úterý, 14. listopad 2017

Pražské jaro v příštím roce: Gardiner, premiéry Ivanoviće nebo Nejtka a Má vlast v rukou Tomáše Netopila

Napsal(a) 

Marko Ivanović, foto ND Brno Marko Ivanovićfoto: ND Brno

Pražské jaro v roce 2018 nabídne na 50 koncertů, které nadchnou jak milovníky velkého orchestrálního zvuku, tak obdivovatele hudby komorní, příznivce hudby současné nebo ty, kteří se zaujetím sledují nejnovější trendy poučené interpretace hudby minulých epoch. Prodej vstupenek bude zahájen tradičně 12. prosince.

Hlavní dramaturgickou linkou festivalu bude připomínka stého výročí založení republiky. Zazní hudba českých a slovenských autorů, jejichž tvorba nalezla odezvu na světových pódiích a přispěla tak k vytváření moderního kulturního obrazu Československa a České republiky v zahraničí. V této souvislosti připomeňme Bohuslava Martinů, Josefa Suka, Klementa Slavického, Pavla Bořkovce, Miloslava Kabeláče či Eugena Suchoně, ale i zástupce mladé skladatelské generace, jako je Michal Nejtek, Ondřej Adámek, Lukáš Sommer nebo Marko Ivanović.

Československý akcent se zrcadlí též v programech zahajovacího a závěrečného koncertu. Mou vlast zahraje Česká filharmonieTomášem Netopilem, závěrečný koncert bude patřit Slovenské filharmonii s novým šéfdirigentem Jamesem Juddem. Na programu bude zajímavý dialog dvou klasiků české a slovenské hudby 20. století – Eugena Suchoně a Leoše Janáčka. Žalm zeme podkarpatskej má pro formování slovenské kulturní identity v mnohém podobný význam jako Má vlast pro českou svébytnost. Vznik Janáčkovy Sinfonietty pak spadá přímo do počáteční dekády první republiky.

Pražské jaro se rovněž hlásí k oslavám 100. výročí narození Leonarda Bernsteina, vždyť jeho evropský debut se odehrál právě v rámci prvního ročníku Pražského jara (1946). V podání amerického dirigenta Keitha Lockharta, České filharmonie, předních muzikálových pěvců z Londýna zazní výběr z Bernsteinových slavných broadwayských muzikálů. Pod taktovkou dalšího Američana, Leonarda Slatkina, bude uvedena Bernsteinova monumentální Třetí symfonie. Tento koncert je zároveň věnován oslavám 70. výročí založení státu Izrael. Proto byla zařazena také Schönbergova skladba Ten, který přežil Varšavu či Mendelssohnův houslový koncert v interpretaci rezidenčního umělce Pražského jara 2018, Juliana Rachlina.

Světové orchestry a prvotřídní sólisté

Pražské jaro 2018 se pyšní silnou sestavou zahraničních symfonických orchestrů a ansámblů. Tuto řadu otevře 15. května Royal Concertgebouw Orchestra Amsterdam pod taktovkou šéfdirigenta Daniele Gattiho. Orchestr, který se od samého počátku činnosti těšil přízni význačných hudebních osobností v čele s Gustavem Mahlerem či Igorem Stravinským, slaví 130 let od založení. Odbornou kritikou často bývá stavěn na první místo na světě před slavné Vídeňské filharmoniky. V programu zazní Mahlerova Symfonie č. 1 známá pod titulem „Titán“. Mahleriáni dobře vědí, že tento amsterdamský orchestr patřil k průkopníkům v objevování této poměrně dlouho opomíjené osobnosti, jež se dnes již bez předsudků řadí k největším symfonikům vůbec. Pod vedením šéfdirigenta Willema Mengelberga již ve dvacátých letech 20. století uspořádali Mahlerově dílu dedikovaný festival a i v současnosti se orchestr řadí k jeho nejvíce oceňovaným interpretům.

V rámci tohoto koncertu se na festival Pražské jaro vrací jeden z nejslibnějších klavíristů nastupující generace Daniil Trifonov, a to s dílem par excellence, Prokofjevovým Klavírním koncertem č. 3 C dur. Skladba klade na interpreta ty největší požadavky jak technické, tak výrazové.
V podání mladého umělce, o němž The New York Times napsali, že „oplývá jiskřivou technikou
a vkusem pro virtuozitu
“, bude nevšedním zážitkem. S koncertem je taktéž provázán unikátní projekt nazvaný Side by Side, umožňující mladým hudebníkům – v tomto případě studentům Pražské konzervatoře – doslova na vlastní kůži zažít, jaké to je, zahrát si po boku těch nejlepších. Stane se tak v úvodní skladbě večera, Weberově předehře Euryanthe.

Koncert Varšavské filharmonie 18. května otevře světová premiéra skladby Ultramarine Michala Nejtka, který tento kus komponuje přímo na objednávku festivalu. Následný Houslový koncert č. 2 Karola Szymanovského dá vyniknout umění houslového virtuosa Borise Brovtsyna, jenž spolu s Varšavskou filharmonií vystoupí pod taktovou Jacka Kaspszyka, jedné z nejvýraznějších postav současné polské hudební scény. V Symfonii č. 4 G dur Gustava Mahlera se poté představí vycházející operní hvězda, sopranistka Slávka Zámečníková, která se stala absolutní vítězkou Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka roku 2016, kde rovněž získala zvláštní cenu Pražského jara.

Christiane Karg, foto Petra Hajská Christiane Kargfoto: Petra Hajská

Mahlerova hudba je linkou protínající i třetí koncert zahraničního orchestru – Budapest Festival OrchestraIvánem Fischerem. Spolu s vynikajícími zpěvačkami Christiane Karg, Elisabeth KulmanČeským filharmonickým sborem Brno 24. května přednesou Mahlerovu monumentální Symfonii č. 2 „Vzkříšení“.

Klavírista Leif Ove Andsnes je podle Wall Street Journal „…jedním z nejnadanějších hudebníků své generace…“. Norský rodák, který je pražskojarnímu publiku dobře znám z předchozích ročníků, se do Prahy vrací v doprovodu švýcarského orchestru Tonhalle Zürich, v jehož čele stane přední zástupce mladé dirigentské generace Lionel Bringuier. 22. května společně uvedou Klavírní koncert britského skladatele Benjamina Brittena, jenž je dílem poměrně málo uváděným, ač mimořádných kvalit. Podobně si ostatně stojí strhující Rugby z pera Arthura Honeggera. Jak sám název napovídá, je hudebním obrazem stejnojmenného sportu, jehož náboj, agrese a pohyb doslova čiší z každého taktu. V druhé polovině večera bude moci orchestr své kvality prokázat v Šeherezádě Rimského-Korsakova. Vždyť není nástroje, kterému by se v tomto půvabném díle nedostávalo sólové příležitosti.

Julian Rachlin – rezidenční umělec festivalu

Rezidenčním umělcem Pražského jara se v roce 2018 stane houslista, violista a dirigent Julian Rachlin. V rámci čtyř festivalových koncertů se představí v celé šíři těchto svých talentů. Sólistou Mendelssohnova houslového koncertu bude 14. května. V recitálu 16. května za doprovodu klavíristy Itamara Golana nechá vedle proslulých Stradivariho houslí "ex Liebig" z roku 1704 zaznít také mistrovské viole z dílny Lorenza Storioniho (1785), zážitek, který by si nejen milovníci komorní hudby rozhodně neměli nechat ujít. Třetí jeho vystoupení 21. května nabídne kvartetní hudbu, 23. května stane jako dirigent v čele PKF – Prague Philharmonia. V úvodu koncertu doprovodí vítězku loňské Mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro, houslistku Olgu Šroubkovou. Ve finálovém klání oslnila porotu svým provedením houslového koncertu Petra Iljiče Čajkovského. Na Pražském jaru 2018 zahraje další ze slavných a extrémně náročných děl hudebního romantismu, Brahmsův Houslový koncert D dur.

Pražské jaro dějištěm světových premiér

Pražské jaro je jediným českým reprezentantem v prestižní Mezinárodní společnosti pro soudobou hudbu (ISCM). Tato skutečnost je v souladu s tím, že nedílnou součástí programu Pražského jara jsou světové premiéry skladeb napsaných na jeho objednávku. Umělecký záběr Michala Nejtka je obdivuhodný: nové kompozice u něj objednávají věhlasné festivaly jako Varšavský podzim či Donaueschinger Musiktage, brněnské Národní divadlo na začátku této sezóny s velkým úspěchem uvedlo jeho operu Pravidla slušného chování. Jak již bylo výše uvedeno, na Pražském jaru se v podání Varšavské filharmonie odehraje světová premiéra jeho skladby Ultramarine. V podání prestižního souboru Klangforum Wien pak zazní světová premiéra díla Luboše Mrkvičky.

Michal Nejtek, foto ND Brno Michal Nejtekfoto: ND Brno

Vedle těchto dvou skladeb objednaných Pražským jarem se přívlastkem světové premiéry pyšní písňový cyklus Little Works Marko Ivanoviće (přednese švédská mezzosopranistka Katarina Karnéus).

Výčet světových premiér rozšiřuje vystoupení Epoque Quartet, jež přinese první uvedení skladeb EQ172 Alexeye Aslamase a Sluneční hodiny Jana Kučery. K oslavám stého výročí státnosti napsal Michal Müller Passacagliu 1918, kterou – rovněž ve světové premiéře – na festivalu uvede České noneto.

Graffe Quartet s hornistou Janem Vobořilem představí novinku André Previna Kvintet pro lesní roh a smyčcové kvarteto, kterou pro pražskojarní premiéru objednala Terezín Music Foundation. Ve spolupráci s touto nadací bude na koncertu vokálního ansámblu Martinů Voices poprvé představena skladba Jiřího Gemrota. V rámci tohoto večera taktéž dojde k českým premiérám děl Sivan Eldar a Erica Whitacrea. U Jiřího Gemrota festival taktéž objednal povinnou skladbu, kterou zahrají soutěžící v druhém kole Mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro oboru lesní roh.

V české premiéře zazní Koncert pro harfu a orchestr Lukáše Sommera, a to v podání Jany Bouškové za doprovodu PKF – Prague Philharmonia. Čeští posluchači rovněž vůbec poprvé uslyší skladbu Karakuri Ondřeje Adámka. Stane se tak na festivalovém vystoupení ansámblu Prague Modern, kde pod taktovkou specialisty na soudobou hudbu, švýcarského dirigenta Baldura Brönnimanna, dále zazní díla klasiků současné hudby – Gérarda Griseye, Jonathana Harveye či Salvatora Sciarrina.

Ondřej Adámek Ondřej Adámek

Výhradně současné hudbě budou věnovány tři festivalové večery. Vedle české Prague Modern to bude rakouský Klangorum Wien a vokální ansámbl Neue Vocalsolisten z německého Stuttgartu.

Klangforum Wien je dnes považován za světovou špičku v interpretaci soudobé hudby. Vedle zmiňované Mrkvičkovy světové premiéry uvede ještě dvě skladby, jež patří k jeho osvědčenému repertoáru německo-rakouské provenience: Monadologie XII z pera Bernharda Langa a dílo Speicher I od autora, který je v posledních letech hlavním reprezentantem střední generace německých skladatelů, Enna Poppe.

Neue Vocalsolisten sami sebe nepovažují za sbor, ale spíše komorní soubor tvořený sedmi vokálními sólisty. Na evropské scéně představují vrcholné těleso specializované na interpretaci soudobých kompozic kladoucích zvláštní nároky a vyžadujících inovativní a kreativní přístup. Na Pražském jaru budou hostovat poprvé, představí to nejlepší ze svého současného repertoáru. Všechny tři uváděné skladby vznikly pro Neue Vocalsolisten a byly jimi premiérovány. Zazní Liebesgedichte Georga Friedricha Haase, Le premier jour Giovanniho Bertelliho, večer uzavře 12 madrigalů, které zkomponoval Salvatore Sciarrino.

Stará hudba v mistrovské interpretaci

Monteverdi Choir a English Baroque Soloists patří k hvězdám současného barokního nebe. Spolu se svým zakladatelem a uměleckým ředitelem Sirem Johnem Eliotem Gardinerem představí v Praze výběr z kantátové tvorby Johanna Sebastiana Bacha. Právě kantáty tvoří těžiště repertoáru obou souborů; za vše mluví všemi oceňovaná kompletní nahrávka celkem 198 Bachových duchovních kantát nahraná živě během velkolepého turné Bach Cantata Pilgrimage, v rámci něhož oba soubory zavítaly do více než šedesáti kostelů Evropy a USA. Událost magazín Gramophone označil za „jeden z nejambicióznějších hudebních projektů všech dob.“ V paměti pražskojarního publika zůstávají živé vzpomínky na legendární uvedení Bachovy Mše h moll roku 2010 – i tehdy pod Gardinerovým vedením vystoupili Monteverdi Choir a English Baroque Soloists.

Další ozdobou starohudební linky Pražského jara bude ansámbl Accademia Bizantina. Ten je proslulý svým originálním zvukem vycházejícím z noblesní tradice italské komorní hudby. Spolu se svým uměleckým ředitelem a oceňovaným cembalistou Ottaviem Dantonem přenese posluchače koncertu do období pozdně barokní Itálie, kolébky nástrojového koncertu. Program večera bude rámovat tvorba Antonia Vivaldiho, jehož hudba se skví hned na několika nahrávkách tohoto jedinečného orchestru, okouzlujícího posluchače nejen v jeho rodné Itálii.

Accademia Bizantina, foto accademiabizantina.it Accademia Bizantinafoto: accademiabizantina.it

Více než půl století patří Jordi Savall k nejvýraznějším postavám světa autentické interpretace staré hudby. Znovuobjevuje zapomenuté hudební poklady, neúnavně se pouští do hledání nečekaných souvislostí, zdůrazňuje přesah hudby, její moc ovlivňovat dějiny… A zároveň připomíná, že hudba je možná nejlepším zrcadlem naší historie. Z těchto principů vychází i Savallův rozsáhlý projekt Jerusalem, se kterým se po devíti letech vrací na Pražské jaro. Město Jeruzalém s jeho pět tisíc let starou historií je místem, ve kterém se potkávají všechna tři velká monoteistická náboženství Středomoří. V časech radostných byl cílem poutníků, jindy zase dobyvatelů. Etymologický význam názvu bývá vysvětlován jako město dvou mírů, tedy nebeského, který byl hlásán proroky, a pozemského, jejž vyhlašovali vůdci političtí. Jordi Savall a členové ansámblů Hespèrion XXI a La Capella Reial de Catalunya se pro tento projekt obklopili hudebníky židovskými, křesťanskými a muslimskými z Izraele, Palestiny, Řecka, Sýrie, Arménie, Turecka, Anglie, Francie, Španělska, Itálie a Belgie, aby v pestré paletě předestřeli barevnost Jeruzaléma, jenž je možná předkládán jako metafora dnešního světa.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.