Smetanova Litomyšl zahajuje ve znamení Martinů – Jiří Bělohlávek pokřtí první dva svazky Souborného vydání a uvede 4. symfonii v novém kabátě

 

Jiří Bělohlávek pokřtí spolu s ministrem kultury Danielem Hermanem ve čtvrtek 11. června 2015 v rámci Slavnostního zahájení festivalu Smetanova Litomyšl první dva svazky Souborného vydání díla Bohuslava Martinů, které obsahují edice Eposu o Gilgamešovi a Symfonie č. 4. Na zahajovacím koncertě uvede Česká filharmonie s Jiřím Bělohlávkem v premiéře právě 4. symfonii Bohuslava Martinů ve verzi kritického vydání.

„Tento radostný večer bude završením dvaceti let usilovné systematické práce Institutu Bohuslava Martinů“,  uvádí Aleš Březina, ředitel Institutu. Je symbolické, že premiéry kritického vydání 4. symfonie se ujímá právě Česká filharmonie, jejíž členem byl sám Martinů v letech 1920 – 1923.

Souborné vydání díla Bohuslava Martinů zůstane klíčovým projektem Institutu B. Martinů po dobu příštích desetiletí. Vychází z pověření Nadace Bohuslava Martinů a jeho vydavatelem je renomované německé nakladatelství Bärenreiter. Tento rozsáhlý muzikologický projekt postupně obsáhne kompletní početné dílo slavného českého skladatele včetně nově objevených či dosud nepublikovaných skladeb. Na jeho přípravě se podílí tým předních českých i zahraničních muzikologů, jeden ze svazků připravil k vydání nedávno zesnulý britský dirigent a propagátor české klasické hudby ve světě, Christopher Hogwood.

Symfonii č. 4 H 305 složil Martinů na jaře roku 1945, premiéru měla v listopadu téhož roku v podání Philadelphia Orchestra v čele s dirigentem Eugenem Ormandym. Je plná radosti z konce válečných útrap a očekávání klidnějších zítřků, vyjadřuje i touhu po splnění skladatelova dlouholetého snu vrátit se do Prahy a vyučovat na Mistrovské škole kompozici. Martinů se domníval, že Čtvrtá symfonie, jeden z nepochybných tvůrčích vrcholů jeho amerického období, bude též jeho posledním dílem komponovaným v USA. V důsledku politických událostí druhé poloviny 40. let však k jeho návratu nedošlo, teprve po dvaceti letech od jeho smrti byl společně se svou ženou Charlottou pochován ve své rodné Poličce tak, jak si vždycky přál.

Sdílet článek: