SOČR přivítá šéfdirigenta Hamburských symfoniků. Bartóka zahraje Elina Vähälä

V programu středoevropské a francouzské hudby se jako host SOČRu představí šéfdirigent Hamburských symfoniků Sylvain Cambreling. V pondělí 16. ledna zazní Žárlivost od Leoše Janáčka, Bartókův Druhý houslový concert s finskou houslistkou Elinou Vähäla a Nanebevstoupení od Oliviera Messiaena. Přímý přenos koncertu vysílá od 19.30 hodin ČRo Vltava, záznam nabídne ve středu 18. ledna od 20 hodin ČRo D-dur.

Sylvain Cambreling, foto Marco Borggreve

Předehra Žárlivost z poloviny 90. let 19. století zaznívá zřídkakdy. Je prvním Janáčkovým orchestrálním dílem s mimohudebním programem. Podtitul Žárlivost připsal později. Původní název „Úvod k Její pastorkyni“ naznačuje, že tuto hudbu zamýšlel jako předehru k opeře podle činohry Gabriely Preissové, nakonec se takto ovšem neuplatnila. Jako samostatné orchestrální dílo byla v premiéře provedena roku 1906 Českou filharmonií.

Koncert pro housle a orchestr č. 2 složil Béla Bartók krátce před vypuknutím druhé světové války v rodném Maďarsku, pln obav ze sílícího fašismu, před kterým nakonec uprchl do Spojených států. Premiéra se konala v roce 1939 v Amsterdamu v podání orchestru Concertgebouw. Sólistou byl Bartókův přítel Zoltán Székely. Virtuózního sólového partu se v pondělí zhostí Elina Vähäla z Finska.

Tři desetiletí, která nás dělí od úmrtí Oliviera Messiaena, potvrzují, že jako autor jedinečně koncipované a stejně jedinečně znějící hudby náleží svým novátorstvím k poválečné avantgardě. Ovlivnil ji, současně ji ovšem přesahuje. Námětem Nanebevstoupení z poloviny 30. let jsou texty z Janova evangelia. Směřují od Ježíšova ukřižování a zmrtvýchvstání až k jeho odchodu k nebeskému Otci, kde získává „veškerou moc na nebi i na zemi“. Skladba končí tiše, ale slavnostně.

Sdílet článek: