Pražské jaro ve spolupráci s vydavatelstvím Radioservis rozšířili Gold Edition o vydání dalších archivních koncertních nahrávek. Šesté album řady přináší trojici děl od Ludwiga van Beethovena, Georgese Bizeta a Bély Bartóka. Dramaturgickou linkou by mohla být skutečnost, že se jedná o skladatele, jejichž hudba v různých historických a estetických kontextech formovala podobu moderní orchestrální tradice.
Stěžejní položkou alba je bezesporu Beethovenova Symfonie č. 9 se závěrečnou Ódou na radost na Schillerův text. Nahrávka pochází z 2. června 1991, kdy Devátá symfonie ještě patřila k pravidelným, téměř rituálním zakončením festivalu Pražské jaro.
Provedení pod taktovkou Kurta Masura, tehdejšího šéfdirigenta Gewandhausorchester Leipzig, nese všechny znaky jeho interpretačního stylu: pevnou architekturu, respekt k partituře a hluboké porozumění Beethovenovu humanistickému poselství. Masur stál v čele jednoho z nejstarších orchestrů světa celých 26 let až do roku 1996. Po roce 1991, kdy nahrávka vznikla, se do Prahy na festival vrátil ještě v letech 2003 a 2009, a to s Orchestre National de France a Drážďanskou filharmonií. Na nahrávce se podílel Pražský filharmonický sbor vedeným Lubomírem Mátlem. Sólistické obsazení tvoří Věnceslava Hrubá-Freibergerová, Rosemarie Lang, Joachim Helms a Theo Adam.
Kontrast k monumentální Beethovenově symfonii vytváří Bizetova Symfonie č. 1 C dur v provedení Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK, řízeného Sergem Baudem (záznam z 16. května 1975). Mladistvé, jiskřivé dílo tehdy teprve znovuobjevovaného Bizeta zde zaznívá s lehkostí, elegancí a stylovou kultivovaností, která podtrhuje jeho melodickou invenci i klasicizující ráz.
Třetím pilířem alba je Koncert pro orchestr Bély Bartóka, opět v podání Pražských symfoniků, tentokrát pod taktovkou maďarského dirigenta Jánose Ferencsika (záznam z 24. května 1981). Bartókovo vrcholné orchestrální dílo, plné rytmické energie, barevnosti a strukturální rafinovanosti, zde působí jako přirozený most mezi tradicí a modernou, mezi evropským hudebním dědictvím a jeho radikální obnovou ve 20. století. János Ferencsik žil mezi lety 1904 a 1984 a patřil mezi přátele skladatelů Bély Bartóka a Zoltána Kodályho a velkým propagátorem maďarské hudby 20. století ve světě. Celková stopáž alba je 2 hodiny 8 minut a Radioservis ho nabízí kromě formátu CD také ke stažení jako mp3 a flac.
