úterý, 8. únor 2022

Představitelka Alciny Karina Gauvin zazpívá Vivaldiho moteta s Collegiem 1704, zazní i imaginární Missa 1724

Napsal(a) 

Karina Gauvin, foto archiv umělkyně Karina Gauvinfoto: archiv umělkyně

Collegium 1704 vstupuje do druhé části své sezony 2021/22 ověnčeno prestižní cenou Edison Award 2021 za nahrávku Les Boréades J.-Ph. Rameaua, která byla oceněna jako nejlepší operní nahrávka roku. Čtvrtý abonentní koncert v Rudolfinu 15. února 2022 pomyslně naváže na uvedení Händelovy Alciny v ND Brno a zároveň nabídne dlouho očekávané provedení Missy 1724 Jana Dismase Zelenky. Představitelka titulní role v nové inscenaci Karina Gauvin nabídne pražskému publiku vivaldiovský repertoár, s nímž budou v druhé části večera kontrastovat temnější tóny Zelenkovy imaginární mše. Stejný program zazní také v Drážďanském Annenkiche, kde po kratší vynucené pauze pokračuje sezóna Hudebního mostu Praha-Drážďany.

Moc mě těší, že můžeme v Praze přivítat kanadskou sopranistku Karinu Gauvin, se kterou jsme prožili několik týdnů intenzivních příprav brněnské Alciny. Na Vivaldiho hudbu s Karinou Gauvin se těším stejně jako na Zelenkovu Missu 1724, která zazní v Praze poprvé,“ říká dirigent Václav Luks.

Uznávaná interpretka barokní hudby Karina GauvinCollegiem 1704 vystoupila v Rudolfinu již v roce 2014, kdy přednesla árie z Händelových oper. Těžiště jejího repertoáru je v tvorbě G. F. Händela a A. Vivaldiho, účinkuje ale také v dílech G. Mahlera, B. Brittena a dalších skladatelů 20. a 21. století. Karina Gauvin je držitelkou dvou ocenění Grammy za své výkony s Orchestrem Bostonského festivalu staré hudby z roku 2007 a 2009.

Vivaldiho sólová moteta O qui coeli terraeque serenitas RV 631 a In furore iustissimae irae RV 626, která zazní v podání Kariny Gauvin v první části programu, svou virtuozitou poukazují na vynikající úroveň zpěváků či zpěvaček, pro které byla napsána. Italská hudba v prvních desetiletích 18. století ovlivňovala hudebníky ve střední Evropě, a samozřejmě tedy i drážďanský dvůr a Jana Dismase Zelenku. Nabízí se tedy srovnání Vivaldiho motet, jejichž vznik se datuje zhruba do let 1723–1724, se Zelenkovou tvorbou ze stejné doby.

V letech 1724–25 vytvořil Zelenka několik pozoruhodných kompozic zhudebňujících jednotlivé části mše. Na první pohled u těchto děl upoutá jejich jednotný hudební jazyk a podobná instrumentace, charakteristická použitím trombónů. Zelenka skládal jednotlivé části ordinária samostatně, často vycházel ze svých starších skladeb. Přestože Missa 1724 nebyla komponována jako jeden hudební celek, její sestavení do formy imaginární mše je tak příležitostí, jak tuto část Zelenkovy tvorby představit dnešnímu publiku. Nahrávku Missa 1724 vydalo Collegium 1704 na jaře 2020 u vydavatelství Accent. Michaela Vostřelová ve své recenzi pro Harmonii o albu mimo jiné napsala: „Majetnická, fyzicky prožitá Zelenkova duchovní hudba jako protiklad k Bachovu universu … Missa 1724 je sice imaginární, ale reálného hudebního prožitku vám nabídne víc než dost.“

Komentáře

csenfrdeitptes

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.