Státní opera uvede v rámci cyklu Musica non grata českou verzi surrealistické opery Plameny Erwina Schulhoffa, a to poprvé od světové premiéry v Brně v roce 1932. Tým Národního divadla pro tuto příležitost zrekonstruoval původní české libreto Karla Josefa Beneše. Netradičně pojatý donjuanovský příběh režíruje Calixto Bieito, hudebního nastudování se ujal Jiří Rožeň. Poprvé „vyšlehnou“ Plameny ve Státní opeře v neděli 12. června.
„Nevěděl jsem, zda dokážu tohle dílo úplně pochopit, ale cítil jsem, že jej budu umět naplnit svými představami,“ odpověděl Calixto Bieito na otázku, jaký byl jeho první pocit z Schulhoffovy opery Plameny. Ve své režijní koncepci se otevřeně hlásí k okouzlení španělským surrealismem, především filmovou tvorbou Louise Buñuela. „Plameny představují dílo, které dává prostor mluvit o temnotě, o lidské prázdnotě, o obrazech, které se zjevují v našich snech, o přechodu ze života ke smrti, o svádění, touze a lásce. Je to opera, která dýchá absolutní svobodou našich představ,“ dodává.
Devětadvacetiletý Erwin Schulhoff začal na svém jediném operním titulu pracovat v roce 1923 poté, co se vrátil z Německa do rodné Prahy. S eroticky dráždivou scénickou poémou Don Juan literáta Karla Josefa Beneše, jež se stala základem libreta k opeře Plameny, ho seznámil Max Brod. Libreto napsal Karel Josef Beneš, ovšem Schulhoff, jehož mateřskou řečí byla němčina, komponoval hudbu na německý překlad Maxe Broda. Na díle pracoval s přestávkami až do roku 1929, tedy v období silného okouzlení jazzem a prvky dada, jež se do Plamenů zákonitě promítlo. „Opera je již na první poslech výjimečná svou stavbou, neboť jsou v ní rozsáhlé plochy čistě symfonické hudby. Naopak zpěvem Schulhoff spíš šetří, sbor najdete dokonce jen v jednom čísle,“ říká dirigent Jiří Rožeň. „Ohromně zajímavé je Schulhoffovo kloubení stylů. Jeho hudba zní občas až pozdně romanticky, občas expresionisticky, jsou zde plochy vycházející z impresionismu, a najednou střih a přijde jazzová scéna nebo psalmodie řeholnic,“ dodává.
Schulhoff se v partituře rovněž na několika místech zcela vědomě hlásí k Mozartovu Donu Giovannimu. Dějově se však jeho a Benešův Don Juan od toho mozartovského výrazně liší. Zatímco Don Giovanni umírá, Don Juan v Plamenech je odsouzen k věčnému životu. „Děj opery probíhá v podstatě jako sled obrazů na způsob filmového střihu. Tento princip Schulhoffovi a Benešovi umožnil, že jednotlivé scény mohly být uspořádány v různém pořadí, také rozšířeny o další výstupy v rámci jedné z nich, nebo že mohla být přidána scéna zcela nová,“ upřesňuje Jitka Slavíková, dramaturgyně Opery Národního divadla a Státní opery, která zrekonstruovala z dobových pramenů české libreto Karla Josefa Beneše. Beneš svůj původní text do klavírního výtahu opery vepsal poté, co o světovou premiéru díla projevilo v roce 1931 zájem Zemské divadlo v Brně. Vepsání původní české verze vznikalo velmi překotně a k zásadním úpravám opery došlo i bezprostředně po premiéře, která se konala 27. ledna 1932. „Schulhoff se s Benešem dohodl na rozdělení opery do tří částí a na dalších změnách. Zásadním doplněním byla zbrusu nová scéna Bouře, vložená do druhého dějství mezi obrazy Dialog a Rozprava s mořem,“ přibližuje další detaily Jitka Slavíková.
Žádný finální čistopis libreta opery se všemi změnami a dodatky se nedochoval, a tak se naskytla výjimečná příležitost pokusit se jej zrekonstruovat ze všech dostupných pramenů: tří klavírních výtahů, autografu a opisu partitury a několika dochovaných rukopisů a strojopisů libreta. Práce na rekonstrukci libreta trvala několik měsíců. Další výjimečné úsilí vložil tým Opery Národního divadla do úprav partitury během hudební přípravy díla, neboť na mnoha místech bylo nutné přizpůsobit zpěvní linku českému textu. Připravované provedení ve Státní opeře nabídne operu Plameny včetně dokomponovaného obrazu Bouře a výstupů Markétky a postav commedie dell’arte.
Erwina Schulhoffa a Karla Josefa Beneše spojila nejen práce na opeře Plameny, ale i tragický osud, jenž jim připravila druhá světová válka. Beneš byl pro svou účast v protinacistickém odboji odsouzen k trestu smrti, který byl posléze změněn na vězení a pobyt v nelidských podmínkách několika koncentračních táborů. Erwin Schulhoff se konce války nedožil: jako sovětský občan (sovětské občanství přijal v roce 1941) byl deportován do internačního tábora ve Wülzburgu v Bavorsku, kde 18. srpna 1942 podlehl tuberkulóze.
„Plameny jsou pozoruhodné dílo zkomponované pozoruhodným skladatelem. Schulhoff je podle mého názoru jedním ze zásadních autorů své doby, který hluboce ovlivnil své současníky a jemuž se nedostalo zdaleka takového uznání, jaké by si zasloužil. Jeho jediná opera je fascinujícím dílem, jež nabízí nový pohled na slavný donjuanovský mýtus,“ říká Per Boye Hansen, umělecký ředitel Opery Národního divadla a Státní opery. V českém debutu se v titulních rolích představí ukrajinský tenorista Denys Pivnickij (Don Juan), norská mezzosopranistka Tone Kummervold (La Morte) a ukrajinská sopranistka Victoria Korosunova (trojrole Donny Anny, Ženy a Řeholnice), držitelka Ceny Marie Callasové. Opera bude vedle šesti představení ve Státní opeře v červnu a v listopadu 2022 uvedena rovněž na Mezinárodním hudebním festivalu Janáček Brno.
