čtvrtek, 10. říjen 2019

Radikálně nejednotní: Novou hudbu z pražské HAMU a University of Liverpool zahraje BERG

Napsal(a) 

Roman Zabelov, foto Tomáš Vlček Roman Zabelovfoto: Tomáš Vlček

V Českém muzeu hudby se v úterý 15. října uskuteční závěrečný večer několikaletého mezinárodního projektu, který propojuje českou a britskou scénu současné hudby. Zazní nové skladby z obou zemí, dvě z nich v premiéře. Na posluchače čeká mimo jiné prostorová kompozice nebo díla s živou elektronikou a projekcemi. Díky spolupráci s Národním muzeem je vstupné dobrovolné.

V roce 2015 začala spolupráce v oblasti současné hudby mezi University of Liverpool a pražskou HAMU. Jejím vyvrcholením jsou v letošním roce dva koncerty – jeden se uskutečnil na jaře v Liverpoolu v rámci festivalu Open Circuit, ten druhý se chystá nyní v Českém muzeu hudby. „Jako jeden z nejcennějších přínosů tohoto projektu vnímám to, že se mladí čeští skladatelé, naši absolventi, dostávají do kontaktu s těmi nejlepšími interprety v oboru současné hudby. V Liverpoolu jejich díla uvedl špičkový Ensemble 10/10, přidružený ke Královské liverpoolské filharmonii, tady v Praze zase máme vynikající Orchestr BERG,“ říká Martin Klusák, jeden z hlavních iniciátorů projektu.

Matthew Fairclough Matthew Fairclough

Za čtyři roky proběhlo několik koncertů, ale také nejrůznější společné workshopy, site-specific akce a další aktivity. V úterý své absolventské kompozice v premiéře představí Roman Zabelov (1989) a Martin Kux (1987), dále zazní hudba britských skladatelů Liama Careyho a Matthewa Fairclougha, kteří jsou oba pedagogy partnerské University of Liverpool.

Matthew Fairclough je zároveň skladatel a zvukový designér. Zaměřuje se na výzkum hudby, která kombinuje akustické nástroje, živou elektroniku a multimédia. Na koncertě zazní jeho kompozice Radically Impure, která byla vytvořena speciálně pro skladatele a jazzového flétnistu Richarda Wortha, jenž na pražském koncertě vystoupí. „V procesu tvorby mi byla inspirací výstava Fernanda Légera v Tate Liverpool. Spolu s Richardem jsme zde vystoupili s improvizačním pásmem v březnu 2019 a jako základ inspirace a zdroj zvukového materiálu nám tehdy posloužila právě tato výstava. Obzvlášť mne přitahovala díla zobrazující stavební dělníky při práci na mrakodrapech... Když jsem Légerovo dílo studoval víc, jako někdo, kdo těžko hledá konzistentní styl (pravděpodobně proto, že mám rád populární, klasickou i experimentální hudbu), začal jsem s Légerem cítit určitou spřízněnost, zvlášť když jsem si přečetl pojednání Anny Vallye o jeho slavném obraze La Ville, kde jej popisuje jako ‚umělce radikální nejednoty‘, říká o své kompozici Matthew Fairclough.

Fernand Léger: Etude pour Les Constructeurs: l'équipe au repos, foto tate.org.uk/Antonia Reeve Fernand Léger: Etude pour Les Constructeurs: l'équipe au reposfoto: tate.org.uk/Antonia Reeve

Liam Carey (1980) se pohybuje v řadě hudebních žánrů – rock, folk, elektronická a taneční hudba, současná klasická hudba – a to vše vnáší do svých kompozic. Jeho This is not a manifesto reaguje na odkaz amerického serialistického skladatele Miltona Babbita, který kritizoval používání nových zvuků jen pro ně samé. „Přišlo mi ironické, že modernistický skladatel jako Babbit zaujímá tak reakční postoj a vypadalo to jako výborný začátek pro skladbu, která se zabývá napětím mezi novým a starým,“ uvádí Carey.

 

Martin Kux studoval skladbu nejdříve na Konzervatoři Jaroslava Ježka, poté na AMU ve třídě Juraje Filase. Jeho skladby už provedli například Jihočeská filharmonie, FAMA Quartet nebo barytonista Roman Janál. Kuxova kantáta Un amour mystique et solitaire je zkomponována na fragmenty čtyř vybraných básní francouzského symbolistického básníka Alberta Samaina (1858‒1900). 

O různých věcech, tak zní název poslední kompozice, která na koncertě zazní. Napsal ji akordeonista a skladatel Roman Zabelov, který vystudoval akordeon na běloruské konzervatoři N. A. Rimského-Korsakova, v roce 2010 nastoupil na Pražskou konzervatoř, kde vystudoval akordeon a skladbu a v současné době studuje skladbu v 5. ročníku na AMU ve třídě Slavomíra Hořínky. O své skladbě mluví jako o „prostorové kompozici založené na představě živého, široce rozloženého, pohybujícího se zvuku v prostoru.“

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.