úterý, 22. září 2020

Vynořit slovo ze zvukové hmoty: Orchestr Berg zahraje hudbu inspirovanou lidskou řečí

Napsal(a) 

Heiner Goebbels, foto Olympia Orlova Heiner Goebbelsfoto: Olympia Orlova

Řeč jako hudba, hudba inspirovaná lidskou řečí a texty – v případě skladatele Michala Nejtka poezií Raymonda Carvera, románem Žárlivost v hudbě Heinera Goebbelse, nebo také texty Jamese Joyce. V pražském Divadle Archa zahraje Orchestr Berg čtveřici skladeb, jejichž společným jmenovatelem je inspirace poezií, literaturou a lidskou řečí.

V české premiéře zazní Sweetheart, Goodbye! německo-rakouské skladatelky Brigitty Muntendorf. Na základě jedné z kapitol románu Odysseus Jamese Joyce vzniklo dílo postavené na emocích lidské řeči. V hlavní roli se představí performerka Annabelle Plum, jejíž doménou jsou mimo jiné i experimentální vokální techniky.

Muntendorf často pracuje s tancem, videem, novými médii i architekturou, hraje si s nejrůznějšími podobami hudebního divadla, jejím cílem je vytvoření prostoru pro experiment. Její Public Privacy například kombinuje amatérská hudební videa Youtuberů s hudebníky jako herci, sociálními médii se zabývá také inscenace iScreen, YouScream!. Její díla zněla na Varšavském podzimu nebo festivalech Wien Modern či Festival d'Automne Paris. Je kurátorkou festivalu Frau Musica Nova, od roku 2017 učí skladbu na Hochschule für Musik und Tanz Köln.

Brigitta Muntendorf, foto Manfred Daams Brigitta Muntendorffoto: Manfred Daams

Ve skladbě Sweetheart, Goodbye! (Miláčku, sbohem!) využívá podle svých slov emoce jako hudební materiál ještě radikálněji než obvykle. „Na to, že se musím vzdát jakékoliv podoby melodické linky, jsem přišla, až když jsem ji vědomě použila. Hrát si s emocemi je jako hrát si s ohněm. A stejně tomu je i v případě Sweetheat, Goodbye!,“ říká Muntendorf.

Další českou premiérou je dílo Francka Bedrossiana inspirované verši Arthura Rimbauda – ty recitují jakoby pro sebe přímo hrající hudebníci. Francouzský skladatel Bedrossian vystudoval skladbu na Pařížské konzervatoři u Gérarda Griseyho a Marca Stroppy, rok strávil v pařížském institutu IRCAM, který se zabývá hudbou a technologiemi. Od roku 2020 je profesorem skladby na Kunstuniversität v rakouském Grazu, v roce 2011 mu francouzské ministerstvo kultury udělilo Řád rytíře umění a literatury. 

Tvar této skladby – hudební meditace pro poetické ticho – je volně inspirován protnutím dvou protichůdných trajektorií, jedna směřuje k zániku, druhá ke světlu,“ komentuje svou skladbu Le lieu et la formule Bedrossian. Instrumentální prostor, artikulaci i opakování některých situací odvodil skladatel z náhodných cestovních drah Arthura Rimbauda napříč Evropou. „Druhá trajektorie, mnohem více skrytá, je spojena s postupujícím uznáním jeho poetického díla. To začíná za jeho života, v roce 1881, a rozvíjí se bez jeho vědomí, když Paul Verlaine vytvořil sbírku rukopisů svého bývalého druha se záměrem ji publikovat. Tak se několik básní ze sbírky Iluminace objevuje jako přízraky, vynořují se ze zvukové hmoty jako nesrozumitelná změť slov – a tak poetické tělo pokrývá tělo skutečné,“ říká Franck Bedrossian.

Franck Bedrossian, foto Philippe Gontier Franck Bedrossianfoto: Philippe Gontier

...your heart stops...you continue writing, tak zní celý název skladby Michala Nejtka, který je českému publiku i čtenářům Harmonie dobře znám jako autor hudby i rozhovorů se svými skladatelskými kolegy. „...your heart stops...you continue writing je dialogem s verši Raymonda Carvera a jejich odrazem v mé hlavě. Vznikala zvláštně, v nárazech, skocích, nepravidelnostech,“ říká Nejtek. Skladbu objednal festival Contempuls, premiéra se uskutečnila v roce 2009 v divadle La Fabrika, ansámbl Prague Modern dirigoval Michel Swierczewski.

Německý autor Heiner Goebbels spolupracuje například s Ensemble Modern, Berlínskou filharmonií nebo Ensemble intercontemporain, sám se ale označení skladatel brání ‒ považuje se především za režiséra a divadelníka. „Goebbels si svá scénická díla sám režíruje, v hudební složce pravidelně používá elektronickou zvukovou stopu. Od roku 1999 do roku 2018 působil jako profesor na Institutu aplikovaných divadelních studií při univerzitě v německém Giessenu, mezi lety 2012‒2014 byl uměleckým ředitelem významného festivalu Ruhrtriennale, v roce 2012 získal prestižní Ibsenovu cenu. V poslední době vytvořil celou řadu audio- a videoinstalací (Londýn, Bogota, Lyon, Moskva, Drážďany ad.). Založil také novou alternativní hudební formaci Mayfield,“ přibližuje skladatele Eva Kesslová, manažerka Orchestru Berg.

Goebbels ve své kompozici La Jalousie vytvořil jakýsi volný soundtrack ke stejnojmennému románu Pierra Robbe-Grilleta. Ten se zabývá žárlivostí manžela – vypravěče, který není ve vyprávění nikdy přítomen. „Jde o nevyslovenou a nevyznanou žárlivost. Místo toho zběsile vnímá, pečlivě popisuje a traumaticky sděluje čtenáři informace o okolnostech, o rozmístění věcí, o potlačování právě pocitu žárlivosti... V Robbe-Grilletově autobiografii jsem k tomu našel komentář: ‚Naprosto nepopsatelný svět, vystavěný ze zvuků okolo domu. Jak to, že bylo v románu řečeno tak málo o významu sluchu?‘ O to se snažím ve své skladbě, kterou si v roce 1991 objednal Frankfurtský jazzový festival pro Ensemble Modern,“ uvádí Goebbels.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.