pondělí, 23. listopad 2020

Rozeznělé rukopisy z českých muzeí a archivů oživí zapomenutou tvorbu skladatelů i básníků

Napsal(a) 

, foto SuperNoty.cz foto: SuperNoty.cz

On-line koncert s názvem „Rozeznělé rukopisy“ oživí tvorbu českých hudebních skladatelů a básníků 18. a 19. století, která zapadla na archivní dno a zůstala po staletí neslyšená. Jde přitom o tvorbu jmen patřících do kánonu české hudby a literatury. Také samotný fakt nalezených opisů svědčí o určité dobové popularitě, a je proto spíše dílem náhody, že právě tyto skladby upadly v zapomnění. Koncert se odehraje ve středu 25. listopadu od 19:30 hodin. Aktuální informace můžete sledovat na stránce jeho facebookové události.

Nejstarší hudbou, která na koncertě zazní, jsou dvě smyčcová tria Jana Křtitele Vaňhala (1739–1813). Rukopisy těchto trií, která jsou součástí šestidílného souboru Aria I-VI, se sice dochovaly v několika opisech, není však známo, že by byly dosud vydány tiskem, a tak své místo tria nenašla ani v koncertních programech. Nyní tedy poprvé zazní trio I a VI v podání houslistů Matouše a Jana Pěruškových a violoncellistky Kristiny Vocetkové.

Ve druhé části programu se přeneseme do druhé poloviny 19. století a v podání sopranistek Anežky Hergeselové, Viktorie Dugranpere, altistek Moniky Jägerové, Michaely Králové a klavíristy Jana Duška vyslechneme vokální tvorbu tří skladatelů. Zazní čtyřzpěv pro ženské hlasy Srdéčko Aloise Strébla (1837–1906), jako jediná z uváděných tato skladba vyšla již roku 1910 tiskem. Dále se v netradiční roli, a totiž jako skladatel, představí básník Karel Jaromír Erben (1811–1870), z jehož tvorby je na programu zhudebnění jeho vlastní básně Horal Čech pro zpěv a klavír.

Převažovat bude vokální tvorba Antonína Vojtěcha Horáka (1875–1910), hudebního pedagoga, skladatele a dirigenta. Horák byl žákem Ondřeje Horníka a Zdeňka Fibicha a ve své tvorbě se zaměřoval na zhudebnění vrcholných děl soudobé literatury. Proslavil se především dvěma operami Na večer Bílé soboty (1898) a Babička (1900) uvedenými v Národním divadle. Nyní si připomeneme jeho písňovou tvorbu: díky rukopisům nalezeným v archivu muzea v Kolíně se ve skladbách Dceřina kletba, Devatero písní, Jepice a Mysliveček rozezní básně Karla Jaromíra Erbena, Jaroslava Vrchlického a Josefa Václava Sládka.

Pořadatelem koncertu je společnost Supernoty s. r. o., která provozuje stejnojmenný internetový portál pro prodej not. Ačkoliv se Supernoty orientují především na současnou populární hudbu a věnují se zejména přepisu českých písní do zpěvníkového formátu, jejich žánrový záběr a oblast působnosti je o něco širší. Za uvedením tohoto koncertu stojí spolupráce Supernot se Středočeským krajem, který podpořil digitalizaci hudebnin uložených v muzejních institucích, jež zřizuje. V rámci projektu se uskutečnil přepis vybraných rukopisů z regionálního muzea v Českém Brodě a část sbírky muzea v Kolíně do notačního programu a jejich následné digitální vydání.

Lucie Poskočilová

Vystudovala hudební vědu na Karlově univerzitě, kde pokračuje v doktorském studiu. Ve své práci se věnuje především etnografickému studiu hudby a v současné době pracuje na projektu zabývajícím se výzkumem hudby a zvuku v českých věznicích. Mimo to hraje na saxofon v několika pražských uskupeních. Během studií pracovala v Národní knihovně, a poté jako vedoucí notograf pro společnost Supernoty. Zde navázala externí spolupráci, a v rámci projektu digitalizace podpořeného Středočeským krajem zpracovává hudební fondy muzeí tohoto kraje. Kromě skenování rukopisů a přepisu skladeb do počítačové notace uspořádala letos koncert vybraných děl, která byla v rámci zmíněného projektu znovu objevena.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.