Projekt Musica non grata vstupuje do své třetí sezony. V kontextu aktuálních událostí, ve kterých je vnímatelná jasná paralela s tragickými dějinami 20. století, které cyklus Musica non grata mapuje, vnímá Národní divadlo o to intenzivněji jeho poselství: poselství práva na svobodný život v demokraticky smýšlejícím světě a práva na svobodné, pluralitní tvůrčí prostředí.
K programovým vrcholům Musica non grata 2022 patří čtyři operní a operetní premiéry v produkci Opery Národního divadla a Státní opery, uvedení Zásnub ve snu Hanse Krásy v koprodukci s Národním divadlem moravskoslezským, česká premiéra Symfonie č. 21 „Kaddish“ Mieczysława Weinberga a letní setkání mladých umělců v rámci Hudební akademie Terezín. Do jarní části programu se zároveň z důvodu pandemie přesunuly dvě operní produkce plánované již v roce 2021: Vzdálený zvuk Franze Schrekera a Plameny Erwina Schulhoffa. Na podzim nastuduje Státní opera jazzovou operetu Ples v hotelu Savoy Paula Abrahama a Národní divadlo uvede Švandu dudáka Jaromíra Weinbergera. S výjimkou Plamenů jsou všechny plánované tituly historicky svázány s Novým německým divadlem a Národním divadlem.
Umělecká platforma Musica non grata se naplno otevře spolupráci českých a zahraničních umělců. V českém debutu se představí režisér Timofej Kuljabin, dvojnásobný držitel Golden Mask Award v kategorii „Inscenace roku“. Další tituly byly režijně svěřeny do rukou Calixta Bieita, Martina Čičváka a Vladimíra Morávka. Na jevišti se potkají přední čeští a zahraniční pěvci: Světlana Aksenová, Aleš Briscein, Daniel Scofield, Denys Pivnitsky, Tone Kummervold, Vanda Šípová, Patricia Janečková, Jiří Brückler, Svatopluk Sem, Alžběta Poláčková, Jana Šrejma Kačírková, Jaroslav Březina a mnoho dalších.
„Projekt Musica non grata se nechává inspirovat zlatou érou první Československé republiky, kdy byla Praha jedním z nejdůležitějších operních center Evropy. Prokazujeme jím poctu umělcům, kteří se stali obětí nacionálního socialismu. Snažíme se ukázat jejich nezměrnou uměleckou kreativitu, jejich radost ze života v době, kdy směli svobodně tvořit, jejich zvědavost, humor a ochotu experimentovat, charakteristickou pro tuto dobu, kdy se opera v Praze vyznačovala otevřeností a čilými kontakty s okolním světem, tedy přístupem, který chceme dále sdílet. Spolupráce českých a zahraničních umělců je jedním ze způsobů, jak vytvořit právě ony vzrušující, kreativní vibrace, tolik prospěšné pro umělecký růst, a věřím, že zároveň tolik občerstvující i pro diváka,“ říká umělecký ředitel Opery Národního divadla a Státní opery Per Boye Hansen.
Program Musica non grata 2022 v sobě zahrnuje nejen zmíněná jevištní díla, k nimž lze svým rozsahem přiřadit ještě českou premiéru symfonie „Kaddish“ polského skladatele Mieczysława Weinberga. Každou z těchto velkých produkcí totiž doplňují tematicky laděné doprovodné programy, které dokreslují obrázek o době, ve které tato zásadní díla vznikala, o jejich tvůrcích a inspiračních zdrojích. „Ve spojení s operou Plameny vplouváme do světa jazzu a jeho přesahů do klasické hudby, Weinbergův „Kaddish“ doprovodí koncert světově proslulé polsko-izraelské zpěvačky jidiš tanga Olgy Mieleszczuk, který dokreslí hudební život předválečné Varšavy,“ představuje širší kontext dramaturg cyklu Musica non grata Kai Hinrich Müller.
V roce 2022 rovněž naplno nastartují edukační programy: mistrovské kurzy s hostujícími umělci, otevřené režijní a orchestrální zkoušky, vzdělávací programy pro děti a především Hudební akademie Terezín, která proběhne od 15. do 19. srpna v Terezíně a Praze a jejíž náplní budou mistrovské kurzy, konference a veřejnosti volně přístupné komorní koncerty účastníků kurzů.
Projekt Musica non grata podporuje také publikační činnost. V tomto roce vyjdou s jeho podporou dvě knihy určené pro zahraniční trh: v březnu New Paths in Opera (Nové cesty opery) Heleny Spurné a kolektivu autorů, které se tematicky věnují avantgardní opeře meziválečného Československa, a v prosinci německá verze knihy Františka Krause Povídky ze Svrabové čtvrti v překladu Kaie Hinricha Müllera. Opera Národního divadla a Státní opera se rovněž podílejí na vzniku nové kritické edice české verze opery Plameny Erwina Schulhoffa v nakladatelství Schott Music, jež bude poprvé uvedena v život právě v Praze ve Státní opeře v červnu 2022 v režii Calixta Bieita.
„Já osobně mám velkou radost z restartu původně zamýšlené edukační řady Musica non grata a z toho, že se začíná dařit poskytovat širší veřejnosti relevantní a zajímavé informace o této paradoxně stále nepříliš známé historické etapě evropských dějin a o jejím prolínání se s historií první Československé republiky. Rovněž mne velmi těší, že se projekt otevírá spolupráci s jinými kulturními subjekty, ať již v rovině propagační, nebo v rovině plánování koprodukčních projektů. Vedle stěžejní umělecké linky projektu posilujeme v tomto roce významně i aspekt informační, popularizační či, nebojím se říci, vzdělávací,“ dodává manažerka projektu Musica non grata Tereza Dubsky s odkazem na připravované rozšíření obsahu webových stránek projektu a založení Facebookové skupiny Musica non grata, poskytující další informace o fenoménu entartete Kunst.
„Dnes se zdá neuvěřitelné, že tak krásná a umělecky hodnotná hudba, kterou představuje projekt Musica non grata, mohla být někdy někým považována za nežádoucí. Bohužel nacionální socialismus se ve svém slepém fanatismu nezastavil před ničím a neváhal pronásledovat umělce a umělkyně jen proto, že byli politicky nepohodlní nebo že byli Židé. Naší povinností je uchovávat vzpomínku na jejich jména a nezměrné tvůrčí schopnosti, tím spíše zde v České republice, která poskytla prostor a zázemí k utváření bohaté česko-německo-židovské kulturní tradice. Projektem Musica non grata spolufinancovaným Spolkovým ministerstvem zahraničních věcí chceme přispět k vypořádání se s těmito historickými křivdami, oživit hudbu, kterou nacisté umlčeli, a ukotvit ji pevně v povědomí dnešní generace. Zároveň chceme tímto projektem zdůraznit, jak je důležité chránit blízké sousedství a přátelství mezi Českou republikou a Německem i naše společné kulturní dědictví v rámci Evropy,“ vyjádřil se k projektu Musica non grata velvyslanec Spolkové republiky Německo v České republice J. E. Andreas Künne.
Musica non grata je mezinárodní hudební a kulturní projekt České republiky a Německa, iniciovaný a organizovaný Národním divadlem s finanční podporou Velvyslanectví Spolkové republiky Německo v České republice. Jeho poselstvím je oživovat umělecký odkaz skladatelů a skladatelek významných pro hudební život meziválečného Československa, kteří byli pronásledováni nacionálním socialismem či jiným způsobem perzekvováni z důvodů náboženských, rasových, politických nebo genderových. V centru jeho pozornosti stojí především tvorba českých skladatelů a skladatelů vázaných na německy mluvící prostředí, kteří měli význam pro pražský hudební život mezi léty 1918–1938.
