pátek, 28. srpen 2020

Zahájení Dvořákovy Prahy doprovodí nová monografie o skladatelově turné „na rozloučenou“

Napsal(a) 

Obálka knihy Než nás rozdělí oceán Obálka knihy Než nás rozdělí oceán

Před plánovaným odjezdem do Spojených států se počátkem roku 1892 Antonín Dvořák na všeobecné naléhání rozloučil s českou veřejností rozsáhlým koncertním turné trvajícím téměř půl roku. Na čtyřech desítkách koncertů v českých a moravských městech vystoupil po boku dvou špičkových sólistů jako klavírista, aby publiku představil výběr ze své dosavadní tvorby. Monografii Než nás rozdělí oceán dvořákovského badatele a muzikologického poradce festivalu Dvořákova Praha Ondřeje Šupky, která tento (v českém prostředí do té doby zcela bezprecedentní) podnik dokumentuje i množstvím dosud neznámého obrazového materiálu, vydává v těchto dnech Akademie klasické hudby.

Kromě řady jiných dokumentů jsem vycházel z bezmála pěti set dobových článků, z nichž je zřejmé, že turné se stalo doslova senzací. Kulturní veřejnost je přijala doslova ‚za své‘, takže se do jeho organizace spontánně zapojilo několik desítek spolků po celém území českých zemí. Kamkoli Dvořák přijel, byl oslavován jako národní hrdina. Samotné koncerty pak navštívilo kolem patnácti tisíc nadšených diváků,“ upřesňuje autor publikace Ondřej Šupka.

Rakovník, Chrudim, Kolín, Třeboň, Tábor, Litomyšl, Polička, Turnov, Boskovice, Olomouc – to je jen namátkový výčet z celkem 39 koncertních zastávek. Výjimečnost akce spočívala také ve Dvořákově ochotě vystoupit nejen ve velkých hudebních centrech, ale i v místech, která z hlediska kulturního dění takového významu nedosahovala. „Tento ryze demokratický přístup, pro Dvořákovu osobnost tak typický, se týkal i složení účinkujících. Vedle samotného skladatele u klavíru a jeho dvou kolegů z pražské konzervatoře – houslisty Ferdinanda Lachnera a violoncellisty Hanuše Wihana – se totiž na většině koncertů podílely také místní hudební spolky či sólisté, vesměs nadšení hudební amatéři,“ doplňuje Šupka. Repertoár zahrnoval celkem dvanáct skladatelových vlastních kompozic, které byly na jednotlivých koncertech prováděny v různých kombinacích. V průběhu turné byla ve světové premiéře uvedena čtyři nová Dvořákova díla a k tomu dvě světové premiéry skladatelových úprav vlastních starších skladeb.

Kdybychom to měli přirovnat k dnešku, bylo by to něco jako turné velké rockové nebo popové hvězdy,“ poznamenává s úsměvem intendant Akademie klasické hudby a programový ředitel festivalu Dvořákova Praha Jan Simon s tím, že akce měla i obrovský společenský dopad. „Kniha nám velmi přesvědčivě vypráví, že toto ‚rozlučkové‘ turné mělo značný dopad na to, jak byl Antonín Dvořák vnímán tehdejší českou společností a jak ji hluboce ovlivnil. Podobně komplexní publikace, která by o tomto na tehdejší dobu velmi neobvyklém a rozsáhlém počinu pojednávala, tady dosud chyběla. Proto mě těší, že u jejího vydání stojí právě Akademie klasické hudby,“ uvedl Jan Simon.

Kniha není zdaleka určena jen muzikologům a studentům uměleckých škol, ale naopak všem zájemcům o dějiny české hudební kultury a konec konců o české dějiny vůbec. K zakoupení ji nabízí Akademie klasické hudby na svých webových stránkách, k dispozici bude také během festivalu ve Vstupenkovém centru Dvořákovy Prahy v budově Rudolfina, a to od pondělí 31. 8. 2020.

Třináctý ročník mezinárodního festivalu Dvořákova Praha začíná již v pátek 4. září. Uskuteční se v původně plánovaném termínu od 4. do 20. září 2020 především v pražském Rudolfinu. Zachována zůstává hlavní dramaturgická linka s mimořádným důrazem na hudbu Antonína Dvořáka, role interpretů se však letos ujmou téměř výhradně čeští umělci. V programu jsou tak zastoupeni dirigenti Semjon Byčkov, Jakub Hrůša, Tomáš Netopil, Petr Altrichter nebo Jiří Rožeň, v rolích sólistů a zároveň uměleckých vedoucích těles pak Radek Baborák nebo Josef Špaček. Vystoupí také přední čeští klavíristé včetně Lukáše Vondráčka, Iva Kahánka, Martina Kasíka, Dua Ardašev i Marka Kozáka. Dále sólisté jako například Jana Boušková, Tomáš Jamník, Jan Mráček, Kateřina Kněžíková, Simona Šaturová nebo Jan Martiník. Vedle rezidenčního orchestru České filharmonie se představí Collegium 1704 pod vedením Václava Lukse, PKF – Prague Philharmonia či Česká Sinfonietta. Letošní program klade důraz na klavírní dílo Antonína Dvořáka. Stěžejní programová řada Dvořák Collection nabídne mimo jiné oba Dvořákovy klavírní kvartety s Lukášem Vondráčkem v roli kurátora a zároveň interpreta. Mimořádné bude provedení obou řad Slovanských tanců v původní verzi pro čtyřruční klavír v podání Dua Ardašev. Za zmínku stojí také souborné provedení Dvořákových skladeb pro sólový a čtyřruční klavír, které se pod patronátem Iva Kahánka uskuteční 6., 8. a 19. září prostřednictvím dvou recitálových večerů a klavírního maratónu.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.