středa, 25. září 2019

Pocta Janu Skácelovi ve třech premiérách

Napsal(a) 

Jan Skácel, foto Jef Kratochvil Jan Skácelfoto: Jef Kratochvil

Trojice skladeb věnovaných odkazu moravského básníka Jana Skácela zazní 7. listopadu v Divadle Husa na provázku. Slavnostní večer se třemi premiérami, nazvaný (D)obrovský Skácel, se odehraje přesně třicet let od chvíle, kdy Jan Skácel odešel. Večerem bude provázet farář a dokumentarista Jan Hanák, dirigovat bude Zdeněk Klauda, melodram bude přednášet Valérie Zawadská. Dále vystoupí barytonista Roman Hoza nebo mezzosopranistka Lucie Hilscherová, Slovanský komorní ansámbl, sbor Czech Ensemble Baroque Choir pod vedením Terezy Válkové a vítězka nejvyšší kategorie na prestižní cimbálové soutěži ve Valašském Meziříčí Andrea Stračinová.

Myšlenka na zorganizování této pocty vznikla již před pěti lety. Měla být vyústěním obdivu k Janu Skácelovi a lásky k jeho poezii, která se mne dotýká a provází již několik let. Zvláště pro svoji barevnost, melodiku a hlavně díky citovosti a prostotě, která vychází převážně z tradice moravské lidové poezie. Uvědomil jsem si také, že je velkou inspirací pro mnoho hudebníku a tvůrců, a přišlo mi přirozené mu uspořádat koncert na jeho počest. Tehdy se mi to nepovedlo kvůli financím a cítil jsem, že mám k němu a jeho odkazu velký osobní dluh,“ vysvětluje pozadí tohoto projektu organizátor Jiří Miroslav Procházka.

Jiří Miroslav Procházka Jiří Miroslav Procházka

Na programu bude zhudebněná báseň Znorovy v noci pro baryton a drobný ansámbl, kterou napsal mladý brněnský skladatel Daniel Šimek. Záměrem bylo touto básní Jana Skácela vrátit do jeho rodného kraje a symbolicky jej přivést zpátky do jeho rodiště: „Skácel je v ní velmi sugestivní, vášnivý a přitom velmi citlivý, jako by v ní bylo kus Slovácka.

Následovat bude Mea culpa – Podobenství o Člověku Jiřího Miroslava Procházky, melodram na pět Skácelových básní, „v kterém člověk prochází cestou od hříchu k odpuštění, skrze boj s andělem. Anděl je symbolem nebo vyšším principem, který se objevuje napříč Skácelovou básnickou tvorbou.“ Autor tento princip přibližuje: „V této skladbě přicházím s tezí, že se v dnešním umění nedá na chaos odpovídat chaosem, ale je třeba hledat řád a pro posluchače východisko a naději. Demonstruji to hlavně na příběhové linii, kdy samotného Člověka může z chaosu vyvést jen hledání řádu, víry či pokory, jako vědomí vlastní smrtelnosti. Nynější verze vznikla výhradně k tomuto výročí a je mým osobním a skromným dárkem, věnovaným tomuto jedinečnému básníkovi – i když jsem si naprosto vědom, že je velmi ošidné zhudebňovat jeho poezii, neb jeho básně zní samy o sobě krásně a vůbec nejvíce jim sluší ticho. Proto jsem zvolil jako hudební formu melodram.

Lucie Hilscherová, foto Petr Matoušek Lucie Hilscherováfoto: Petr Matoušek

Další skladbou na programu je kantáta-oratorium Smrt Dobrovského od Miloše Štědroně, kterou skladatel psal společně s Janem Skácelem. „Byla to patrně jedna z posledních Skácelových prací, ale bohužel nikdy nezazněla. V době, kdy měla mít svoji premiéru, přišla Sametová revoluce a z chystaného uvedení sešlo. Dalo by se tak říct, že byla svědkem zásadních společenských změn. Oba jsou pro mě jedním z podstatných brněnských kulturních pilířů a průsečíků, vedených přes tvůrčí podhoubí Divadla Husa na provázku a není náhodou, že tato kantáta bude mít svojí premiéru právě v tomto divadle,“ doplňuje Jiří Miroslav Procházka. Verze upravená pro komorní účely tak bude uvedena po celých třiceti letech ve světové premiéře. Touto kantátou bude též připomenuto 190. výročí od smrti Josefa Dobrovského. O okolnostech vzniku Smrti Dobrovského bude navíc s Milošem Štědroněm natočen krátký dokument, který bude 7. listopadu před touto kantátou promítnut.

Jedním z důvodů, proč Procházka tuto poctu připravuje, je nedostatek aktivní práce s básníkovým odkazem: „Je to stejné jako s Leošem Janáčkem před patnácti až dvaceti lety. Víme, že ho tu máme, víme, že je skvělý, ale tak nějak ho bereme jako samozřejmost. U Janáčka se to zlepšilo i díky tlaku a zájmu ze zahraničí. U poezie je to trochu složitější, proto to musíme udělat my sami, přímo tady doma. Myslím, že nestačí mu stavět jen pomníky, i když je to důležité. Ale poezie má být živá a musí žít skrze nás živé.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.