středa, 23. březen 2022

Verdiho monumentální operu Don Carlos odvysílá Met v původní francouzské verzi

Napsal(a) 

, foto The Metropolitan Opera foto: The Metropolitan Opera

Metropolitní opera připravila pro letošní sezonu Verdiho operní opus magnum Don Carlos v nové produkci, která jej představí v nezkrácené původní francouzské verzi o pěti jednáních. A v této podobě se představí i v rámci celosvětové série kinopřenosů MET: Live in HD. Stane se tak 26. března 2022. V hlavních rolích se představí Sonja Jončerva jako Élisabeth de Valois, Eric Owens jako Filip II., John Relyea coby Vrchní inkvizitor, Etienne Dupuis jako Rodrigo, Jamie Barton v roli Eboli a v titulní úloze vystoupí Matthew Polenzani.

Opera Don Carlos, která měla premiéru v roce 1867 v Paříži, je naplněním definice grand opery. Pětiaktový monument, který je zároveň politickým dramatem, ideologickým manifestem, grandiózním spektáklem, příběhem lásky i meditací nad smrtí a posmrtným životem, neměl snadný zrod. V době dokončení, už v roce 1866, bylo jasné, že je opera příliš dlouhá – opera bezpodmínečně musela skončit do půlnoci. Důvod byl prostý: Jedině tak mohli diváci stihnout poslední vlaky na pařížská předměstí. Verdi proto provedl několik škrtů, premiéra mohla proběhnout, platící diváci se stihli vrátit domů.

Yannick Nézet-Séguin Yannick Nézet-Séguin

Škrtalo se ale nadále, navzdory Verdiho přání. Italská verze díla, paradoxně s premiérou v Londýně, odstranila celé první jednání, zkrátila balet ve třetím a z opery zmizely další části a árie. Podoba díla se proměňovala v závislosti na místě inscenace, scény mizely a zase se vracely, postavy měnily jména. Na prknech operních domů se v průběhu následujících desetiletí zabydlela čtyřaktová italská verze známá pod názvem Don Carlo. K původní francouzské verzi se začaly operní soubory vracet až s koncem dvacátého a začátkem jedenadvacátého století. Newyorský operní dům si musel počkat až na rok 2022.

Za to, že se inscenační praxe dávající přednost italské verzi změnila, může dirigent Yannick Nézet-Séguin. „O tom, že bych rád přinesl do Metropolitní verze francouzský originál, jsem mluvil od chvíle, co jsem zde před více než deseti lety dirigoval italskou verzi. Opera byla napsána ve francouzštině a je to jasně poznat z toho, jak se slova vážou na tóny a melodie,“ uvedl. A režisér nové inscenace David McVicar přitakává. „Psaní ve francouzštině změnilo způsob, jakým Verdi pracoval. Když se pouštíte do francouzské verze, vrháte se do originální koncepce díla jako francouzské velké opery. A to je úplně jiné monstrum než italská opera.“

Libreto opery se zakládá na hře Friedricha Schillera a zavádí diváky do Španělska 16. století, které úpí pod teokratickou vládou inkvizice, na královský dvůr Filipa II. Do centra dění staví šestici postav a jejich vzájemné vztahy, lásky, touhy, intriky a vzájemné konspirace. Postavy jsou zároveň nositeli určitých idejí, opera se tak pohybuje na dvou rovinách: střetu obyčejných smrtelníků a střetu filozofických principů. Nosným je poté střet liberálního uvažování s tyranií a církevními dogmaty. Nová McVicarova vize postavy uzavírá postavy do světa bez slunečního svitu, do podzemních katakomb a temných kobek, cílem podle autorů byla snaha přenést na diváka klaustrofobický pocit uvěznění v okovech ideologie symbolizované Filipem II. a všehoschopnou inkvizicí.

Komentáře

csenfrdeitptes

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.