V pátek 2. června ve věku 70 let zemřela finská skladatelka Kaija Saariaho. Její úmrtí spojené s komplikacemi neléčitelného mozkového nádoru oznámila rodina. Skladatelka, která svoji nemoc do posledních chvil tajila, odešla ve svém domově v Paříži. Proslavila se svojí operní tvorbou i specifickým hudebním jazykem vycházejícím ze serialismu a spektralismu.
Kaija Saariaho se narodila 14. října 1952 v Helsinkách. Na Sibeliově akademii studovala společně s dirigentem Esa-Pekkou Salonenem a skladatelem Magnusem Lindbergem, s nimiž později založila skupinu Korvat Auki (Otevřené uši) zaměřenou na soudobou a experimentální tvorbu. Od roku 1982 pak žila v Paříži. Její studium ve středisku IRCAM mělo zásadní vliv na její tvorbu a její charakteristicky ozdobné textury vytvářené kombinací živé hudby a elektroniky. Hlavním zdrojem inspirace pro ni byli francouzští spektralisté Tristan Murail a Gérard Grisey a jejich techniky založené na počítačové analýze zvukového spektra. Tyto pokročilé techniky zvukové analýzy pak v rámci akustické hudby využila například ve skladbě Lichtbogen. Na základě tohoto analytického přístupu vyvinula vlastní metody pro vytváření harmonických struktur a podrobný zápis využívající alikvotních tónů, mikrotonality a propracované zvukové palety sahající od čistého tónu až k neurčitému hluku. Přes tyto komplikované metody ale sama vždy kladla důraz na samotný zvuk: „Moje hudba je psaná pro uši. Není třeba ji intelektualizovat. Jen musíte sami sebe nechat vstoupit dovnitř.“
„Když komponuji, soustředím se jen na hudbu, nikdy nemyslím na něco jiného. V určitém bodě se vždycky snažím podívat se na ni zdálky a číst partituru jako kdybych ji viděla poprvé. A pak se ptám sama sebe: „Opravdu je to proporčně vyvážené? Funguje harmonie tak, jak jsem si představovala? Je orchestrace dost bohatá?“ Takže v určitém slova smyslu jsem já sama svým prvním publikem. Neexistuje způsob, ani důvod pokoušet se uspokojit ostatní,“ uvedla před šesti lety v rozhovoru pro Harmonii.
Skladatelka s mimořádně živou fantazií dle vlastních slov již odmala slyšela v hlavě hudbu – tak, že nemohla spát, a prosila maminku, aby „vypnula polštář“, ze kterého se neustále linuly melodie. Inspirovala ji také příroda a její rozličné zvuky. Hudba byla v její mysli navíc vždy spjata s barvami a dalšími vjemy – v rozhovoru pro NPR uvedla: „Myslím si, že zvuk a barva od sebe nejsou zcela odloučeny. Možná to tak je v našem mozku. Mám za to, že některé zvuky nebo různé druhy hudby mohou dokonce mít specifickou vůni. Cítím, že když skládám, jsou přítomny všechny smysly.“
Ačkoli její dílo zahrnuje z větší části komorní skladby, od poloviny devadesátých let se zaměřovala na rozsáhlejší struktury včetně opery. Její operu Láska na dálku, která měla premiéru v Salcburku v roce 2000 a která skladatelce vynesla celosvětové uznání, uvedla o šestnáct let později newyorská Metropolitní opera jako vůbec druhou operou ženské skladatelky. V březnu 2017 ji pak v české premiéře v Janáčkově divadle v režii Jiřího Heřmana a hudebním nastudování Marka Ivanoviće inscenovalo Národní divadlo Brno. Jiří Heřman, umělecký šéf Janáčkovy opery NdB, uvedl: „Opustila nás jedna z nejinspirativnějších skladatelek v historii hudby Kaaija Saariaho. Jsem rád, že jsme tuto osobnost světové hudby mohli přivítat v Janáčkově opeře a uvést její fascinující operu Láska na dálku. Její hudba je a bude s námi navěky. Čest její památce!“
[spvideo]https://www.youtube.com/watch?v=Zae6bMh5b5E[/spvideo]
Její poslední operu Innocence z roku 2018 uvedla v britské premiéře londýnská opera Covent Garden letos v dubnu. Poslední dokončené dílo skladatelky, koncert pro trubku Hush, se své premiéry dočká 24. srpna v jejích rodných Helsinkách.
Kaija Saariaho byla držitelkou řady ocenění včetně Grawemeyerovy ceny, Nemmersovy ceny, ocenění Wihuri Sibelius, Léonie Sonning, Polar Music Prize, Prix Italia a dalších. BBC Music Magazine ji v roce 2019 jmenoval největší žijící skladatelkou. V listopadu loňského roku pak byla v anketě stejného periodika uvedena na sedmnáctém místě v žebříčku padesáti největšími skladateli všech dob – mezi Haydnem a Brahmsem.
