Alena Sojková

Alena Sojková

Publicistka, redaktorka Týdeníku Rozhlas. Po studiu psychologie a bohemistiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy pracovala v Ústavu pro jazyk český v oddělení historické lexikografie. Poté několik let působila v časopise Naše rodina. Pedagogickou epizodu prožila na Univerzitě Jana Amose Komenského, kde učila stylistiku, sociální psychologii a psychologii komunikace. S Týdeníkem Rozhlas je spjata od roku 2010. Základní hudební dovednosti získala v LŠU Kolín (klavír) a posléze u Bohumíra Rabase (varhany). Významný vliv na rozvoj jejího hudebního vnímání měl i kolínský Kruh přátel hudby. Specializuje se na rozhovory s muzikanty, zajímá se o mladé interprety. Myslí si totiž, že mladé, šikovné a zapálené hudebníky je třeba soustavně uvádět do povědomí publika. Vedle klasické hudby potřebuje k životu i rock a jazz, spolehlivé lidi a hory všech výšek.

Benefice pro Bohuslava Martinů

15. listopad 2022
Benefice pro Bohuslava Martinů

Nedávno objevená Romance pro housle a klavír Bohuslava Martinů zazněla na benefičním koncertě Institutu Bohuslava Martinů 8. listopadu v Profesním domě na Malostranském náměstí v Praze. Violoncellista Petr Nouzovský a klavírista Martin Kasík zahráli kromě ní i další díla Martinů a skladby Klementa Slavického a Roberta Schumanna.

Hraví a radostní Pražští komorní sólisté

Když v roce 1961 zakládali Václav Neumann a violista Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK Hubert Šimáček komorní orchestr s ambicí sdružit v něm výjimečné muzikantské osobnosti, možná netušili, že Pražští komorní sólisté (PKS) budou po jednašedesáti letech nejstarším ansámblem svého druhu v Česku. Během dlouhé historie orchestr poté vedli Libor Pešek, Václav Jírovec, Pavel Hůla či Bohuslav Matoušek, úzce spjata s ním byla cembalistka Zuzana Růžičková. V roce 2013 se uměleckým ředitelem obnoveného orchestru stal hornista a dirigent Radek Baborák, role koncertního mistra se ujal houslista Jan Mráček. Těleso, které je v této sezoně rezidenčním souborem Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK, se představilo na zahajovacím koncertě svého cyklu v sobotu 8. října v kostele svatých Šimona a Judy. V jeho podání zazněly skladby Edwarda Elgara, Aarreho Merikanta, Pietra Antonia Locatelliho a Benjamina Brittena.

Svůdný i ďábelský Erwin Schrott

15. červen 2022
Svůdný i ďábelský Erwin Schrott

Festival Smetanova Litomyšl každoročně zdobí hvězdy operního nebe. Letos se na Zámeckém nádvoří představí jedna z nejzářivějších – basbarytonista Erwin Schrott, žádaný sólista světových operních domů. V Litomyšli zazpívá 30. června árie z Verdiho, Gounodových a Mozartových oper a představí se ve svých proslulých interpretacích tanga.

Belfiato Quintet: Proč nemít na koncertě sklenku vína v ruce?

Belfiato Quintet spoluzakládali v roce 2005 Jiří Javůrek, Martin Daněk a tehdejší žačka základní školy Kateřina Javůrková. Dnes ho tvoří flétnista Oto Reiprich, hobojista Jan Souček, klarinetista Jiří Javůrek, fagotista Jan Hudeček a hornistka Kateřina Javůrková. Nositelé mnoha hudebních cen právě vydali u Supraphonu své třetí CD Elements se skladbami Samuela Barbera, Paula Hindemitha, Arvo Pärta, Carla Nielsena a Henriho Tomasiho.

Radek Baborák: Čekal jsem, že se něco stane, a ono se nic nestalo

Jméno Radka Baboráka je v posledním roce spojeno s významnou pomocí nezávislým hudebníkům z oblasti klasické hudby. Pozornost vzbudily jarní a podzimní sbírka, které inicioval, a připravuje další – systematičtější – projekty, které by hudebníkům mohly ulevit v jejich existenčních starostech. Radek Baborák je ale především významný hornista, který ani v posledním roce nezahálel. Na podzim a v zimě natočil čtyři CD a chystá se spustit Baborák Music Space. Na této webové stránce budou za mírný poplatek ke stažení koncerty, lekce hry na hornu a další záznamy.

Jana Boušková: Jsem na sebe stále tvrdší

Harfistka Jana Boušková je fenomén. Tvůrčí bytost s mnoha nápady, které okamžitě realizuje, pracovitá až k hranici sebezničení.

Stipendijní akademie MenART v roce 4

4. červenec 2021
Stipendijní akademie MenART v roce 4

Stipendijní akademie MenART již čtvrtým rokem propojuje významné umělce s těmi, kdo teprve stojí na prahu své umělecké kariéry. Nové inspirace a zkušenosti předávají špičky svých oborů žákům základních a středních uměleckých škol a jejich učitelům.

Jan Bartoš: Bachovu hudbu potřebuji pro očistu duše

Od roku 2016 vydává každý rok jednu nahrávku. Dramaturgická šíře je pozoruhodná – od Smetany a Schumanna přes Mozarta a Beethovena k Janáčkovi, jehož nahrávka získala prestižní ocenění (Editor’s Choice časopisu Gramophone). Vloni na podzim vydaný Klavírní koncert e moll Vítězslava Nováka se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu a Jakubem Hrůšou byl britským deníkem The Guardian zařazen mezi alba měsíce. S Janem Bartošem jsme na sklonku ledna mluvili nejen o jeho poslední nahrávce, ale i o jeho podílu na dvou zajímavých kompletech Supraphonu. A kdo jiný by měl mít hlavní slovo v připomenutí dvou velkých klavírních osobností – Ivana Moravce a Alfreda Brendela – než jejich žák Jan Bartoš?

Vasilij Sinajskij: Národnost není pro interpretaci hudby důležitá

S Vasilijem Sinajským jsme se potkali v Ostravě na sklonku září 2020 krátce před jeho inauguračním koncertem v nové roli šéfdirigenta a hudebního ředitele Janáčkovy filharmonie Ostrava. Prýštil z něj entuziasmus a chuť do práce s orchestrem, který si během uplynulých hostování velmi oblíbil. Hovořili jsme i o tom, jak koronavirus ovlivnil jarní hudební život, a netušili jsme, co způsobí nadcházející sezoně. Leckteré plány pana šéfdirigenta vzaly za své, ale je třeba doufat, že většina z nich se uskuteční. Třiasedmdesátiletý Vasilij Sinajskij, rodák z ruského města Inta, nyní žijící v Amsterodamu, je srdečným společníkem, který zasvěceně vypráví o české hudbě i českých interpretech.

Lukáš Vondráček: Když se snažíte, rozezpíváte i křáp na vesnici

Jméno Lukáše Vondráčka vzbuzovalo během letošní Dvořákovy Prahy, zasvěcené výhradně českým hudebníkům, velkou pozornost. I proto, že se tento světoznámý klavírista nepředstavil jen jako sólista v Rachmaninovově 2. klavírním koncertu, ale především se podílel – jako dramaturg i interpret – na nezapomenutelném vyznění komorní řady festivalu. Ve třech večerech se ukázal nejen jako skvělý klavírista, který dokáže svůj nástroj rozeznít až symfonicky, ale i jako pozorný a citlivý komorní partner, který dokáže inspirovat své spoluhráče. Jaký je klavíristův vztah k nástroji, který ovládá tak fascinujícím způsobem? A s jakými pocity se vrací do Prahy? I o tom mluví v následujícím rozhovoru.

csenfrdeitptes

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.