Oslavy stého výročí založení Československé republiky vyvrcholí pro Operu Národního divadla uvedením druhé části Slavnostního koncertu. 13. listopadu vůbec poprvé vystoupí na scéně Jatka 78 v Holešovicích orchestr Národního divadla pod taktovkou dirigenta Ondreje Olose. Zahraje zde soudobé skladby dvou českých a dvou slovenských autorů, ve kterých se představí sopranistka Marta Reichelová a barytonista Vojtěch Šembera.
Dílo absolventa brněnské Janáčkovy akademie múzických umění Josefa Adamíka (1947-2009) budou v interpretaci Orchestru Národního divadla reprezentovat jeho 1. a 2. symfonie z let 1974, resp. 1983.
Slovenskou avantgardu 60. let zastoupí Monumento per 6.000.000 Petera Kolmana (1937). Číslo odkazuje k počtu nacisty vyvražděných Židů. Sám Peter Kolman prožil jako židovské dítě věznění v terezínském koncentračním táboře v letech 1944-1945. Dílo bylo poprvé uvedeno na Bratislavských hudebních slavnostech v roce 1965 vedle skladeb Arvo Pärta či Wojciecha Kilara.
V premiéře zazní dvě skladby zkomponované přímo na objednávku Opery Národního divadla. Umělecký ředitel Petr Kofroň oslovil slovenského skladatele Daniela Mateje (1963), v jehož KYaRIaE je základním a hlavním materiálem nahraná zvuková stopa, v níž zazní mimo jiné hlas prezidenta Masaryka. Nahrávku zvukově rozšiřuje sólový zpěv a orchestrální doprovod. „KYaRIaE je jedinou vysloveně politickou skladbou, kterou jsem kdy napsal. Neznamená to však, že bych si myslel, že hudba nemá mít nic co do činění s každodenní realitou. Jsem přesvědčen, že v širším slova smyslu – jak by řekl John Cage či Václav Havel – každý projev svobodné vůle (ať už v umění nebo v jakékoli jiné oblasti života) je svým způsobem politickým aktem, protože se tím demonstruje hluboká touha člověka po svobodném vyjádření názoru či postoje, a tím se může potenciálně dostat do konfliktu s jakoukoliv formou (politické nebo jiné) manipulace a omezování,“ říká Matej.
Autorem druhé novinky, Die Schattenjahre, Tři paralelní písně pro soprán a orchestr, na texty rakouské spisovatelky Ingeborg Bachmann, je český skladatel Michal Nejtek (1977). Části dvou básní, věnovaných Praze a Čechám, jsou použity ve třech jazykových verzích: v německém originále, v anglickém a českém překladu. Každá verze má svou hudbu, svou syntaxi, svůj způsob vyprávění. „Zajímalo mne porovnávání různých pohledů na stejný materiál, odstup, přibližování, vcítění… Podobně jako u Bachmannové jde o pohled zvenčí, oproštěný od nánosu emocí a lokálních či patriotických animozit,“ dodává Nejtek.