pátek, 22. listopad 2013

Převaha severských a slovanských sborů

Napsal(a) 

Zbor Svetega Nikolaja Litija Zbor Svetega Nikolaja Litija

Převaha nejdříve slovanských a později také severských sborů v minulých desetiletích se znovu potvrdila v belgickém Maasmechelenu, kde proběhla 12. Mezinárodní soutěž pěveckých sborů. Této soutěže se zúčastnilo také Foerstrovo komorní pěvecké sdružení, které získalo 3. cenu v kategorii stejnohlasých sborů. Soutěž patří do skupiny předních evropských sborových soutěží jako je Arezzo, Cork, Marktoberdorf, Tours, Debrecen nebo Varna a proběhla poprvé podle nového řádu. Každý sbor se představil dvakrát, nejdříve ve vážnějším a capella programu, včetně povinné skladby Martina Slootmaekerse a následující den v kratším, trochu populárnějším programu, který ovšem mezinárodní porota ocenila menším počtem bodů. Počet sborů se sice snížil na dvanáct, ale kromě sobotních koncertů v kraji, Maasmechelen leží blízko holandského Maastrichtu, se zvýšila délka vystoupení asi na půl hodiny.

Prvním úspěchem všech dvanácti sborů byla jejich účast v Belgii, umělecká komise je vybrala ze zaslaných nahrávek od více než třiceti sborů. Soutěžilo se ve dvou kategoriích - smíšené sbory a stejnohlasé sbory. Absolutním vítězem se stal po zásluze Zbor Svetega Nikolaja Lit ija, který získal i 1. cenu ve své kategorii. Tento slovinský smíšený sbor vyhrál s velkým odstupem před Latvijas Universitates Jauktais Koris Juventus z Litvy a německým Oldenburger Kammerchor . V kategorii stejnohlasých sborů zvítězil ruský mužský sbor Mlada a dostal i cenu za interpretaci povinné skladby. Druhý byl belgický ženský sbor Makeblijde a s minimálním rozdílem bodů obsadilo třetí místo (zhruba 32 000 Kč) Foerstrovo komorní pěvecké sdružení pod vedením Jaroslava Brycha . Ve skladbě Maxe Regera trochu chyběl hlubší výraz, ale zejména v kompozicích Jan Nováka (Tandem venit amor ) a Zdeňka Lukáše (Čepení ) se pražský sbor představil v nejlepším světle.  

Mirek Černý

1943, v temné noci: narozen v Praze a díky příjmení ihned vázán k hudbě (Carl Czerny). 1943-1970: zářný život v komunismu. Jídla bylo dost, demokracie, svobody, toaletního papíru, atd. mnohem méně. 1957-1970: Studie, nejdříve zeměměřič, potom hudební studie, člen profesionálního souboru Pražští madrigalisté, noty vyhrály s velkým náskokem nad metry. 1970-dodnes: ještě více svobody ztraceno svatbou s bruselskou Belgičankou Agnes (1970: dvě svatby v Praze a belgickém Dilbeeku, 2017: stále platné). Vlastník dvou státních příslušností, dvou pasů a dvou (odrostlých) synů. 1970: zabaleny stovky LP-ček s vážnou hudbou a odjezd VW-broukem 902 km směrem na západ. 1970-1984: nejdříve člen rozhlasového sboru, později redaktor Radia 3 (stanice vážné hudby státního rozhlasu). Mezitím studium holandštiny se sotva průměrnými výsledky. Od 1973: bytem v Dilbeeku (u Bruselu). Člen české menšiny v Dilbeeku, která má dohromady jednoho člena (mě samotného). 1983-dodnes: Free-lance novinář deníků De Standaard a Het Nieuwsblad, přivýdělky: úředník min. kultury, regionální ředitel zaměstnavatelské organizace a člen hudebních porot v Belgii a v zahraničí, ministerských komisí, poradních rad, předseda organizace Vlámských novinářů v Antverpách, atd. Současné aktivity: Free-lance novinář deníku Het Nieuwsblad (od 1982) a časopisů De Bond (1982), Tertio (2007), Randkrant (2015) a s hrdostí české Harmonie (1994). Přes dlouhodobou spolupráci se mnou zatím žádné z těchto medií nezkrachovalo.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.