úterý, 19. květen 2020

Pražské jaro poprvé z Brna

Napsal(a) 

Jan Ryant Dřízal, foto Vojtěch Havlík Jan Ryant Dřízalfoto: Vojtěch Havlík

Letošní ročník Pražského jara si zítra připíše neobvyklé prvenství – festivalový koncert se vůbec poprvé uskuteční v Brně. Foyer Janáčkova divadla bude ve středu 20. května dějištěm koncertu Brno Contemporary Orchestra, jejž budou moci diváci v přímém přenosu sledovat na stránkách festivalu a sociálních sítích Pražského jara. Zaznějí díla světového repertoáru a světová premiéra skladby Zběsilost v srdci (Wild at Heart), kterou Pražské jaro objednalo u českého skladatele Jana Ryanta Dřízala.

Název skladby mě napadl na základě nesmírně živého snu, ve kterém jsem zakoušel pocity animální posedlosti, až vytržení,“ osvětluje autor. „Celý zážitek byl ale prosycen pozitivní energií, jež mi poskytla primární náboj pro domyšlení celé kompozice. Extatický charakter a pojetí skladby coby magického rituálu jsou mými dvěma hlavními kompozičními záměry. Titul jsem si vypůjčil ze slavného filmu Davida Lynche, jehož exprese a tempo podprahově rezonuje s mou kompoziční strategií.

Erkki-Sven Tüür, foto Roberto Masotti Erkki-Sven Tüürfoto: Roberto Masotti

Dílo Un posto nell’acqua (Místo ve vodě) rakouské skladatelky Olgy Neuwirth představuje její tvorbu v její introvertně jemné podobě. Je inspirováno literárním dílem Hermana Melvilla, spisovatelovým mysticismem, líčením přímořské krajiny a jejích barev i světel, vln a vůní, ale také zobrazením moře jako tajuplné hrozby, jak se objevuje v románech Bílá velryba či Billy Budd. Quad (In memoriam Gilles Deleuze) Xenakisova žáka Pascala Dusapina je oproti tomu založeno na virtuózním houslovém partu, jehož se zhostí Milan Paľa. Quad je svého druhu komorní houslový koncert, zároveň ale koncertem není; zachovává obrys klasické struktury, avšak současně jej ruší. Skladba byla inspirována stejnojmennou televizní hrou Samuela Becketta „pro čtyři hráče, světlo a bicí“, která se poprvé vysílala roku 1981.

Erkki-Sven Tüür, žádaný estonský skladatel, bude představen kompozicí Oxymoron, jednou z jeho nejhranějších skladeb pro velký instrumentální soubor. Principem skladby je, jak naznačuje její název, střídání, respektive protiklad lineárního a vertikálního myšlení a dalších prvků, jejichž závažnost se neustále přesouvá jako pohyb v čase. „Vždy mě zajímaly protiklady – tonalita versus atonalita, pravidelné opakující se rytmy proti rytmům komplexním, klidná meditace v kontrastu k eruptivní síle,“ poznamenal Tüür ke své skladbě.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.