočka: Neexistuje jedna správná interpretace

S houslovým virtuosem Romanem Patočkou se rozmlouvá dobře. Až nebezpečně. Má mnoho oblíbených témat, například jídlo, nezkazí žádnou legraci. Jak hraje, tak i mluví: se zápalem, i s citem. Rozmlouváme často a dlouho. Následující rozhovor je jen drobným výsekem z epické rozpravy o všem možném, výsekem, který akcentuje – jak jinak – světadíl jménem housle, vždyť Roman Patočka je příkladným technickým průzkumníkem.

Tomáš Brauner chce rozvíjet českou tradici

Měli jsme původně mluvit jen o hudbě. O plánech do budoucna. O tom, kdo je Tomáš Brauner. Ale svět se obrátil vzhůru. Čili rozhovor, který jsme vedli na konci května 2020, pár dní před Tomášovým koncertem s Pražskými symfoniky na Pražském jaru, nemohl začít ani jinak než reflexí posledních výjimečných měsíců.

Michael Sanderling: Vždycky jsem si říkal, že budu hudebníkem, a ne dirigentem

První týden v únoru 2020 přijíždí Prahy dirigent Michael Sanderling. V příhodném čase, neboť rok 2020 patří Ludwigu van Beethovenovi. Bývalý šéfdirigent Drážďanské filharmonie zná jeho hudbu jako svoje boty. A zároveň se nebojí odvážných kombinací. Proto se se Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK pustí vedle „Osudové“ i do postmoderní skladby Johna Adamse Absolute Jest, která pracuje s hudbou Beethovenových pozdních kvartetů. O důvod navíc pro Sanderlinga, neboť je srdcem violoncellista. Při rozhovoru došlo však i na Dmitrije Šostakoviče a legendárního dirigenta Kurta Sanderlinga.

Jean-Guihen Queyras: Hudbou proti agresivitě dnešního světa

Violoncellista Jean-Guihen Queyras. Kanadsko-francouzský fenomén. Synonymum univerzality, ovšem při zachování hlubokého vhledu. Viz poslední dva snímky pro Harmonia Mundi: Vivaldiho cellové sonáty a sonáty Clauda Debussyho. Pravidelná spolupráce s Orchestre de Paris, NHK Symphony, Tonhalle Zürich, lipským Gewandhausem nebo Orchestre de la Suisse-Romande. Rovněž ale také s dirigenty a ansámbly tzv. staré hudby Philippem Herreweghem a Freiburg Baroque či Akademie für Alte Musik Berlin. Dále také nahrávky cellových koncertů Györgye Ligetiho a Henriho Dutilleux s Pierrem Boulezem a jeho Ensemble InterContemporain. Rozhovor vznikal po telefonu na konci října. Jean-Guihen volal z Londýna, kde zrovna měl ve Wigmore Hall recitál se svým dvorním klavíristou Alexandrem Tharaud. Mluvili jsme o limitech a toleranci, ale také o koncertech s Pražskými symfoniky 18. a 19. prosince s dirigentem Jac van Steenem a sólovém recitálu v kostele svatých Šimona a Judy 17. prosince. Pro ještě bližší představu: Jean-Guihen dorazí do Prahy z Madridu po provedení Beethovenova Trojkoncertu, kde jsou mu partnery Veronika Eberle a Alexander Melnikov.

Osobní vklady Jany Semerádové

9. listopad 2019
Osobní vklady Jany Semerádové

Úvod k rozhovoru s Janou Semerádovou musí být trochu osobnější. Možná více než trochu. Přece jen jde o mou manželku. Mohlo by se díky tomu zdát, že příležitostí k rozhovoru o hudbě bude při společném soužití více než dost, ale napadá mne k tomu jen pořekadlo o kovářově kobyle. Setkání jsme dlouho plánovali, podobně jako u cestujících zahraničních hvězd, neboť společných chvil ke klidnému rozmlouvání je vskutku pomálu. Až konečně jednoho večera usnuly naše dcery trochu dříve, víno ještě také nějaké zbylo a já jsem se začal dovídat, co všechno vlastně Jana Semerádová a její Collegium Marianum v těchto dnech a týdnech dělá. Samozřejmě se náš hovor točil i kolem blížícího se koncertu pod FOK 12. listopadu, neboť se věnuje přímo hudbě u Milosrdných bratří. Snad se dozví cosi nového i laskavý čtenář, nejen zvídavý manžel…

Christina Pluhar: Rozvíjení svobodného ducha, to je podstata uměleckého vedení

Zahájení letošního cyklu FOK Stará hudba obstaral soubor vskutku povolaný, do České republiky totiž poprvé zavítala legendární L’Arpeggiata se svou uměleckou vedoucí, theorbistkou Christinou Pluhar. L’Arpeggiata je souborem, který svými aktivitami má velký vliv na to, kam se celá scéna staré hudby ubírá. Plně to platí i o projektu Mediterraneo, s nímž projeli celý svět a jenž originálně spojuje hudbu z Itálie, Španělska, Řecka, Turecka a Makedonie. Kromě vlastní virtuozity má rodačka ze Štýrského Hradce Christina Pluhar také velký cit pro výběr svých spolupracovníků. V Praze s ní na jednom pódiu vystupovali belgická sopranistka Céline Scheen, italský altista a tanečník Vincenzo Capezzuto, americký hráč na cink Doron David Sherwin, italská tanečnice Anna Dego, španělský kytarista Josep Maria Martí Duran, kostarický gambista Rodney Prada, italský cembalista Francesco Turrisi a rakouský perkusista Tobias Steinberger.

Nikolaj Děmiděnko na klavír hrající, počítače opravující

Psal se rok 1996 a do Smetanovy síně vletěl meteorit jménem Nikolaj Děmiděnko. Bylo ho všude plno. Zejména pak jeho závratné klavírní hry. Sekundoval mu tehdejší šéfdirigent FOK Gaetano Delogu, o pár let později zase Andrej Borejko. Zněl Skrjabinův a Ravelův klavírní koncert. V roce 2009 pak Chopinův První koncert, který je pro Nikolaje vpravdě osudový. Nedávno například vzniklo úžasné DVD, na kterém hraje pod taktovkou Antoniho Wita První a Jevgenij Kissin ten Druhý. Po téměř deseti letech se vrací do Prahy znovu. Tentokrát se vnoří do královského Druhého koncertu Sergeje Rachmaninova. Ovšem samozřejmě na něj nebude sám. Doprovodí jej jiný ctitel ruské hudby Petr Altrichter. Po koncertech s FOK 17. a 18. října jej ještě čeká recitál 20. října v Rudolfinu. Ptali jsme se ho na to vše a ještě na ledacos jiného. I na jeho lásku k počítačům, které tak rád opravuje…

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.