Zapomenutá Vina Otakara Zicha v Brně

V rámci mezinárodní konference Structural Approaches to Art proběhne v Brně  9. června koncertní uvedení téměř zapomenuté opery známého estetika, muzikologa a teatrologa Otakara Zicha (1879-1934). Na uvedení spolupracují Ensemble Opera Diversa s Ústavem divadelních studií Filozofické fakulty Masarykovy univerzity a s Národním divadlem v Brně.

V roce 1896 se na jevišti Národního divadla v Praze objevil scénáristický debut Jaroslava Hilberta Vina. Jeho jméno nebylo v Praze tak úplně neznámé. Jeho bratr, Kamil Hilbert, byl autorem dostavby Svatovítské katedrály, které v té době probíhala. Hilbertova Vina slavila úspěch, a tak se mladý autor rozhodl opustit práci v továrně a věnovat se naplno umění. Napsal celkem dvaadvacet her převážně inspirovaných dílem Henrika Ibsena. V průběhu let se ukázalo, že Hilbertovo dramatické dílo mělo spíše dobový význam. O šestadvacet let později se Vina objevila na jevišti Národního divadla znovu, tentokrát jako operní dílo. Za zhudebněním Hilbertova textu stál skladatel a teoretik Otakar Zich.

Bohužel se Zichovo dílo neuvádělo, tak často jak by si skladatel přál a jeho skladby potřebovaly. Mluvilo se o něm, vychvalovalo i hanělo, ale ve skutečnosti jej až na zlomky nikdo neznal. Také mu ublížilo, že Zich nebyl profesionálním muzikantem, tudíž nemohl před obecenstvo předstoupit jako „hrdina“, který představuje své dílo a zvýšit tím atraktivitu. Zichovi nebylo umožněno publikovat svá díla včas, mnohdy byla uvedena až po několika letech od napsání, jenže po takové době bylo již dílo ve skladatelově nitru uzavřeno a nemělo smysl se k němu vracet. Všechny Zichovy skladby směřovaly k jeho vrcholnému dílu a tím byla jeho opera Vina. Operu zkomponoval v letech 1911–1915, ale na jeviště se dostala až v roce 1922 díky přičinění Otakara Ostrčila, který byl v té době šéfem opery ND. Realistický příběh Míny zmítané utajovanou vinou diváky zaujal a udržel se na repertoáru po tři sezóny. S kritikou to již bylo horší. Zich měl své názory a nebál se je vyslovit a hájit své přesvědčení jako teoretik a kritik. Dá se předpokládat, že většina ostrých textů o Vině byla spíše důsledkem sporů mezi zastánci smetanovské a dvořákovské linie. Například A. Šilhan napsal v Národních listech, že je to ‚…produkt primitivního diletantismu, který zakrývá tvůrčí impotenci…“ . Když se opera v roce 1929 znovu obnovila k výročí autorových padesátin, napsal J. Ježek, že téma Viny je již zastaralé, ale za to fuga z druhého jednání „…nemá ve své gradaci a vášnivosti protějšku v celé operní české tvorbě.‘ Od tohoto posledního uvedení již Vinu nikdo neslyšel,“ uvedla za EOD Natálie Vančurová.

Otakar Zich

Katedra divadelních studií Masarykovy university pořádá ve dnech 8.–10. 6. 2018 mezinárodní konferenci s názvem Structural Approaches to Art. Hlavním tématem bude Zichova Estetika dramatického umění a jeho další studie. Hostem na konferenci bude i kanadský muzikolog Brian Locke, který se zabývá českou operou počátku 20. století. Zichova hudba ho velmi okouzlila, a tak v roce 2014 editoval a vydal kompletní partituru Viny. Takto se zrodila myšlenka, že by byla škoda, zabývat se na konferenci pouze teoretickou stránkou Zichova díla a nenechat zaznít jeho hudbu. Volba padla na samotnou Vinu, kterou vyvrcholila autorova tvůrčí práce. Nastudování kompletní opery pro jednu příležitost však nebylo pro potřeby konference ideální, proto přišlo rozhodnutí pro koncertní verzi. Brian Locke vybral ukázky z opery a upravil je pro dva klavíry.

Realizace scénického koncertu se ujal Ensemble Opera Diversa za podpory Národního divadla Brno. Diváci ve scénickém koncertu uslyší kompletní první jednání, z druhého jednání zazní lyrická píseň paní Mařákové a již zmíněná fuga. Z třetího jednání uvedeme závěr opery – smrt Míny. Představitelkou Paní Mařákové bude Jitka Zerhauová, jako její dcera Mína vystoupí Marta Reichelová. Mužské postavy ztvární Tadeáš Hoza (Jiří Mařák), Václav Vallon (Stanislav Hošek) a Aleš Janiga (Karel Uhlíř). Celým večerem bude provázet Tomáš Žilinský, herec divadla Husa na provázku, který divákům přiblíží jednotlivá dějství, postavy a pomůže nám s oprášením málem zapomenutého díla. Režie večera se ujal Vojtěch Orenič, hudebního nastudování Filip Urban.

Sdílet článek: