Pražské jaro 2020 zahájí Berlínští filharmonikové, před Mou vlastí zazní mimořádně Mahler

O zahájení jubilejního 75. ročníku festivalu Pražské jaro se postará Berlínská filharmonie. Orchestr pod taktovkou svého nového šéfdirigenta Kirilla Petrenka uvede mimořádně 7. května dílo Gustava Mahlera. Jeho Rückert-Lieder přednese mezzosopranistka Elisabeth Kulman a sopránového partu ve Čtvrté symfonii se zhostí německá pěvkyně Christiane Karg.

Smetanova Má vlast zazní tradičně 12. května v podání České filharmonie s šéfdirigentem Semjonem Byčkovem. Orchestr však bude navíc doplněn o laureáty Mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro a studenty londýnské Royal Academy of Music. Rezidenčním umělcem nadcházejícího ročníku se stane klavírista a dirigent Sir András Schiff. Představí se jako sólista s Petrohradskými filharmoniky, v klavírním recitálu, a nakonec v komorním koncertu s Panochovým kvartetem.

Slavnostní narozeninový koncert 19. května svede dohromady světové i domácí sólisty, jež s festivalem pojí dlouhý vztah a v průběhu let na něm vystoupili v různých fázích své umělecké dráhy. Lotyšský houslista Gidon Kremer tak například zahraje známou skladbu Arvo Pärta Spiegel im Spiegel, kterou na Pražském jaru uvedl jako novinku v roce 1979. Mezzosopranistka Bernarda Fink dá vzpomenout na svých patnáct festivalových vystoupení, klavírista Garrick Ohlsson dokonce na plných jednadvacet. Z českých umělců přijala pozvání mezzosopranistka Dagmar Pecková, hornista Radek Baborák, varhaník Pavel Svoboda či Pražákovo kvarteto. Nebude se však jen vzpomínat, dramaturgie večera chystá i překvapivé formace, ve kterých umělci vystoupí vůbec poprvé.

Alisa Weilerstein, foto Paul Stuart

Na dalších festivalových koncertech uvede například americká violoncellistka Alisa Weilerstein všech Šest suit pro sólové violoncello J. S. Bacha a barytonista Adam Plachetka s ohledem na svůj obvyklý repertoár trochu nečekaně Zimní cestu Franze Schuberta, kterou nedávno nahrál ve studiu s doprovodem britského klavíristy Gary Matthewmana. Petrohradská filharmonie se na Pražské jaro vrátí po pěti letech a opět s sebou přiveze hudbu Dmitrije Šostakoviče, která je tomuto orchestru ze všech nejbližší. V Smetanově síni Obecního domu ji 30. května zahraje pod vedením šéfdirigenta Jurije Těmirkanova. Dále bude na programu Brahmsův klavírní koncert se sólistou Sirem Andrásem Schiffem.

Oslava Beethovenova výročí

V roce, kdy si celý svět připomíná 250 let od narození Ludwiga van Beethovena, bude dílo bonnského rodáka procházet napříč dramaturgií festivalu a zazní v nejrůznějších kontextech. BBC Symphony Orchestra se svým šéfdirigentem Sakarim Oramem provedou 17. května jeho Sedmou symfonii vedle Stravinského neoklasického Houslového koncertu a skladby Turbulent Landscapes současné skotské autorky They Musgrave. Beethovenovu Druhou symfonii zase uvede 21. května Academy of St Martin in the Fields, se kterou se představí americký klavírista Murray Perahia jako dirigent i sólista v Klavírním koncertu Roberta Schumanna. 

Možná nejvíce provokativní kontext přinese program Symfonického orchestru Českého rozhlasu s šéfdirigentem Alexandrem Liebreichem. Na koncertě 15. května s podtitulem Kristus a Antikristus zazní Beethovenovo oratorium Kristus na hoře Olivetské vedle symfonické básně Richarda Strausse Tak pravil Zarathustra, inspirované knihou Friedricha Nietzscheho. Nezvyklé spojení Beethovenovy Třetí symfonie „Eroiky“ a Saxofonového koncertu současného amerického skladatele Johna Adamse přinese hostování kanadského dirigenta Petera Oundjiana v čele Pražských symfoniků FOK. Sólového partu se na koncertu 25. května ujme Američan Patrick Posey, jehož s Adamsem pojí dlouholetá spolupráce. Beethovenova Houslového koncertu D dur a Schubertovy Čtvrté symfonie c moll se pak ujmou vídeňští symfonikové s dirigentem Philippem Herreweghem a houslistkou Isabelle Faust. Víkend komorní hudby, který proběhne 22. – 24. května bude rovněž věnován velikánovi německého klasicismu a tři poslední Beethovenovy sonáty zazní ještě na recitálu rezidenčního umělce Sira Andráse Schiffa, který se uskuteční 1. června ve Dvořákově síni Rudolfina.

Leif Ove Andsnes, foto Gregor Hohenberg

Norský pianista Leif Ove Andsnes a Mahler Chamber Orchestra po dobu čtyř sezón Pražského jara uváděli kompletní sérii Beethovenových klavírních koncertů pod názvem The Beethoven Journey. Nyní přicházejí s novým projektem nazvaným Mozart Momentum 1785/1786. Publiku v průběhu několika let představí Mozartovo vrcholné dílo s důrazem na žánr klavírního koncertu, v jehož vývoji Mozart sehrál zásadní roli. Koncerty 26. a 27. května se stanou součástí tohoto projektu.

V samotném závěru festival připomene tradici, podle které jej zakončovala Beethovenova monumentální Symfonie č. 9 „S Ódou na radost“. V čele České filharmonie stane dirigent Cornelius Meister. Pěvecké party zastane kvarteto ve složení sopranistky Miah Persson, mezzosopranistky Lucie Hilscherové, tenoristy Norberta Ernsta a basisty Franze-Josefa Seliga. Sborové party zazpívá Pražský filharmonický sbor pod vedením Lukáše Vasilka.

Skladby pro cembalo a matiné mladých umělců

Cembalista Mahan Esfahani a dirigent Jiří Rožeň, jenž bude stát v čele PKF – Prague Philharmonia spojí síly na koncertě 29. května. Esfahani má blízko k české kultuře – čtyři roky totiž byla jeho mentorkou Zuzana Růžičková. Podobně jako jí, i Mahanovi je blízká hudba Johanna Sebastiana Bacha či tvorba anglických virginalistů,“ uvádí dramaturg Josef Třeštík. Jejich společné festivalové vystoupení otevře u nás málo známá Suita na anglická lidová témata, pozdní dílo Benjamina Brittena. „Následovat bude Haydnův cembalový koncert, ve němž Esfahani zahraje kadence, které právě Britten pro koncert napsal v letech 1943–1944 pro cembalistku Lucille Wallace. Dlouho byly považovány za ztracené,“ upřesňuje Třeštík. Ve druhé polovině večera pak dostane prostor ještě Koncert pro cembalo a smyčce současného anglického autora Michaela Nymana, který je u nás populární především jako autor hudby k filmům Petera Greenawaye.

Mahan Esfahani, foto Kaja Smith

V rámci koncertních matiné se dostává příležitosti nastupující generaci českých interpretů. Na Pražském jaru 2020 to bude sedmnáctiletý houslista Eduard Kollert, klavírista a vítěz rozhlasové soutěže Concertino Praga Jan Čmejla či Ladislav Bilan Jr., který 16. května představí současnou tvorbu nejen pro marimbu. Sólově i po boku cembalistky Moniky Knoblochové a klarinetistky Anny Paulové vystoupí také flétnistka a laureátka Mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro Chaeyeon You. Hobojista Luzernského symfonického orchestru Martin Daněk ve spolupráci s dramaturgem festivalu připravuje 21. května v Anežském klášteře komorní koncert propojující hudbu barokních mistrů s tvorbou Henriho Dutilleuxe.

Stará hudba, nová hudba a jazzové fúze

Vystoupení Freiburger Barockorchester a belgického pěveckého uskupení Vox Luminis ponese titul Nanebevstoupení Krista. Koncert dramaturgicky orientovaný na starou hudbu se uskuteční 28. května a bude rámován díly J. S. Bacha – kantátou Auf Christi Himmelfahrt allein Oratoriem k Nanebevstoupení Páně. Dále zazní Telemannova kantáta Ich fahre auf zu meinem Vater a houslová sonáta Vzkříšení Krista severočeského rodáka Heinricha Ignaze Franze Bibera.

Soubory Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 se zaměřují na stěžejní díla 17. a 18. století, ale i dosud opomíjená díla starých českých mistrů, především Jana Dismase Zelenky. Na Pražské jaro 2020 připravují Zelenkovu Mši 1724, která nebyla komponována jako celek, nýbrž je složena z jednotlivých mešních částí vzniknuvších právě kolem roku 1724. „Tehdy umíral Zelenkův otec a zdá se, že skladatele tato událost velmi zasáhla,“ přibližuje umělecký vedoucí souboru Collegium 1704 Václav Luks okolnosti vzniku skladby. „Zrekonstruování imaginární mše, představující tuto sugestivní hudbu pod jedním obloukem, se mi zdá být jedinečnou příležitostí, jak tato díla představit dnešnímu publiku,“ dodává Luks.

Poprvé na festivalu vystoupí legendární německý soubor Ensemble Modern, který představí jedno z vrcholných děl francouzského skladatele Gérarda Griseye, zakladatele tzv. spektrální hudby. Aniž tušil, že komponuje své poslední dílo, vytvořil v něm svůj monumentální umělecký epitaf. Quattre chants pour franchir le seuil (Čtyři zpěvy k překročení prahu) zhudebňují texty pocházející ze čtyř různých světových kultur, jež pojednávají o tématu smrti z různých aspektů.

Pro stejné instrumentální obsazení na objednávku festivalu vzniká nové dílo Jiřího Kadeřábka, mladého autora, který je pražskému publiku je znám z provedení orchestrálních děl s BBC Symphony Orchestra. Poprvé na Pražském jaru vystoupí také moravský soubor Brno Contemporary Orchestra s repertoárem od skladatelů soudobé hudby jako je Pascal Dusapin, Olga Neuwirth či Erkki-Sven Tüür, jenž zároveň uvede jednu českou premiéru. Svým osobním vztahem k dílu Erkkiho-Svena Tüüra se netají český skladatel Jan Ryant Dřízal, který v době svých studií pobýval i v Estonsku. Pro BCO zkomponoval na žádost Pražského jara skladbu Zběsilost v srdci (Wild at Heart). „Extatický charakter a pojetí skladby coby magického rituálu jsou mými dvěma hlavními kompozičními záměry. Titul jsem si vypůjčil ze slavného filmu Davida Lynche, jehož exprese a tempo podprahově rezonuje s mou kompoziční strategií,“ osvětluje autor.

Kandace Springs, foto Mathieu Bitton

Jiný typ soudobé hudby přiveze americký vokální soubor Roomful of Teeth, který se zaměřuje na studium vokálních technik s mistry vokálních tradic z různých koutů světa: od tuvinského hrdelního zpěvu přes korejské, gruzínské a indické vokální projevy až po belting nebo death-metalový zpěv. Jednou z předních osobností souboru je skladatelka a vokalistka Caroline Shaw, která za skladbu Partita for 8 Voices získala Pulitzerovu cenu. A za své první album z roku 2012 získal soubor o rok později cenu Grammy.

Pražské jaro přinese rovněž tři jazzové koncerty. Ve Foru Karlín vystoupí 16. května kytarista Al Di Meola s projektem Across the Universe. Nashvillská zpívající pianistka Kandace Springs má žánrově a stylově blízko k jazzu a soulu. Loni vydala album Indigo, na kterém se uvedla v soulovější poloze poznamenané vlivy svých vzorů jako Ella Fitzgerald či Eva Cassidy a také hudbou Fryderyka Chopina. Na koncertě 11. května v Divadle Archa se představí v dámském triu. Marta Kloučková je multižánrová zpěvačka, textařka a skladatelka působící na české jazzové scéně. V Mercedes Foru uslyší posluchači 18. května kromě skladeb z jejího loňského alba Loving Season i písně z nové desky, která se teprve připravuje.

Sdílet článek: